Téma: Chvíľka poézie
 
31.5.2011 v 20:53
Vyletel orol...pršalo...prechladol zdochol :DDDD
Předchozí
1 2
Následující

1 reakcí na tento příspěvek Chvíľka poézie

31.5.2011 v 20:56 | Nahoru | #1
Sedí myška v rohu,
v pastičce má nohu,
sedí tiše, občas pípne,
stejně chudák, asi brzo chcípne...

Chvíľka poézie

31.5.2011 v 21:10 | Nahoru | #2
Na taneční zábavě se mladý muž pokouší navázat rozhovor:
On: " Tancuješ?"
Ona: " Tancuji, plavu, lyžuji, bruslím..."
On: " Pleteš?"
Ona: " Pletu, vyšívám, háčkuji, batikuji..."
On: " ..a do prdele!"
Ona: " Do prdele, do úst, do vagíny, rukou...

Chvíľka poézie

31.5.2011 v 21:14 | Nahoru | #3
Na kostele zvoní zvon,
seru, sereš, sere on.
Na mou věru,
jak tak seru,
tak mi přišlo na mysl,
jak sral kníže Přemysl.

1 reakcí na tento příspěvek Chvíľka poézie

31.5.2011 v 22:15 | Nahoru | #4
Mám rád pizzu
mám rád žemle
mám rád párek s hořčicí hned vedle

Chvíľka poézie

31.5.2011 v 22:35 | Nahoru | #5
Vařila myšička kašičku na zeleném rendlíčku,
tomu dala, tomu dala, až se z myšky k...a stala.

Chvíľka poézie

1.6.2011 v 05:06 | Nahoru | #6
beru knihu a jdu na hajzlík
a hle na hajzlíku trpajzlík
povídám mu trpajzlíku
co ty děláš na hajzlíku ?
a víte co ten trpajzlík
nepustil mě na hajzlík
byl to hajzlík trpajzlík

Chvíľka poézie

1.6.2011 v 05:19 | Nahoru | #7
běží zajíc za ním druhý
na zádech maj černý pruhy
oni asi zajíci
přebíhali silnici

Chvíľka poézie

1.6.2011 v 05:41 | Nahoru | #8
Meresjevův problém

Už nikdy asi nepudu na kafe
s žádnou z těch krasavic z Luftwaffe.
Projevujou nervozitu
a pálí po mně z messerschmittů.

Protikuřácká

Obvinili papeže z ohrožení mládeže.
S kadidlem ho lapli, hulil v Sixtinský kapli.

Vyšetřování rasistický kauzy

Na letním táboře černošských albínů
neznámý pachatel rozjezdil latrínu.
I když to poněkud postrádá logiku,
poslali komando do tábora paraplegiků.

Prostor vytyčte fáborky
a každej sliz pošlete klukům z laborky.
Chlapi, tahle věc opravdu nepočká.
Seberte každýho, kdo má posraný kolečka!!

A je to

Venca měl zas pifku
na ultramladou dívku.
A nakonec jí v chlívku
proťal bastickou křivku.

Blízkovýchodní faux past

Na ústředí Hamasu
schyluje se k trapasu.
Ztratil se jim mrtvej Žid
a vypadá to, že bude žít.

Gentlemanská

Je těžký být korektní k opačnýmu pohlaví.
…vždy totiž záleží, jak se k tomu postavím.

Piknik

Podivným řízením osudu
prošel jsem proměnou v pobudu.
Dnes je to zejména o sudu,
ještě tu myslím chvilinku pobudu.

Import z Kavkazu

U kremelskýho dvora začal se číst korán.
Tahle drsná novina probrala i Lenina.

Arabská past

Předevčírem v Tripolisu
došlo ku vzpouře klitorisů.
A včera už došlo i na pyje.
Nemůže za tím být mafie??

Plánovaná reinkarnace

Uuž budu, lásko,
uuž brzy.
…ve věku, kdy se uživím třeba v startreku..
Budu, snad ještě chvilku budu,
zmítat se v zajetí pudů.
Anebo víš co, kotě?
Mrdáme na sex,
a dáme to zas v příštím životě…

Tak já nevím

Pořád dějou se věci, který nečekám
a jak vůl se pořád divím tomu.
Jinak však už se tolik nelekám
a nějak častějch chodím domů.

