Největší hvězdy československé silnice (4)

Pan Roman Iščuk pro nás připravil další pohled do československé motocyklové historie, tentokrát se podíváme na Karla Bojera.

Největší hvězdy československé silnice (4)
BOJER Karel
* 29.09.1935 Strakonice
nej. závod
GP Jugoslávie (Opatija 1970) - 7.místo (ČZ 350)
klasifikace MS
1969 – 52. místo (ČZ 250cc)
1969 – 34. místo (ČZ 350cc)
1970 – 28. místo (ČZ 350cc)
Bojer patřil do generace Bočka, Maliny, Žípka. Prakticky celou kariéru byl ve stínu nějakého papírově lepšího a preferovanějšího jezdce. Svůj první titul a zároveň raketový nástup do mistrovství republiky zažil již v roce 1956. Ve třídě 175 tehdy trochu profitoval z menší konkurence. Když se ovšem prvenství v roce 1958 opakovalo, už se muselo s Bojerem vážně počítat. Přesto to překvapivě na výjezd k závodům MS nestačilo. Rodák ze Strakonic pak exceloval i ve třídě 125 - celkově první (61, 62). Stále patřil mezi výkvět a pomalu začal pošilhávat po silnějších kubaturách. Ve dvěstěpadesátkách zvítězil poprvé v Rosicích 64´. Přesto se v polovině šedesátých let musel neustále sklánět před uměním legendárního Staši. S výjimkou roku 1968, to se mu podařilo získat svůj poslední (šestý) titul ve 125 a s počtem 21 vítězných závodů tak zanechal skvělý dojem.
V MS se začal prosazovat až na sklonku své kariéry. Nejprve získával ostruhy pochopitelně v Brně. Hned při premiéře dokázal dojet devátý ve třídě 125. Následně totéž již nezopakoval o rok později a ve stejné třídě se musel spokojit s průměrným 13. místem. S roční pauzou jsme si od něj hodně slibovali v roce 1969. Dva závody ovšem nedojel v tom třetím (třída 250) nedopadl lépe než patnáctý. Posledním účinkováním byla nepovedená domácí VC 70´ s vypadnutím po pádu. Jestliže se prakticky dá tvrdit, že se mu doma nedařilo, tak o zahraničních startech toto neplatí. Nejprve tak trochu nečekaně vyrazil do Assenu sbírat první zkušenosti. A čtrnáctým místem rozhodně nezklamal. O rok později (1969) již zaknihoval první body. Stalo se při německé GP na Hockenheimu, kde dojel těsně za Stašou osmý. V Imole pak dojel ve slabších dvěstěpadesátkách desátý. Rok 1970 ovšem můžeme považovat za ještě vydařenější. A to hlavně díky GP Jugoslávie.
"Z Agostiniho kubatur nás zajímala především ta slabší a jak se později ukázalo, znamenala pro nás GP Jugoslávie první body. Zisk zeleného věnce za 3. místo Grassettiho kalila skutečnost, že byl klasifikován se ztrátou kola, náplast ale přineslo 7.místo Karla Bojera na stroji ČZ, který si tak připsal na svoje konto čtyři mistrovské body."
Znovu jako přes kopírák se ale stalo, že v podstatě na vrcholu kariéry přišel náhlý zlom. K horšímu samozřejmě. Nemohly za to výkony, ani vážná havárie. Karel se prostě rozhodl opustit vlast a emigroval do Spojených států. Motocykly od něj převzal brněnský Jiří Král a od roku 1971 jsme již Bojera trochu ke škodě na domácích okruzích neviděli. Letos slaví Karel v září sedmdesáté narozeniny, tak mu přejeme mnoho zdaru do dalších let strávených za oceánem.


Doplněno 2014:
Karel Bojer neemigroval do USA , kde působil jako technik u Afilace. Po splnění úkolu se vrátil do ČSSR, pak pracoval v ČZM jako technik a mechanik Až později v roce 1986 emigroval do NSR kde žije dosud.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist