Dá se zajet trialová soutěž bez jediného šlápnutí na zem?

Motokrosová trať může být lehká nebo těžká, stejně tak enduro, ale kontrolované úseky v trialu nesmějí být ani moc lehké, ani nesjízdné. Kdyby byly lehké, nerozhodoval by o vítězi jezdecký um, ale rychlost, a ta není trialu zcela vlastní. Zlým snem pořadatele tak bývá, že někdo absolvuje celou soutěž bez jediného šlápnutí. Postavit trať tak, aby si musel občas šlápnout i Antonio Bou a ostatní se nepozabíjeli, je tvrdý oříšek.

Ukázalo se to na posledních soutěžích mistrovství světa. Nejprve v Japonsku v sobotu byly některé kontrolované úseky po celodenním dešti i po úpravě nesjízdné a i fenomenální artista Toni Bou dostal šestkrát pětku za pád. Na neděli pořadatelé úseky zlehšili, navíc terén oschl – a Toni Bou si za celý den ani nešlápl.

Jak to bylo v Holandsku

Včera se jelo po 20 letech trialové mistrovství světa v Nizozemsku a situace se – málem – opakovala: Bou si jednou šlápl ve čtvrté sekci v prvním kole (15 sekcí), pak už jel všechny sekce bezchybně, druhé kolo tedy za nula trestných bodů. To, že má ve výsledkách bodů šest, je dáno tím, že Španěl hodně dlouho promýšlel svou jízdu, než se do jednotlivých úseků pustil, a dostal pětibodovou penalizaci za pozdní dojezd do cíle prvního kola. Časový limit je totiž na každé kolo zvlášť (s povinnou polední přestávkou), nikoliv jen na celou soutěž jako kdysi.

V Holandsku se dlouho zdálo, že Adam Raga bude svému fenomenálnímu krajanu rovnocenným soupeřem, po sedmi sekcích prvního kola měl Bou jeden bod, Raga jen samé nuly. Potom ale přišel pád na osmičce a bylo v podstatě hotovo. V další fázi soutěže pak Raga přidal šest jednotlivých šlápnutí a bylo z toho skóre 1:11 pro Boua. I Raga si připsal tři další body za překročení časového limitu prvního kola. Devátá sekce musela být v prvním kole zrušena, protože se v ní rozlomil velký kámen a další jezdci by neměli stejné podmínky.

…a ti druzí

Z boje o třetí místo záhy vypadl Takahisa Fujinami, který v prvním průjezdu na třech sekcích spadl. Populární „Fujigas“ přidal ve druhém kole ještě dva neúspěchy a neobhájil tak dvě třetí místa, kterých dosáhl před 14 dny na domácí půdě. Na bednu se tak vrátil loňský vicemistr světa Jeroni Fajardo, kterému se naopak nedařilo v Japonsku, kde obsadil páté a deváté místo. Fujinami ale udržel třetí místo průběžného pořadí mistrovství.

Pro ukázku, jak je nesnadné postavit na míru kontrolované úseky, poslechněme si názor na soutěž dvou jezdců: Bou prohlásil, že soutěž byla těžká, protože úseky byly příliš snadné a musel se soustředit, aby neudělal sebemenší chybičku, která by ho mohla stát vítězství. Naproti tomu Fujinami, který obsadil čtvrté místo, řekl, že úseky byly pro něho velice těžké… A to jsou kolegové z jednoho továrního týmu.

Na prvních čtyřech místech v Holandsku najdeme samé zkušené borce, kterým je přes 30 let, až pátý skončil první z mladíků Jaime Busto. Ten si zřejmě ještě nezvykl na nový motocykl a zatím nepotvrzuje naděje, které svými výkony budil před dvěma lety v továrním týmu Montesy/Hondy.

Po japonské absenci se na start vrátili oba jezdci Jotagas, ale stejně jako sama firma i její jezdci zůstali kdesi v anonymitě na chvostu patnáctičlenného startovního pole třídy TrialGP. Nás zajímá výsledek britského šampiona a vítěze letošní Skotské šestidenní Jamese Dabilla, protože mu asistuje Jiří Svoboda. Nuže milý James po dvou nadějných čtvrtých místech z Japonska obsadil tentokrát sedmou příčku, v průběžné klasifikaci šampionátu je pátý, dotírá na něho Busto.

Rakušan nejlepší ve třídě

Ve třídě stopětadvacítek, kde startují mladé naděje, si dosud vedl nejlépe Francouz Kieran Touly, vítěz všech tří úvodních soutěží. V Holandsku ale našel přemožitele, a hned čtyři! Suverénem soutěže se stal Rakušan Marco Mempoer, který nedávno startoval i na českém mistráku v Tanvaldu a zlomil si tam nos. Tentokrát zlomil odpor soupeřů a podobně jako Bou absolvoval celou soutěž s jediným šlápnutím. Jezdci v této třídě mají samozřejmě lehčí sekce. Po čtyřech soutěžích stále s velkým náskokem vede Touly, za ním je teď bodově poměrně vyrovnaná pětice s Mempoerem na třetím místě.