Ještě pořád ale nemůžu být bez ženy
a ještě netancuju na tři.
Uuuf, ještě že pánbu stvořil kretény,
tak aspoň vím kam patřím...

Co se šušká v Moskvě

V GUMu mají velký slevy
na plastový Meresjevy.
Mají mrskací protézky,
jsou čínský, ale fakt hezký.

Když holka hubne

Furt blbneš s tím trenažerem?
Hmm, tak to se zas nenažerem!

Proč se chodí na ženskou košíkovou

Každej zná příběh chlípnýho Luboše,
co vždycky sedává až vzadu u koše.
Ví, že tam nejlíp platí fyziky zákony,
a těší se, až zase holkám vyskočí balony.

Jak to chodí u mafie

Myslím,
opravdu myslím že bychom nemělizabíjet kretény v pondělí.
Myslím,
že aspoň některý si můžeme nechat na úterý.

Náhlá změna

Nevím lásko ani jak
stal se ze mě maniak.
...tak sundej rychle si kostým
nebo tě z něj vykostím!

Nenažranec

Překvapil jsem Elišku
při smažení koblížků.
Všechno kolem prskalo,
děvče pánví mrskalo.
...a na závěr příběhu
sežral jsem jí koblihu.

Jaro na vsi

Říkal v tanci Venca Máři:
Poď, pudem se ven spářit.
Pak to mlasklo ve tváři
...a záměr se nezdařil...



Copyright by Hyena..

Chvíľka poézie

1.6.2011 v 07:16 | Nahoru | #9
Včera večer, po nedělní opici,
vyblil jsem se sousedovi do pizzy
obohatil jsem tu pizzu souseda
zbytky oliv z nedělního oběda.

skř

1 reakcí na tento příspěvek Chvíľka poézie

1.6.2011 v 07:30 | Nahoru | #10
o jejej, subotaj je zpět?

Chvíľka poézie

1.6.2011 v 07:38 | Nahoru | #11
Raději než v bufetu
trávím svůj čas na netu
S lidma, co maj motorky
A nemaj čas na holky
Trávíme chvíle volna
Stahováním porna

Chvíľka poézie

1.6.2011 v 10:04 | Nahoru | #12
Po tapetě stékal hlen,
byl jsem z toho okouzlen,
byl tak krásně zelený,
slíznul sem ho ze stěny.

Samá zeleň,
samá žluť,
dostal sem já na něj chuť,
jak on se culí nezbeda,
namažu si ho na chleba

Chvíľka poézie

1.6.2011 v 16:04 | Nahoru | #13
Kouřil děda,
kouřil fajfku,
když v posteli ležel,
chytlo peří,
chytla postel,
děda taky hořel.

Chvíľka poézie

1.6.2011 v 18:04 | Nahoru | #14
Mám životní pointu,
zabalenou v jointu.
Trochu té extáze,
na mindráky a nesnáze.
V jedné laině perníku,
proletět se k rovníku.
Na skvělého tripa,
chystám se až zítra.

1 reakcí na tento příspěvek Chvíľka poézie

1.6.2011 v 18:11 | Nahoru | #15
Měsíc svítí jako prase za stodolou bleje pes venku smrdí hovno zase bože to je krásně dnes

Chvíľka poézie

1.6.2011 v 22:45 | Nahoru | #16
Naše malá Edita,přišla z práce nabitá.
Vzrušením se jí dme hruď,hicuje jak stará huť,
běží rychle do kouta,zchladit toho kohouta.
Ve sprše pak,hlavně tajně,udělá se rukou fajně.
Naše malá Edita,spí potom jak zabitá!

1 reakcí na tento příspěvek Chvíľka poézie

2.6.2011 v 08:42 | Nahoru | #17
Asi ho tady zapomněli,
Řekli jen:
Buď ostražit a bdělý!
pak už jen adieu, a voják tedy tady je….
V lese! Na takovém zbytečném místě, kde nepřítel se zcela jistě neobjeví,
Hlídá teď voják s stále štíhlejšími střevy.

