----------- nóóó, vidím, že adrenalínu máš dost. Teď ještě, jestli máš tolik drzosti a vyjet s tím pařezem na takovou cestu. Hned, jak vyjedeš na hlavní za Holicema, tak tě zroluje nějakej kamión, polskej, ukrajinskej anebo i českej. A taky nevím, jestli by si nebyl sklamanej z Považský Bystrice. Krásný město ale - asi tě už nemá kdo přijmout. Ale myšlenka krásná. Tu cestu moc dobře poznám, jezdím po ní už hóódně dlouho. Ještě od doby, kdy byla před Svitavami klasická prašná cesta. Hhlavě jednu eskovou zatáčku. Tam jsem podřadil na trojku (Wartburk 311), dal plný plyn a ještě hodinu se tam držel mrak prachu. ---------- Podobnou cestu jsem udělal na Pinďovi (v roku 1965)už tom novějším, z Landštejna - j.Čechy - na Pomezní boudy - Krkonoše. Moje školní láska tam byla s rodiči na dovolené. (V Slatiňanech jsem měl defekt a když jsem ho před jednou bránou opravoval, vyšla starší paní a říkala - "Helenka ještě není doma, musíte chvíli počkat". Maturovala týden po mně). ----------- Když jsem vyjel, měl jsem třicet-pět korun. Nádrž - pět korun, deset rohlíkú a hrníček borúvek. Bylo to v pohodě. Dva dny tam, tři dni pršelo, dva dni spátky. ---------------------- Šetři pinďu a vzpomínej na krásný a už-se nevrátivší časy. ---------------------------------------- Toť vsjo.