Já se vymáznul kdysi s Čezetou hned chvíli po tom co sem jí koupil, zvednul jsem se, nazval jsem se snad všim co šlo, ohnul zpátky blatník, blinkr hodil do kapsy a jel dál . Nějaký měsíce na to sem se krásně rozvěsil do škarpy (z toho porubaný vazy v zápěstí - 4 měsíce ortéza), jak bylo po ortéze už jsem jezdil zase.

Takže odpověd pro tebe: 1) - Pokud máš motorky ráda a kus srdce patří motorkaření budeš po vyléčení vesele a bez problému jezdit dál. (Pády k tomu prostě patřej ač jsou nepříjemný).
2) - Je to stejný jako jízda na kole, aneb to se nezapomíná.

Nic nevzdávej, zas tak snadno se nezapomíná a po zlomenině zrehabilituješ a s návratem do sedla nebude problém. Já to mám horší... po těžké nemoci nemám od pasu dolů sílu přehodit nohu přes sedlo a kdoví, jak dlouho bych dokázal řadit apod... Bude to trvat ještě sakra dlouho, než se vše zberchá do původního stavu, ale také to nevzdám a doufám, že na jaře se rozcvcičím tak, abych nemusel ani řešit, kam na motorce uchytit hůl.

Ten respekt po nehodě je normální, ale dá se překonat. Navíc XV535 jsi zvolila dobře, je to motorka "hodná", čitelná a jede prakticky sama. Takže i na začátek a naučení je ideální.

to je hned.. to jsou malickosti, kosti srostou a strach prestane.. min. rok v breznu jsem mel vaznou nehodu, da se rict, ze jsem se podruhe narodil... kdyz jsem se vzpamatoval tak uz jsem zacal shanet dily na opravu atd...nic se nezmenilo, jen uz vim, ze to mam za sebou... takze nad tim nepremyslej, noha sroste a na jare vyjedes znovu

Po roce a kousek, naražený hrudník, otřes mozku, nateklé játra, roztrhlá ledvina, obouchanej jako kráva ... při pobytu na JIPce jsem se dušoval, že na to nesednu ... po 14cti dnech doma, jsem se aspoň musel posadit na motorku(ikdyž s obtížema). Po měsíci jsem drandil dál. Nedokázal sem si bez toho představit zbytek prázdnin

ahoj v cervnu jsem se taky sklouznul... zlomenej kotnik a malicek u ruky nejak jsem nevedel, ze to je oboji zlomeny sednul jsem na moto a jel domu pak pri ceste to zacalo bolet jako krava, takze rovnou po prevliknuti doma do nemocnice... na nohu sadra a na malicek hlinikova dlaha...
po 4 dnu jsem se v hospode strasne ozral a tu hlinikovou dlahu pri ceste domu o berlich asi nekam zahodil(rano jsem se bez ni probudil)... ze zacatku jsem se hrozne na moto tesil, pak postupem casu jsem se taky dostal do faze co kdyz je to jenom varovani a tak dale... celej cervenec jsem prolezel kdyz bylo venku nejvic krasne.... no a pak jednu stredu mi sundavali sadru z nohy a ja nemohl ani poradne chodit... celej ctvrtek jsem okolo masiny chodil s velkym respektem, ale v patek jsem dopajdal k motorce celej oblecenej a vyjel... do berouna na poradnej burgr... ten cas jsem pak lip jezdil nez chodil tu cestu jsem mel napanovanou snad 14 dni predem...
a jak jsem dopadnul? Jezdim vesele dál!! Clovek pokud má srdicko, tak to kousne cca 3-4 tisice kilometru zase trva nez si clovek zase zvykne na tu svoji pohodu, ale jezdi se... ten blok se dá odstranit
Jinak kdyz ti to pomuze, tak urcite do nejaky motoskoly zajdi..

Ahoj, taky sem něco takovýho zažil já i motorka jsme se proletěli, avšak v den co mě pustili ze špitálu kolem 3 hodiny, už jsem kolem páté seděl na druhé a upaloval, ale s obrovským respektem, strachem a opatrností, radši se podívat do křižovatky stokrát, než jednou bourat.

Věřím, že noha bude dobrá, a že brzy budeš běhat a jezdit na motorce jako kdyby se nic nestalo, avšak se zkušeností, chce to jen odhodlání a víru, nevzdávej se !!!

