Ach jo, chlapi. Tak z toho mám pěknej maglajs. Jo. pár motorkám jsem již pomohl (cca 20) a to od 1914 do 35. Vždy se jednalo o zlepšení, jelikož před tím 40 let nejely. Prošly mi rukama bezjehlové s dvěmi šoupátky v sobě, bezjehlové s poze jedním šoupátkem, jehlové jedno, dvoušoupátkové, některé byly nekompletní, takže bylo něco potřeba nakreslit a nechat udělat. Ale karburátor rovnotlaký s konstantním tlakem, kde je jehla vysunována změnou tlaku... vidím to na Google
Deadman: "Stručně, podtlaky se seřizují, aby na volnoběh a málo plynu, kdy jsou klapky pootevřeny jen mírně, táhly oba válce stejně, jinak běží motor v nízkých otáčkách nepravidelně a ve všech má tažený válec snahu střílet". Vysvětlení tohoto typu je zde moc. Proč nenapíšeš z jakého dúvodu táhnou stejně po změně nastavení podtlaku (který je mimochodem jak píšete výše -konstantní. Já se snažil jít do detailu:
Jurawood: "Tyto karburátory vznikly proto, aby nedocházelo k náhlému ochuzení při prudké akcelerci" Já píšu "vznikly proto, že umí měnit poměr směsi (vzájemná poloha jehly vůči vzd. přívěře) za běhu motoru při akce a deakceleraci, což má pozitivní vliv na průběh výkonu". To samé, jen jinak řečeno, jen že Juravoodovo vysvětlení vůbec neříká, jak to ten karbec dokáže.
OK přiznávám že jsem nekompetentní zasahovat do těchto diskusí, přesto bych si ještě dovolil pár otázek na výšku hladiny: Co se stane, když je v karburátoru určitý proud vzduchu, určitý podtlak, určitá velikost trysky, určitá poloha jehly (určitý průřez prostoru kole ní), když se zvedne hladina v komínku mezi tryskou a jehlou o 2mm? . Nasaje stejný podtlak stejným průřezem za stejnou dobu více paliva? Pokud ano,je toto obohacení směsi tak markantní, ve srovnání s obohacením např. pomocí zvednutí jehly o 1 zářez, aby změna výšky hladiny byla tímto způsobem štelována? Pokud jo, kdy se volí štelování právě změnou hladiny? Díky

Tak stručně po pořádku:

bromep píše: .... Proč nenapíšeš z jakého dúvodu táhnou stejně po změně nastavení podtlaku (který je mimochodem jak píšete výše -konstantní. Já se snažil jít do detailu:....

Nešteluješ podtlak pod šoupátkem, který je ZHRUBA konstantní, ale podtlak mezi klapkou a válcem, který rozhodně konstantní není. Měřící trubička všech CV karburátorů, často používána současně na ovládání membránového benzínového kohoutu je vždy vyvedena na konec karburátoru za klapku. Podtlak pod šoupátkem bys měřil těžko, leda tak si napíchnout nějakou trubičku na víko karburátoru a měřit podtlak nad membránou.
Teda nevím, zda je to takto u všech rovnotlakých karburátorů, mám to na vlastní oči (a ruce) ověřeno u Keihinů velmi různého stáří (Hondy, Kawy, Ural), Mikuni (Suzuki) a Bing (BMW). Jestli CV karby dělá i někdo jiný, tak o něm nic nevím.

bromep píše: Jurawood: "Tyto karburátory vznikly proto, aby nedocházelo k náhlému ochuzení při prudké akcelerci" Já píšu "vznikly proto, že umí měnit poměr směsi (vzájemná poloha jehly vůči vzd. přívěře) za běhu motoru při akce a deakceleraci, což má pozitivní vliv na průběh výkonu". To samé, jen jinak řečeno, jen že Juravoodovo vysvětlení vůbec neříká, jak to ten karbec dokáže.

Jediný důvod, proč se ujaly CV karburátory, je že u klasického šoupátkového karburátoru se motor udusí - zahltí vzduchem se ztrátou podtlaku - když řidič dá v nízkých otáčkách plný plyn. Akcelerační pumpička možná nějak vylepší přechody, ale s plným plynem v nízkých otáčkách nic nenadělá. A protože průměrný uživatel nechce ladit polohu plynu podle otáček pro optimální výkon, chce prostě otočit plynem a očekává maximální tah, podtlakem ovládané šoupátko nebo elektronická klapka u vstřikování problém vyřeší. Dnes se k tomu přidávají i emise, ale ty koncem 70tých let, kdy tyhle karburátory nastupovaly, zajímaly málokoho.

Jo a CV karburátory se neujaly u Endur a krosek. Jejich těžká šoupátka s membránou si moc dobře neporadí s poskakující motorkou na hrbech a skocích. Tam se používají šoupátkové karby s pumpičkou. Tím nemám na mysli cestovní endura typu Transalp.

bromep píše: ... přesto bych si ještě dovolil pár otázek na výšku hladiny: Co se stane, když je v karburátoru určitý proud vzduchu, určitý podtlak, určitá velikost trysky, určitá poloha jehly (určitý průřez prostoru kole ní), když se zvedne hladina v komínku mezi tryskou a jehlou o 2mm? . Nasaje stejný podtlak stejným průřezem za stejnou dobu více paliva? Pokud ano,je toto obohacení směsi tak markantní, ve srovnání s obohacením např. pomocí zvednutí jehly o 1 zářez, aby změna výšky hladiny byla tímto způsobem štelována? Pokud jo, kdy se volí štelování právě změnou hladiny? Díky

Ano, zvednutím hladiny se sníží podtlak nutný k překonání té výšky a přísun benzínu se zvedne. Není to tolik jako posun jehly o celý zářez, ale poznat to je. Velký vliv to má na volnoběžnou bohatost.
A kdy se volí seřizování bohatosti změnou hladiny? Nikdy. Hladinu je třeba seřídit na výrobcem karburátoru určenou úroveň před tím, než začneš seřizovat bohatost, protože ti to ovlivňuje výsledky a zkresluje veškeré měření a pak seřizováním doháníš nesmysly.

Naposledy editováno 10.05.2012 00:33:58