Pátek 14.03 2014,nádherné slunné počasí,řekl bych tak konec května a ne půlka března….Tak jsem neodolal a řekl si že někam vyrazím.Jako obyčejně to byl a bude stále problém,no našel jsem na mapě místo kam bych se mohl vypravit.Vůbec jsem si neuvědomil,že už jsem v tomto městě byl ale to je fuk.Vyrážím směr Ledeč nad Sázavou na zámek.

Cesta uběhla moc rychle, a já jsem tam byl již kolem půl 12.No zajel jsem si nahoru na zámek,který byl zavřený ale aspon ten výhled nezklamal.No čas oběda a můj žaludek se hlásil o svá práva.Zajel jsem si na náměstí,kde jsme skoro přesně před rokem obědvali a sedl si úplně na stejné místo…byla to

nostalgie,jak to uteklo.

..No po jídle jsem se vydal dál…vzal jsem to na Klášter Želiv.Po chvíli jsem dorazil na nádvoří opravdu ohromného kláštěra.Jdu na obchůzku a opět zklamání,bylo zavřeno a tak jsem se nemohl podivat jistě do nádherného kostela.O to větší jsem měl radost,když se za mými zády ozvalo „Dobrý den“ i já zdvořile odpovím a koukám kdo mě to zdraví….Vysoký chlapík mě zve dál….pojdte se podívat sem,klidně můžete.Myslel jsem si,že je tam vstup zakázán nebot tam pracovaly stroje na obnově zahrad a tak to tam bylo rozkopané,ale chlapík mě zval dál.No poděkoval jsem a on,že se mužu jít podivat na jejjich soukromý pivovar,no tak to jsem nelenil a už jsem si to mazal za chlapíkem který si to rázoval přímo do budovy kláštěra.Sejdeme dolů a opravdu,člověk sem muže přijel v letě a zajít na pivko,které si jen tak někde nemuže dat,nebot zde je vše podle jejich receptur.Poděkoval jsem moc za vše a vydal se na procházku kolem kláštera,kde bude za pár měsíců nádherná zahrada,ja viděl zatím jen staveniště ale i tak to byla krása.No po prohlidce jsem pokračoval dál na Červenou Řečici kde jsem míjel středověký hrad ,až jsem dojel do Pelhřimova.Tady jsem si prohlédl náměstí,je nádherné,kostel a pár zajimavostí a opět ujížděl dál, tentokrát do Kamenice nad Lípou.

Koukám jako blázen,vrata zámku jsou otevřená,tak honem….došel jsem až na nádvoří a nikde nikdo,uplně prázdno…jen nějaká žena jako by si nesla práci domů,měla hodně papiru pod paží…no tak jsem se otočil a opět smutně odcházel…Kam ted? no na Červenou Lhotu,neni to daleko jen kousíček a tak bylo rozhodnuto,I tady bylo mrtvo…asi dva zamilovaní mě mijeli a častovali se polibky, když procházeli kolem mě.Tak jsem vyrazil na zámek,potkal jsem jen jednu divenku,která záhy zmizela za branou zámku a bylo na dálku slyšet cvaknutí klíče.No stál jsem na mostě a díval se na červený hrádek,kde herec pan Štěpánek v 70 letech dobýval srdce krásné zlatovlásky….Chvili jsem postál,pokoukal a slunce ,které se pomaličku začalo sklánět za obzor mi řeklo,že je nejvyšší čas vyrazit k domovu.No,co se dá dělat.Jedem,tentokrát to už nebyla krásná kochačka,ale uprk po dálnici na Prahu kterou jsem profrčel a hurá směr Poděbrady.Ze zámku jsem odjížděl ve čtvrt na 6 a doma jsem byl v pul 7 večer,takže jsem to docela mazal.Najel jsem 307 km a byl to opravdu nádherný výlet.

No a vy máte možnost se ted se mnou projet a podívat se tam,kde jsem byl já….