Naposledy editováno 22.09.2012 01:06:07

je to stejný jako když se rozsekáš v autě, na kole, na lyžích, na in-linech, na paraglidu...
první myšlenka - na to už nikdy nevlezu
ale když tě to baví, nebo prostě není zbytí, tak holt jedeš.
S každým kilometrem na to špatný zapomínáš a po první vyjížďce zase pohoda, akorát jseš bohatší o jednu zkušenost na vlastní kůži, a to se počítá

Hele no tak taky přidám něco do mlýna.Zkušenost č1 ve 14-nacti jsem poprvé otci šlohl simaka a hned v první zatáčce zjistil že brzdí a zatáčí hůř než kolo. Zkušenost č2 s čerstvými papíry jsem zjistil že plastovou nástavbu pickupa hlavou neprorazim a že je lepši koukat před sebe alespoň u přechodu. Zkušenost č3 par měsicu na to jsem pochopil že na mokru to sedí huř a v plavkach se blbě klouže po asfaltu.zkušenost č4 dva dny staré Cb-čko a borec mi nedal přednost- měsic na lužku s nalomeným obratlem a na kontrolu jsem jel už s částečně opraveným bikem a korzetem v baglu-doktor řval tak že i sestra seděla mezi pacošema. plechovkaři jsou fakt hovada. Zkušenost č5 listi fakt klouže-prodřene kalhoty. Všechny tyhle zkušenosti vedli k tomu že dnes mam z mašiny větší respekt(ale možná to je i věkem),ale dokud budu mit dvě ruce a alespoň jednu nohu tak mašiny se nevzdám.

Naposledy editováno 22.09.2012 07:12:15

01.Beruska> jakmile začneš chodit,hned na to sedni!!! i kdyby ses měla projet jen kolem baráku!!!

Ja spadl minuly rok, taky dva mesice po tom co sem si udelal papiry, najel jsem tak 2000 km. Bylo to nekdy v zari, takze uz byl konec sezony a nez sem to opravil byla zima. Nemel sem zadny uraz, jen sem se sklouzl. Na jare jsem na to sedl, mel sem strach, respekt. Jezdil sem pomalu a bal se na stranu na kterou mi to ustrelilo (a jezdim na ni hur i dneska). Uz sem si uvedomoval ze nejsem nesmrtelny a muzu spadnout, a ani na to meni nic sloziteho. No po par set kilometrech, osahani si masiny a ziskanem sebevedomi uz sem byl pohode. Strach nemam ze sve chyby ale spis ze stavu silnice (diry, sterk, ostatni ucastinici provozu, tam kde to neznam). Dneska uz jezdim zase jako bezmozek a ucim se stavet na zadni

Naposledy editováno 22.09.2012 11:22:02

Taky bych na to co nejdřív sedla .. mám z motorky sešroubovanou páteř a nohu a teď čerstvě ruku v ortéze, ale už vymýšlím jak se co nejdřív dostat za řidítka

Uvalak píše: Taky nechapu touhy vetsiny slecen se ucit jezdit minimalne na seskovy Ninje nebo nakym chromovym hovadu...

Já zas nechápu touhy mnoha pánů, pořizovat si jako první motorku hned litra! A takhle můžeme zobecňovat do nekonečna!
Stejně tak reakce Crecka, že ženské nemají geny na techniku.
Je to jen o tom, jestli se člověk chce něčemu naučit nebo ne. Znám spoustu chlapů, co ví o autech nebo motorkách atd. naprosté kulové (a to ikdyž tyhle dopravdní prostředky využívají) a když se člověk zmíní o takové banalitě, jako že si třeba sám měnil olej, tak na mě hledí jak puk. Vždycky si pak říkám, jestli jsem divná já nebo zbytek populace!