Už došla čokoláda, už beznaděj se vkrádá
Přesto však dál smělý vojín střeží tu svůj stín,
A svaly nohou nutnou nudnou službou tuhnou v cín
a pak i v ocel…..

Však právě když voják připadá si spíš jak poslední osel:
Ha! V křoví opodál šust! Zlámané větve – ckk – prásk!
Dušného dechu – ffffff, ffffff – síp!
Ztuh voják v sloup!
Sapiku pažbu pad!
Stuh snad I v řiti roup!
Z čela pot dolů – kapy, kap!
Teď! Za vlast! Za víru, za člověka!
I za Vlastu, co doma na mír čeká! TEĎ!
Ratatatatatata! Ratatatatatata!
Dvě dávky Ďase letí do křoví! Proč třetí zasekla se?
BŮH TO VÍ!!!!!!!!

To aby voják bodák sevřel v pěsti,
A u křoví byl skoky šesti!
To aby nepřítele dobil cele
Neb on tam v listoví se ještě mele!
Což ještě nemá dost? Ten nikdy nepozvaný host???

Skok sedmý, jak z zlé věštby vědmy osudným se stal
Pařezu bok, s kanadou vojákovou nešťastnou si schůzku dal,
A padá voják padá a v ruce jeho sevřena jest nejstrašnější zrada:
Áááááááááááááááááááááá
a už jak máslem nůž, vojákem bodák proniká
skrz muže kůži k už zúženým střevům za strašného řevu
skrz brzlík k ledvinám – už nestihne je kolika
pak dojde I k průniku žlučníku a skrz vřed vpřed stále dál!
A z vojáka jenž tu stál je spíš na bodáku špíz……
A život s krví uniká – óóó jak voják chtěl by spatřit protivníka!

Pohledem kalným již jak podzimní nebe
Pohlédne voják kolem sebe.
NEEEEEEE! Což jeho nepřítelem je jen ………. JELEN???!
Dvěma dávkami střelen leží tu dvanácterák
Zatímco voják cítí kterak bodák mu právě zasáh dvanácterník….

V oči si hledí klidni náhle v mechu
A z čtvero nozder k nebi stoupá čtvero chladnoucích již sloupků dechu
……. Ticho ………. Klid
a jednou snad I mír tu všude bude
MUSÍ BÝT!

Dvé koster pak, najde houbař tu a bodák
Až na baštu smaženou, si bude sbírat bedly….
Dvé koster tvorů nevinných, co šílenství a válka
Dohromady svedly….

(reakce na) Chvíľka poézie

2.6.2011 v 08:51 | Nahoru | #18

japepánek píše: Měsíc svítí jako prase za stodolou bleje pes venku smrdí hovno zase bože to je krásně dnes



Verze II:

Slunce svítí jako prase,
kdesi v dáli sere pes.
Na hovně se moucha pase,
kurva, to je krásně dnes!!!

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Chvíľka poézie

2.6.2011 v 09:34 | Nahoru | #19
bathed> No to je teda, epos Spáchal jsem svého času hned několik (a mnohem lépe veršovaných, heč )

Buližníkový panic
Zatímco za keříkem sličný Jonáš sral
Melichar spanilý se stejnou cestou bral
Tak došlo k tomu, že spatřil ho tam dřepět
Sedativ silných hned musel polknout ze pět

Melichar, kurvař, co zdolal tolik pičí,
Hle - prdel chlupatá jeho srdce ničí
Hned kytku natrhal, milému ji nese
A žíla naběhlá v gatích se mu třese

Jonášek však hlavou zarputile vrtí
K páření pustému nemá valné chuti
Vlídně se usmívá, Melicharu kyne
Slovo za slovem mu ze rtů zvolna plyne

Ach, příteli, jak rád k tobě láskou vzplanu,
Však nejdříve přines mému srdci manu
Já hynu ve světě zamořeném kýči
Můzy tu nemlčí - vyděšené kvičí

Ach, příliš mnoho kokotin a pičovin
Tu lidé píší do novin i netovin
O báseň prosím, o jednu báseň krátkou,
Ať srší vtipem a pointou ne vratkou

