dangsx1100g píše: Pojišťovny maj svý sazby a stěma nehneš.Zbytek můžeš vysoudit na viníkovy,ale je to nákladný a zdlouhavý.

To se pleteš...viník má od tohoto pojistku. Platit musí pojišťovna. Soudit se s viníkem je totální nesmysl. Sazby pojišťoven soud nezajímají, u škod na motorovém vozidle se bere ohled na ceny značkových dílů / žádné náhražky z autokelly / ,v případě totálky obecná cena vozidla,ne to,co si pojišťovna vycucá z nějakých tabulek

DucS píše: To se pleteš...viník má od tohoto pojistku. Platit musí pojišťovna. Soudit se s viníkem je totální nesmysl. Sazby pojišťoven soud nezajímají, u škod na motorovém vozidle se bere ohled na ceny značkových dílů / žádné náhražky z autokelly / ,v případě totálky obecná cena vozidla,ne to,co si pojišťovna vycucá z nějakých tabulek

Tady je starší, ale zajímavý článek o ojebávání poškozených ,,amortizací,, a zajímavý nález Ústavního soudu.
http://www.penize.cz...raji-ridice-o-penize
Výňatek z toho nálezu:
Je třeba přihlédnout i k tomu, že v případě havarovaného vozidla, byť opraveného novými díly, je jeho skutečná hodnota vždy nižší než původní hodnota použitého vozidla. V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu i to, že poškozenému ono diskutabilní tzv. "zhodnocení" vozidla v podstatě bylo protiprávním jednáním vnuceno. V důsledku škodné události se tak dostává do situace, kdy ačkoliv na rozdíl od viníka škody si počínal v souladu s právem (v konkrétním případě neporušil dopravní předpisy), je nucen vynaložit ze svého značnou částku na to, aby své vozidlo mohl vůbec používat jako před škodnou událostí.
Skutečnou škodou se rozumí zmenšení existujícího majetku poškozeného ve srovnání se stavem, jaký zde byl před způsobením škody. Jestliže poškozený má po provedení opravy havarovaného vozidla ve svém majetku vůz ve stavu odpovídajícím stavu před poškozením, dle znaleckého posudku opravou nedošlo ke zhodnocení vozidla, avšak sám poškozený musel na uvedení vozu do předchozího stavu vynaložit předmětnou částku, je zřejmé, že se jeho majetková sféra v důsledku škodné události zmenšila.

Pokud tedy odvolací soud mechanicky (pouze odvozením od procenta vyjadřujícího základní amortizaci vozu) stanovil hodnotu nezbytné amortizace náhradních dílů na 60 % a konkrétní výší vzniklé škody se vůbec nezabýval, postupoval v dané věci svévolně, neboť pokud jde o stanovení majetkové újmy, nevycházel z řádně zjištěného skutkového stavu.

Ústavní soud v této souvislosti rovněž poukazuje např. na rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 29. 6. 2007 sp. zn. 4 C 212/2005 (publik. v Soudní rozhledy 1/2008, str. 19), týkající se obdobné problematiky, v němž bylo konstatováno, že zhodnocení poškozeného automobilu opravou je zvýšením jeho obvyklé tržní hodnoty, nikoliv tzv. technickým zhodnocením či zvýšením technické hodnoty. Technická hodnota, tj. vyjádření technických vlastností věci, je jinou kategorií než obvyklá tržní cena a z výše jedné hodnoty nelze automaticky odvozovat výši hodnoty druhé. Okresní soud obdobně konstatoval, že není možné po poškozeném požadovat, aby doplácel na nehodu, pokud opravou vozu, který by jinak poškozený nemohl v důsledku zavinění jiného užívat, nedošlo ke zcela zjevnému přínosu pro poškozeného.

Naposledy editováno 24.08.2015 19:14:20

DucS píše: To se pleteš...viník má od tohoto pojistku. Platit musí pojišťovna. Soudit se s viníkem je totální nesmysl. Sazby pojišťoven soud nezajímají, u škod na motorovém vozidle se bere ohled na ceny značkových dílů / žádné náhražky z autokelly / ,v případě totálky obecná cena vozidla,ne to,co si pojišťovna vycucá z nějakých tabulek

Soudní spory přímo s viníkem nehody nejsou nic zvláštního. Nic ti totiž nezakazuje žalovat přímo jeho. Je na něm, aby pak škodu vymáhal na své pojišťovně a nebo může být pojišťovna následně přibrána do soudního sporu.