Já jezdím na motorce druhý rok.Když jsem si ji koupila a jezdila na ní asi tři měsíce,tak jsem nabourala svojí nepozorností do zadní části auta.Letěla jsem ani nevím jak,najednou jsem seděla před autem,motorka ve škarpě.Ještě štěstí ,že řidič zůstal stát.Jinak nevím jak by to dopadlo.Tím,že jsem měla moto bundu,tak nahoře bez zranění.Zato pomlácený obě nohy,protože jsem jela v riflích.Hlavně,že nebyly zlomený.Trvalo to pomalu rok než se to vstřebalo.Po bouračce jsem si přísahala,že už na mašinu nesednu,ale po opravě motorky ,která trvala měsíc,mě to přešlo a v srpnu jsem s kamarádem projela Alpy a Itálii.Z bouračky jsem si vzala velké ponaučení,z motorky mít velký respekt,dávat pozor a předvídat.Noha se ti zahojí a pak to budeš chtít znovu vyzkoušet,protože tě jeden pád neodradí.Nejlepší by bylo vyjet s kamarádem ,který už má delší zkušenosti s ježděním a od něj se pomalu naučit jezdit.Uvidíš,že to půjde.Přeji ti hodně dalších kilometrů bez nehod.

Já lísknul s každou motorkou aspoň 2x S mojí postavou se prostě stane,že mě to občas při manipulaci na místě přepere To se člověk časem holt naučí Naposledy se mi to zadařilo vloni v létě u kamaráda na dvorku.Smál se až se za břicho popadal a cca za 2-3 měsíce jsem ho potkal a měl na mašině drobet pochroumaný plasty,tak se ho ptám,kde to složil a on prej,že taky na dvorku Jasně,když pod tim necháš haxnu,tak to holt bolí no.. Je to holt váha.Ale člověk se časem naučí
Přeji brzké uzdravení a držím palce

Naposledy editováno 23.09.2012 08:19:35

mě se do cesty připletla kočka, jezdila jsem chvíli, byla tma a já jsem jela z práce. na louce u cesty seděla kočka a když jsem byla kousek od ní tak se rozhodla že přeběhne, já jsem stočila řídítka do prava abych ji nepřejela, vjela jsem na ni a nejspíš jsem zmáčkla spojku a přední brzdu zároveň a už jsem letěla, naštěstí jsem měla jen pár modřin a zlomenou spojkovou páčku. tak jsem si objednala hned 2, vyměnila jsem ji a jezdím dál. příští rok si chci koupit nějakou 125ku nebo 250ku,něco na blbnutí, po třech sezonách na GSku jsem se moc nenaučila, GSko je moc těžký na nějakou manipulaci v menší rychlosti, tak začnu znova a na něčem menším

Tak to na jaře zahaj kapánek jinak - zajeď si na nějaký kurz bezpečné jízdy. Byla jsem loni i letos u Matyho a musím říct, že každý kurz mi něco dal - na prvním jsem se naučila otáčet v kopci a vyzkoušela jsem si prudké brždění na různých površích vozovky - hlavně jsem si vyzkoušela, jak se ta motorka při tom chová a co dělá, no a letos jsem KONEČNĚ pochopila !! , jak se otáčet při malé rychlosti (myšleno - co mám s tou motorkou dělat) - což jsem letos již několikrát naprosto bravurně uplatnila na vyjížďkách. Bohužel je toho ještě hodně, co neumím, takže to zcela jistě nebyly moje kurzy poslední - ale chtěla jsem tím říct, že zajet si do nějakého takového kurzu rozhodně není špatný nápad, zvláště, pokud nemáš žádného "soukromého instruktora", který by s tebou jezdil.

Během čtení jsem přemýšlel, jak mohlo dojít ke spadnutí motorky na nohu, já ji měl, tak ovladatelnou motorku na místě aby jeden pohledal. Nízká, nízké těžiště - ne nadarmo byla v Německu nejprodávanějším motocyklem a oblíbená pro svou nezáludnost a bezúdržbovost především u holek všeho věku.

A pak píšeš, spojka, plyn a už to bylo. Já vidím jednoznačnou chybu v instruktorovi nebo instruktorce autoškoly už v době, kdy jsi dělala řidičák na auto.

Pro všechny časy u automobilů, motorky platí zásada při rozjíždění: Zmáčknu spojku, zařadím 1, zvýším LEHCE plynem otáčky, POMALU pouštím spojku(pedál, páčku) až do momentu záběru (auto, moto se rozjíždí), pak plynule dle potřeby přidávám plyn a zároveň zcela uvolňuju spojku.

Rozjíždíš se vlastně povolováním spojky, ta řídí rychlost rozjetí, plynu tam víceméně můžeš mít kolik chceš (ale proč trápit spojku že?) - při zmáčklé spojce máš rozpojený motor a převodovku, motorka nepojede, spojkou to spojíš a jedeš.