Je plná něhy, bez falše sentimentu
A věru prostá mentálních exkrementů
Ať není povrchní, plytce sladkobolná
či jako děvka hned k laškování svolná
Ať chvíli vzdoruje, mysli odpor klade
Nemazlí se s tím, kdo pocity jen krade
Se slovy nehraje si jen pro parádu
Nemám náladu na žádnou maškarádu
Báseň mi přines, jen jednu báseň ryzí
A má sladká prdel nebude ti cizí

Pojď se mnou bojovat, bojovat o krásu
Pelíšek měkoučký dám tvému ocasu
Budeme nerozluční, budeme šťastní
Náš sex bude divoký, perverzní, zvláštní

Melichar bledne, mne zátylek si lysý,
Penis jemu schlíple v kaťatech už visí
Tenhle hoch patrně není jedné krve,
Když tohle nosí v té hlavě černobrvé
Radši dál od něj, svou duši rychle spasit
Než sémě jedové v leb mu stihne zasít
Tak prchá Melichar do temného houští
Když Jonáš hrozivou za ním kletbu pouští

Přes kořeny a klacky hbitě hop a skok
Náhle hlas velebný velí: Už ani krok!
Buližníkový panic se hrozivě tu tyčí
A vztekle ohání se buližníkovou tyčí
Melda si do kalhot uchcává potají
Jeho rty bezkrevné modlitbu šeptají
Již tuší, chudák, že vstříc jde jisté smrti
A panic řve až ryk jeho kosti drtí:
Světce jsi zhanobil a jeho výzvu vzdal
Nevidím tedy důvod, proč bys měl žít dál

Co čumíš, kreténe, šanci jsi věru dostal,
Jenžes' to čuráku, celé totálně posral
Jsi jeden z nýmandů, těch červů, co zde žijí
Všelijak kuňkají a kurví poezii
Kdejaký slint je rychle dojme k pláči,
co nemá hlubší smysl než drby na pavlači
Tak káže panic, mudruje a prudí
Když náhle díra zeje v jeho vpadlé hrudi

Postava tajemná tu stojí s tarasnicí
Bojovně tlemí se a pohazuje kšticí
Jen jedno oko má, to proto, že je králem,
Slovem vládnout umí, i dalším arzenálem
Na Meldu směje se a spiklenecky mrká
(tím jedním okem)
Mluví tak přátelsky až láskou skoro vrká:
Je věru sakra dobře, žes nežral mu ty kecy,
Proto teď můžeš s námi v klidu na dvě deci
Víš, tihle zoufalci žijí ve vlastním stínu
Jejich čas končí, žrát brzy budou hlínu.
Chtěli by umění měřit snad i vážit
Určovat ostatním, jak mají se snažit
Myšlení naše však zjevná pravda tříbí:
Krásné je všechno, co nám se zrovna líbí
Nic není mocnější nežli síla davu
Jen ať si někdo prudí - srazíme mu hlavu

Tak vycházejí z lesa a k městu čile míří
Jsou mladí a krásní, hotoví pionýři
Další k nim druží se, již jsou jich celé šiky
Nespatřil dosud svět tak chrabré bojovníky
Tak rázně mašírují, neohroženě a směle,
Nikdo už netroufá si, poslat je do prdele.

Dell a prdel

Brácha snídá sardele
Má jich tam tři prdele
Počítač má značky Dell
V něm simulátor letadel
Užijeme si prdel
Hra nás do svých osidel
Již láká

A už se kouří z citadel
Od řízených střel
Plazí se stíny křídel
Po černých vracích vozidel
Vážně je to prdel
Věru děsná prdel
Jak v opojení z ředidel
Nám plyne čas

Na stole zbytky jídel
Všude děsný bordel
Hulíme z plných hrdel
Pot odkapává z chodidel
Potí se i prdel
Od koženkových sedadel
Pijeme směs kloktadel
A umělých sladidel
S kodeinem a lihem.