Trial2 – Marcelli

Třída Trial2, kde startují jak nadějní mladí jezdci, tak ostřílení veteráni, kteří už se nechtějí měřit s Bouem, má nového vítěze: Španěla Gabriela Marcelliho (italsky znějící jméno trochu klame). Ten se od počátku sezony lepší, vítězství přišlo po pátém, třetím a druhém místě. Obhájce titulu Matteo Grattarola skončil s výrazným odstupem druhý, ale stále jasně vede tabulku. Je to snad zajímavá skoda okolností, ale i Marcelli, podobně jako Bou a Mempoer, absolvoval celou soutěž s jediným trestným bodem. Rozdíl je jen v tom, kde si šlápli: Bou ve čtvrté sekci, Mempoer v deváté a Marcelli ve dvanácté… Marcelli dostal 8 trestných bodů za překročení času.

Poprvé elektriky

Motocykly s elektrickým pohonem mají letos na programu opět dvě soutěže, třída TrialE jela poprvé nyní v Holandsku a příští víkend v Belgii její miniseriál ukončí. Předloni se stal prvním elektrickým šampionem Marc Colomer na stroji GasGas, loni Loris Gubian rovněž na stroji GasGas a v Holandsku nyní vyhrál Albert Cabestany opět na stroji GasGas (perlička: google překládá název stroje jako „plynový plyn“).

Je s podivem, že GasGas nikdy nenasadí obhájce titulu. Loni nestartoval Colomer, letos nebyl na startu Gubian. Cabestany jezdil ještě loni třídu TrialGP (na Betě) a v mistrovství světa skon
il pátý. Pak ukončil kariéru. Nyní se objevil za řídítky elektrického GasGasu a – celou soutěž zajel bez jediného šlápnutí! (Opět platí, že třída TrialE neměla stejně obtížné sekce jako ostatní třídy) Ani Kenichi Kuroyama, který opět přijel s prototypem Yamahy s nadějí protrhnout loňskou smůlu a získat Yamaze titul, na Cabestanyho neměl, byť si za celou soutěž jen čtyřikrát šlápl.

Kromě této dvojice bojující o vítězství zajel dobře i Gianluca Tournour, doma v Itálii patřící k absolutní špičce. Jel také GasGas. Čtvrtého Joana Cordona na zajímavém stroji Mecatecno vůbec neznám, nikdy jsem to jméno neslyšel. Nasbíral hodně bodů. Velkým fiaskem skončil start Danyho Crosseta, dovozce motocyklů GasGas do Belgie. Ten je sice osminásobným mistrem Belgie a jezdil i mistrovství světa, ale na přelomu 80. a 90. let. Ve svých 51 letech logicky nezazářil, ale třeba se předvede lépe za týden na domácí půdě.

K velkému překvapení nebyl na startu ani jeden jezdec na stroji Electric Motion, což je francouzský výrobce, který měl na předchozích dvou ročnících nejpočetnější jezdecké zastoupení a letos představil nový vylepšený trialový model.

V Nizozemsku také nestartovaly ženy. Proč? Nevím, zeptejte se FIM…

Výsledky z TrialGP Nizozemska

TrialGP
1. Bou (E, Montesa) 6, 2. Raga (E, TRS) 14, 3. Fajardo (E, GasGas) 19, 4. Fujinami (J, Montesa) 27, 5. Busto (E, Vertigo) 28, 6. Casales (E, Vertigo) 32, 7. Dabill (GB, Beta) 50, 8. Kadlec (D, TRS) 52, 9. Bincaz (F, Beta) 55, 10. Price (GB, GasGas) 62
Celkově: 1. Bou 80, 2. Raga 66, 3. Fujinami 53, 4. Fajardo 50, 5. Dabill 42, 6. Busto 40, 7. Kadlec 36, 8. Casales 32, 9. Bincaz 30, 10. Gelabert (E, Sherco) 27

Trial2
1. Marcelli (E, Montesa) 9, 2. Grattarola (I, Honda) 20, 3. Martyn (GB, Beta) 26, 4. Moret (E, Montesa) 27, 5. Petrella (I, Beta) 29
Celkově: 1. Grattarola 72, 2. Marcelli 63, 3. Martyn 60, 4. Ferrer (F, Sherco) 51, 5. Moret 45

Trial125
1. Mempoer (A, Beta) 1, 2. Rovery (F, Sherco) 3, 3. Canales (E, GasGas) 7, 4. Rabino (I, Beta) 9, 5. Touly (F, Scorpa) 18
Celkově: 1. Touly 71, 2. Rabino 57, 3. Mempoer 56, 4. Rovery 54, 5. Canales 53

TrialE
1. Cabestany (E, GasGas) 0, 2. Kuroyama (J, Yamaha) 4, 3. Tournour (I, GasGas) 11, 4. Cordon (E, Mecatecno) 46, 5. Crosset (B, GasGas) 75

Informace o redaktorovi

Petr Hájek - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (3x):



TOPlist