Dělá se to tak proto, že každé auto, moto má záběr spojky v jiné poloze, pak tě nepřekvápí neznámé vozidlo rychlostí rozjetí, případně chcípnutím při rozjezdu.

01.Beruska píše: prouky>Píšeš to přesně jak to má být.Kdyby si věděl kolikrát jsem to teď slyšela"jak si to mohla udělat?"A autoškola?Shodli jsme se s kamarádkou,že tam tě prakticky nic nenaučej.Je to rychlokurz na peníze.Možná tak základy jak to ovládat a to je všechno.Pro holku ,která na tom v životě neseděla, je 8 jízd v autoškole málo......

..každá autoškola je málo..jen a jen jízda a praxe tě naučí!...ale jestli máš z toho strach a obavu a bojíš se sama sebe,tak to asi nemá cenu ani zkoušet!...ano respekt a pokora je na místě,ale sedat na motorku nebo za volant se strachem co a jak bude a dopadne je cesta do pekel!

Mně tahle zásada pomohla při první jízdě na motorce v autoškole, šel jsem ve svých 26 na první jízdu, očekával jsem cvičiště a nejdřív něco malého, třeba nějakou 50ku na naučení ovládání.

Před autoškolou stál instruktor, motorka a já si řekl, asi mě tam doveze, v životě jsem do té doby neseděl ani na pionýru.

Instruktor jen řekl,1 dolů, 2, 3 nahoru, 4 nepotřebuješ a jedem. V plném provozu 100.000ho města. Jako kluk jsem věděl, že spojka je ta páčka vlevo, v pravo přední brzda a že otočením pravého zápěstí se přidává plyn.

Po celou dobu všech jízd mi říkal jen rovně, doleva, doprava, nikdy mi to nechcíplo, nikdy mi to neujelo pod rukama, bez jediného metru zkušeností s moto, jen díky této zásadě.

Pak ti to pomůže při koupi ojetého mota. A samozřejmě, teprve praxí dosáhneš plného zautomatizování, kdy nad tímto vůbec nepřemýšlíš, asi jako když volíš program v pračce

Takže,já bych to zkoušel, třeba jen někde na prázdný cestě, zařadit jedničku, rozjet se, zastavit, zařadit jedničku,rozjet se,opakovat až do úplnýho zblbnutí a pak ještě znova druhý den.

Naposledy editováno 25.09.2012 12:17:52

Taky jsem motorku položila hned v začátcích- naprosto tupě předposlední zatáčku před STK cestou na evidenčku, udělala jsem naprosto tupou začátečnickou chybu- následující jízda byla katastrofická, byla sem nervózní a brzdila provoz, tak přítula zakročil- nejdřív mě bral jezdit na opuštěný budoucí satelitní městečko- už x let tam jsou zasíťovaný pozemky a prázdná nová silnice, jinak nic, tak jsme si z toho udělali dopravní hřiště- tam jsem zase trošku získala jistotu a pak jsme si vybírali trasy kde není moc provoz a už je to celkem v pohodě, příští rok se chystám na nějaký ten kurz.... Poradila bych jedno- pokud tě pořád motorky dostatečně táhnou, pro první jízdu zvol co nejjednodušší trasu s minimálním provozem, nebo nejlépe kurz bezpečné jízdy...a pokus se strach a nervy nechat doma- ty ti můžou jenom přitížit...

01.Beruska> Tak konečně jsme se dostali k jádru pudla - kopec Takže až to půjde tak si najdi kopec kde není zrovna žádná křižovatka a trénuj si to rozjíždění, popojíždění a zastavování v tom kopci až do zblbnutí kdy to bude úplně automatické a podvědomé. Až si budeš myslet že máš spojku a plyn pod kontrolou přijeď na kurz

Naposledy editováno 26.09.2012 23:29:23

...Neboj holka ,jak na tona jaře sedneš ..na úraz zapomeneš a zase budeš Lítať...