A teď místo letadel
Závod kolem svodidel
V uších jekot dmychadel
Doutnající koudel
Závod bez všech pravidel
Nejstrašnější z divadel
Je carmaggedon

Však náhle tlukot klepadel
Je tu kdosi z Bělidel
Jde odečíst stav měřidel
Sálá z něj pach mýdel
Našíř víc než nadél
Je ta jeho prdel
Teď domáhá se platidel
Za nadužívání svítidel
A špatný stav topidel
To už není prdel
To je vážná věc

Jak dostat ze z těch mučidel?
Ze zadlužení chapadel?
Je třeba použít lákadel
Snad obrázků rodidel?
Aby ten chlap z Bělidel
Zapomněl svých pravidel.
"Jen pojďte pane dál…"

Sláva! Konec mořidel!
Má rád souboje plavidel.
Též RPG plné strašidel.
Lok si oxidačních činidel.
Uvolnil stisk zdrhovadel.
Utrousil pár říkadel.
Je též jedním z pařidel.
Už zas je děsná prdel.
Hulíme z plných hrdel
Pot odkapává z chodidel
Potí se i prdel
Od koženkových sedadel
Pijeme směs kloktadel
A umělých sladidel
S kodeinem a lihem.

A jestli neumřeli, paří tam vesele dodnes...

Malá lesní revoluce

Jde, myslivec, jde do lesa
Na rameni flintu nesa
Skolit má v úmyslu mloka
Jenž si v klidu v louži toká
Mlok malý, černý, skvrnitý
Život má krušný, trnitý
Zatím nic zlého netuší
Když dlí ve stínu moruši
Včil má on v merku páření
No prostě chce sex, vážení
Sex ten je bez kopulace
A to jen kvůli kloace
Mlok svou samici obejme
A ta mu sperma odejme
Za chvíli to maj odbytý
Dáchnout si jde mlok skvrnitý
Jak spinká, tak zdá se mu sen
Že jest on pyjem vybaven
řádným to utahovákem
Bimbasem neboli ptákem
Ten mu hezky rovně stojí
Jako voják v plné zbroji
Hadovka smrdutá v chvojí
vidle zaražené v hnoji
Ach, jak je krásné si jej třít
Jednou to zažít - a umřít

Poblíž mezitím myslivec
Poulí krvelačně sklivec
Již mloka kdesi tu čuje
A kozlici svou láduje
Mloku chce krutě žití vzít
Neboť zas nemá za co pít
A mločí kůže skvrnitá
Je hladká a znamenitá
Na kabelky a šrajtofle,
Opasky, cvičky, pantofle
Zaplatí za ni zlatku Žid
Dobře se bude nimrod mít
Koupí si piva plný džbán
A bude chlastat jako Dán
přepíjet bude černý splín
Ze kterého je pořád hyn
Že sám je nula bezcenná
Nikdo ho z lidí rád nemá
A proto musí zhynout mlok
By nýmand prachy měl na lok
Tak boží tvor si odpyká
Tragickou malost člověka.
V pušky rýsuje se hledí
Záměrný kříž na něm sedí
Stačí když lovec prstem hne
A nebohý mlok vytuhne

Však o tomto černém lese
Divná zvěst se krajem nese
Že tady kdosi přebývá
Kdo rád má zvířátka živá
Ve dne v noci nad nimi bdí
A když je zle, tak přitvrdí
Dnes, jako jindy, přišel včas
Svou mocí zasahuje zas
Pěst bílou zvedá ku nebi
Pána vzývá a velebí
V okamžení pak celý les
Hned dozví se, že vrah sem vlez
A všichni jako jeden tvor
Řítí se vymýtit ten mor
Zem otřásá se a duní
Jeleni do toho funí
Klektáky se kancům třpytí
Odevšad zní vlků vytí
A z oblohy jak černý mrak
Snáší se hejno vzteklých strak
Pozdě honí nimrod bycha
Nohy těžknou, zle se dýchá
Ježek ho píchá do řiti
A krev z něj sají moskyti
Do břicha ho muflon trká
Z lbi mu mozek datel srká
Lišky rvou mu maso z těla
Oko klove kavka smělá

Tak myslivce zabili
Do studny ho hodili

Naposledy editováno 02.06.2011 09:35:22

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Chvíľka poézie

2.6.2011 v 09:38 | Nahoru | #20
Repulsion> to ne já! To Tomáš Hanák!!!! :)

(reakce na) Chvíľka poézie

2.6.2011 v 09:42 | Nahoru | #21

bathed píše: Repulsion> to ne já! To Tomáš Hanák!!!! :)



Však já vím, že ne Ty, že Ty neveršotepeš. Za to já ano!

