Zdravím motorkáře, mám tu trochu netradiční téma k diskuzi.

"začínám" na k1300r - píši záměrně do uvozovek, protože jsem jezdil na motorkách od 13ti let - pionýry a pod. znáte to posléze v 16ti jsem jezdili na enduru, na motorkách skoro denně. Posléze jako mladý kluk jsem si půjčoval v 19ti tátovo chopra - Virago (opravdu namátkově) a později jsem si půjčoval Suzuki GSR , na té jsem najel tak 3 000 Km to byla první pro mě silná motorka se kterou jsem měl zkušenost a teď jsem se po nějaké odmlce (je mi 28) zamiloval do BMW k1300r a koupil si ji.

Mé okolí je šíleně pobuřené, že jsem si koupil takový stroj a nemám najeto na siné motorce desítky tisíc KM a rovnou beru prý "nukleární hovado".

Já to cítím jinak, motorka mi strašně sedí, zatáčky se mi projíždí daleko lépe než s GSR - nevím čím to je, ale přijde mi, že mě lépe poslouchá, ano je velice silná, ale nebude, dokud člověk používá hlavu a je jen tam, kde si to může dovolit. Prostě a zkrátka mě motorka strašně baví a jezdím dá se říct bezpečně, budu podstupovat nějaké kurzy bezpečné manipulace a najel sjem prvních 800 Km bez krizové situace, zkoušel si různé situace na bezpečném místě sám, testoval ABS a pod.

Nicméně mě opravdu štve mé okolí, které ve mě vyvolává stres spíše stress a musím na to myslet před každou jízdou. Chápu, mají strach, ale já se na motorce cítím trochu jinak, než jak to oni vidí.


Jaký na to máte názor ???? Jsem blázen ?