v první řadě bys měla vyřešit problém, proč jsi spadla. To nepíšeš a celou diskusi jsem nečetla, jestli to tam někde je. Virago není vysoká motorka, neznám tvojí výšku. V každém případě bych ti doporučila kursy třeba Bezpečně na motorce s Mírou Lisým, nebo u Sršně a tak. U Lisýho můžeš zkusit jezdit na jejich motorce s padací konstrukcí - nezničíš si svojí motorku. Hlavně tě naučí jezdit a vyřeší tvůj problém, proč jsi spadla. V každém případě buď musíš překonat sama sebe, poprat se s tím, vyřešit problém, nebo jít od toho. Nevím kolik ti je, ale já jsem si dělala papíry ( do 25 kW )v 49-ti letech, za rok na velkou motorku, dneska po3 letech, mám najeto 41000 km. Začínala jsem na Kawě Z750S ( na záčátek drsná motorka a těžká ), od ledna mám Ducnu Multistradu 1200S a jsem šťastný člověk. Taky jsem to na začátku položila třeba v pomalé rychlosti při otáčení, nebo při zastavení, kdy jsem zmáčkla prudce brzdu. To se stává ale každému bz zkušeností. Každy nějak začíná. Takže jdi toho, poper se s tím. Máš to jenom v hlavě.

Pánové, vy ji odrazujete, a přitom si přišla pro podporu!

Němci mají takové přísloví - Cvičení dělá mistra. Takže nevidím důvod, proč by se nemohla odhodlat k dalším pokusům ovládnout motocykl.

Nejdřív dokonale zvládnout rozjezdy s bezpečným zastavením,pak třeba zkusit jízdu pomalosti (pomocí spojky), a pak bych šel teprve na nějaký kurzy, tedy až poté, kdy nemusím myslet na samotné ovládání motorky, řazení, brzdění atd.

Takže, neboj se a klidně zkoušej dál

Nevidel bych to tak traficky jako 2LEKO. Kazdemu uz to nekdy takle na miste spadlo. I me hned po 100km s SV. Pri otaceni. Pouzil jsem predni brzdu. Tak hlavne tam nenechavat nohu a priste si na to dat pozor. Letos jsem jezdil ve dvou i na RSV 1000 z ktereho moc nedosahnu. A bez problemu jsme se propletali i na semaforech

Kdyz uz to pada a jde do tuheho. Tak uz to proste radsi nechat spadnou. A seskocit. To se prelakuje. Nebo to poberou padaky. Ale kotnik je na houby...

To ze o tom clovek premysli, kdyz lezi doma s nohou je normalni. Nechal bych to na jaro. Ono to pujde. A kdyz budes mit porad strach, tak prodat to muzes vzdy...

Naposledy editováno 27.09.2012 22:26:58

Doufám,že se nenecháš odradit jediným pádem,který skončil pro tebe ne moc dobře.Už jenom to ,že jsi začala jezdit na motorce,je znamení,že tě to chytlo a už tě to nepustí.Už jsem ti jednou psala,že je nejlepší začít jezdit s někým koho dobře znáš,kdo už delší dobu jezdí na mašině a uvidíš,že to půjde.Pánové,prosím aby jste ji neodrazovali,řekla si o radu.A každý kdo začínal udělal nějakou hovadinu na kterou i třeba doplatil.Ale je pravdivé,že chybou se člověk učí.Proto se nevzdávej!

01.Beruska> Myslím si, že ať už tady říká kdo chce co chce, stejně se nakonec rozhodneš sama. Ale jednu poznámku si neodpustím - zcela rozumím tvému záměru vyměnit si garáž - sama jsem to udělala (při prvním vyjíždění z garáže jsem ji položila). Protože - na začátku jsem neuměla zcela ovládat motorku, dalo mi dost práce soustředit se na to, co mám s ní dělat a co dělá ona, natož pak reagovat na situace bezprostředně následující po výjezdu z garáže, které mi dělaly problém - už jenom tato situace a vzpomínka, jak jsem se poprvé válela v křoví, mi způsobovaly běhavku už den před tím, než jsem na motorce chtěla vyjet. Tak jsem garáž vyměnila a všechno se změnilo. Samozřejmě že teďka bych si už poradila i s výjezdy z minulé garáže, ale pro začátek to bylo trauma a vůbec to neznamenalo, že bych měla kvůli tomu nechat ježdění. To mi fakt přijde argument hodně mimo.