Chvíľka poézie

2.6.2011 v 09:45 | Nahoru | #22
Ještě mám už nějaký čas rozdělanou jednu motorkářskou, ale ještě mi chybí závěr, malá ochutnávka:

Do Práglu Miloš jel na nablýskaným bajku
U cesty zahlídnul tam nezletilou Majku
Hned brzdy kvičí, Milda z mašiny skáče
A už se zhurta hrne na to sladké ptáče

Dívčina zraky klopí, potom plaše špitne:
Když nožky poroztáhnu, dáš-li mi spropitné?
Miloš se jenom chechtá, tahá nástroj z gatí -
Já nejsem z těch, který za to platí

Když tu náhle u pankejtu stojí fáro
Z něj leze cikán, v hubě žváro.
„Neser pičo, naval love,
Milda se jen tak nezalekne

V jeho ruce nůž se leskne
Jenže Mařčin černý pasák
Bere na motorkáře hasák
Vzápětí se Milda diví

Na svůj vlastní mozek civí
Jak mu stéká mezi oči
Do kalhot si bajker močí
A již se hroutí k chladné zemi

Oplakáván bude všemi.

...ale to není konec, Mildův gang kamaráda krutě pomstí...

Chvíľka poézie

2.6.2011 v 10:58 | Nahoru | #23
Sedm lišek v jedné díře,jedná druhé otvor líže
starý lišák na to kouká...péro se mu z gatí souká,
lišky kříčí..jémine!...drbačka nás nemine!

Na vlakovém nádraží objevil se kouzelník
na peróně vypráskal tři žvára
jedné babě začaroval kundu
a poté se vypařil jak pára.

Fotbalový stadión
penclu kope šampión
Poškrábe se v prdeli
Zamíří a vystřelí
Fanoušci řvou "Do piče!"
Trefil pouze do tyče

Chvíľka poézie

2.6.2011 v 10:58 | Nahoru | #24
Na dětském hřišti
děti si hrají
Copak z nich bude?
mámy se ptají
Z holčiček děvky
z chlapečků pasáci
není to lehké dnes
zakopnout o prác

Naposledy editováno 02.06.2011 10:58:48

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Chvíľka poézie

2.6.2011 v 11:36 | Nahoru | #25
Maceta> Mačetko....
kua Ty snad nemáš vůbec básnické střevo

v té první smázni asi a v té druhé musíš napsat mažu a né namažu. Se Ti to jinak vůbec nerýmuje čeče

Ti snad nějakou napíšu sám

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Chvíľka poézie

2.6.2011 v 11:42 | Nahoru | #26
Dandule> V prvním případě máš pravdu, v druhé ne (bude chybět slabika) Každopádně ani jedno není otázka rýmu, ale rytmu

(reakce na) Chvíľka poézie

2.6.2011 v 11:49 | Nahoru | #27

fockewulf píše: o jejej, subotaj je zpět?


Taky tě napadl název filmu Saši Gedeona?

(reakce na) Chvíľka poézie

2.6.2011 v 11:58 | Nahoru | #28
Repulsion> Ty na to jdeš moc vědecky

(reakce na) Chvíľka poézie

2.6.2011 v 13:30 | Nahoru | #29

Harry007 píše: Mám rád pizzu
mám rád žemle
mám rád párek s hořčicí hned vedle


...miluju lák, nákyp i zemlbábu lalalalalala co je to támhle za bábu?

1 reakcí na tento příspěvek Chvíľka poézie

2.6.2011 v 13:33 | Nahoru | #30
A od táty ještě z dětství znám tuhle:

Kdo to tu poblil? Kdo to tu zvracel?
To Vladimir Iljič Lenin se ze schůze vracel...

Dál to neumím...
Předchozí
1 2
Následující
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit nebo registrovat.


TOPlist