Já to vidím takhle, otázkou je, co pro tebe znamená jezdit na motorce. To je naprosto hlavní věc. Já sám jezdím na motorkách od útlého věku a za tu dobu jsem pochopil dvě věci, nemám na to geny, být nějaký echt jezdec a druhá věc, NEUMÍM si představit na motorce nejezdit, jelikož mě to neuvěřitelně baví a je to pro mě naprostý uvolnění, když se múžu každý den kousek projet.
Co na tom, že mi v zatáčkách ujede šikovnej kluk na 250ccm. Já nezávodím, užívám si, uvolňuju se, kamárádi mi říkají "fotr" brzda a podobně. Spadl jsem všeho všudy dvakrát, pokaždé jsem pochopil proč a vzal jsem si z toho ponaučení, v žádném případě mi to ovšem nezabrání užívat si tu pohodičku a relax na mašině. Vždycky jsem to věděl, bylo to tak, je a vždycky bude. Máš strach si zase sednout a jezdit? to je normální, je to lidský, já mám třeba dokonce místa, ze kterých mám prostě strach, jednu hnusnou křižovatku a jednu zatáčku přez které často jezdím. Ten strach mi tam už několikrát zachránil motorku a jistě i zdraví.

Muj starší brácha hraje hokej, baví ho to, minulej rok dostal pukem do držky a to fest! Nemá pulku zubú a ty bolesti museli být strašný a když jde zase na led, bojí se že dostane znova. Nikdy ale nemuže přestat, jelikož si život bez toho neumí představit.

Takže, na tvou otázku je odpovědí otázka: Baví tě motorka tolik, že to překonáš za kažkou cenu, nebo je to věc bez které se obejdeš a nebude ti chybět?

Myslím,že se ti stane ještě víc věcí,chce se trošek oklepat.Já,než jsem si začala dělat řidičák,tak abych věděla,do čeho jdu a jestli na to mám,tak jsem se učila na Suzuki GS 500 a najela jsem na krajnici-u polní cesty a tam bylo měkko,tak se mi propadla noha, do toho "hnoje",já hodila kotoula a motorka mi spadla na nohu....jsem myslela,že jí mám zlomenou....podotýkám teda,že jsem už vlastně stála na místě,jelikož jsem dobržďovala a zkoušela si rozjezdy.Trošek to odneslo zrcátko,ale mě se roztřásly nohy tak,že už jsem si říkala,že na to asi nenasednu.Ale jelikož tam byl přítel,tak jsem nechtěla dělat zagorku a prostě jsem znova nasedla a jezdila.
Po řidičáku jsme hned jezdili....Hradec Králové Praha....ten den zpět,takže mi tohle hodně pomohlo.No,zatím se mi na motorce nic jinýho nestalo,že bych spadla,ale ujela mi prdel,když jsem sjížděla z cesty na parkoviště a nevšimla si,že tam je docela prašno-to se mi tak sevřel žaludek,že jsem myslela,že se pobliju........ale dobrý,ustála jsem to a aby toho vlastně nebylo málo.....když se jede z Černýho mostu na Hradec-(né po dálnici,ale zadem),tak tam je kurevská zatáčka ve který jsem vjela jak jednou autem do protisměru,tak i motorkou......ale naštěstí tam nikdo nejel.....Takže přeju hodně štěstí...ale pokud se nya to fakt necítíš,nenutila bych se do toho,jelikož jak se začneš fakt moc bát,tak uděláš víc škody než užitku a to nemyslím zle.....jen prostě,jakmile si vůbec nevěříš,tak to je na houby.

No, mě moje nejvážnější nehoda potkala ještě na Simsonu, ale i tak to stálo za to. Ale ani na chvilku jsem nepřemýšlela nad tím, jestli jezdit dál, motorka byla opravená dřív než já, takže ještě s berlema jsem k simsnu dolezla a projela se po vesnici. Od tý doby jsem se vymázla hodněkrát, ale naštěstí už jen s modřinama. Motorky tvoří podstatnou část mého života, neumím si představit, že bych byla bez nich, i když to občas trochu bolí.
Takže pokud tě motorky baví, tak se do sedla vrátíš.
Na tvým místě bych asi dala nějaký pomalejší rozjezd a nácvik ovládání motorky.
A jedna rada, která už mi parkrát zachránila kosti - když motorka padá, snaž se dostat co nejdál od ní