300 Zatáček Gustava Havla 2015

... události následné zpětně ovlivní i pohled na ty počáteční. Následující řádky tak berte spíš jako povídání skoro online.

300 Zatáček Gustava Havla 2015

Kapitoly článku

Sobota

Bráno čistě v časové posloupnosti, všechno šlo nezvykle dobře.
Vlastně to začalo už v Mostě s DafitRacingem. Proti Jarní ceně Brna, kde nefungovalo nic, tam přišel naprostý obrat a veliká spokojenost.
Paradoxně jsem byl rád i za poruchu, kvůli které skončila poslední rozjížďka po pár kolech. Šlo o to, že v maximálních otáčkách, většinou těsně před zařazením vyššího kvaltu motor najednou vynechal. Bylo to dost nepříjemné a celkem nebezpečné, protože kdyby v ten moment jel někdo hned za mnou, máme problem oba. Stát se to během kvalifikace, nebo při závodě ... Takhle byl ale čas v klidu rozebrat nádrž a neuvěřitelně ucpané palivové čerpadlo vyčistit.
Ale zpátky do Hořic. Kvalifikace rovnou navázaly na zmíněný skvělý Most. Vlastně zatím nikdy jsem se tady necítil na trati tak fajn hned od prvního kola. Možná k tomu přispěla na místě provedená repase zadního tlumiče (logr uvnitř byl vyměněný za průzračný olej a dusík dofouknutý ze 4 na původních 10 atm) u Jirky Látra a letos prvně obuté nové pneu ...


Motorka šlapala, gumy fungovaly výborně a ani časy 2.25´nebyly úplným propadákem. Na loňský osobák sice stále 3 sec chyběly, ale když pominu ty tři janky vpředu, jmenovitě Kamila, Aldu (2.19´) a Tomíse (2.20´) tak ti další mezi námi už byli na časech, které by neměly být nedosažitelné.

Viděl jsem to tak, že největší práce asi bude s Kimurou, kterému nová technika i zázemí přineslo jistotu i sebedůvěru, zlobit bude tradičně Magda Hlaváček, kterého bude nutné uhlídat hned na startu a nějak jsem čekal že vidět bude i Ermo. Svým parádním časem 2.21´ mě dostal Bíca který na staré R1 letěl lépe než vloni na HP4.

První mrak přišel ještě večer. Právě Víťa Bican měl ve druhé kvaldě ošklivou havárii, přiletěl vrtulník ... a depem se šířily zprávy tak rozdílné, že bylo lepši moc je neřešit, jen věřit a doufat.

Neděle...

125 SP
...slunečná, studená a vlezlá se ani nesnažila lákat mě do warmupů, takže se šlo rovnou do závodu. Dvacky = z  tréninků 12. místo časem 2.51´ = bída. Start byl v pořádku, s bonusem několika míst ... o která jsem zase hned přišel, protože ten italskej krám prostě nejede. Pro dokreslení - jezdil jsem s celkem stabilním náskokem celého kopce od Dachov na pár zavodniků za mnou, jenže v předposledním kole se přes ně dostal Jirka Šubr. Ještě před Kudrnáčovkou jsem měl náskok přes 200 m ... ale v Jabloňáku už byl kousek za mnou a v polovině stoupáni ke Křížku se okolo přehnal jako vítr ... osmé místo, čas 2.45´.

 

Superbike 1000
Čas do závodu litrů se tradičně nekonečně vleče a navíc v šestkách byl další ošklivý pád. Všechno ti to vleze do hlavy a myšlenky se toulají po temných zákoutích. Podesáté kontroluješ tlaky v pneu, leštíš už vyleštěné mouchy na plegu a seš vlastně rád, když se někdo zastaví na pár slov, protože soustředit se jen na jízdu moc nejde.
Když nás konečně vypustí na trať, je hned v první zatáčce zaváděcího kola něco špatně. Po dojetí na grid rychlá kontrola tlaku a je jasno. Vzadu je 1,2, vepředu 2,1 místo 1,4 a 2,4. Zbývají 3 minuty když mekanik Kuba sprintuje pro kompresor. Přibíhá včas, jenže při dofukování se ještě jedna desetina ufoukne ... kompresor je prázdný... Už není čas na nic. Nesoustředěnost přináší mizerný start a nejisté očekávání ... půjde to nebo ne? Motorka se na podfouknutých gumách hrozně kymácí a nějak řídit se ji daří jen tak, že v zatáčkách skoro nesedím a nechávám ji pod sebou vycukat. Řekl jsem si, ze pokud se bude bude možné udržovat si tohle tempo i pozici, zkusím dojet, když ne, po třetím kole to zabalím. Zní to blbě, ale když byl závod přerušený, byl jsem rád. V depu zatím duchaplní mekanikové Michal a Kuba natlakovali napřed kompresor a když jsem přijel, tak i obě gumy. Mezitím ke startu dorazil závodník, který zavinil přerušení. Byl trochu potlučený, shořela mu motorka, ale jinak v pořádku.
Zahřívací kolo jsme jeli rovnou z boxů.
Restart byl znovu zmatený. Vedle stál Magda, koutkem oka jsem viděl jak se pohnul a když jsem otočil hlavu, zhasla světla... bylo z toho řekněme tak 12. místo před první zatáčkou. V ní jsme se nějak porovnali a dolů k Borku jsem mazal jako 9. Bylo fajn, že motorka, sice na vychladlých, ale natlakovaných gumách fungovala parádně a že jsem se i díky tomu dostal před Pepu Ermo Lukšíka, protože s ním by to byl boj a ostatní by mohli zatím cuknout.
Jak byli srovnaní ti první ani nevím, jako mulety jsem viděl jen Báwa pánů Datzera a Holtze. Další průběh mám tak trochu v hokeji a přesnou časoprostorovou souslednost dohromady nedám, jisté je jen to, že před Křížkem se okolo přesypal ještě Jirka Vališ, pro změnu také na BMW... Někdy později se podařilo předjet Datzera (dole pod Borkem?) a pak i Vališe a Holtze, oba najednou na brzdy U Koruny. Tyhle předjížděcí manévry zabraly dost času a první pětka zatím úplně zmizela z dohledu. Zapředjížděl si i Ermo, kterého jsem po zbytek závodu slyšel v těsném závěsu. Číhal ve stínu a čekal na každou chybu ... byla to dřina, ale 6. místo s náskokem 0,2 sec vydrželo až pod vlajku.

A pak dojedeš do depa, zklidní se dech, puls se vrátí k normálu a z krve zmizí všechny sloučeniny, které dělají jízdu na téhle trati absolutně nepopsatelnou každému, kdo tady nikdy nezávodil ... a teď by měly přijít ty pozitivní emoce, které tě nabijí na dlouhou dobu a díky kterým je i lidem, občas, dáno poletovat jako drak z papíru. Jenže právě tohle nepřichází, místo toho si dokola opakuješ, že nakonec to všechno dobře dopadne ... musí ... a že Bíca i Pepa Duchan určitě budou v pořádku a že jednou povedeme řeči ...

Jenže přání lidská, jakkoli veliká a vroucí a mnohými opakovaná nebývají vždy vyslyšena.
Oznámení, že Víťa Bican zemřel, je strohé, definitivní... Nemá smysl klást si otázky a hledat odpovědi, přesto přesně to všichni v duchu děláme...

... Bíco, všem tvým nejbližším nekonečnou sílu a tvé duši klid ... nezapomeneme


s dovolením přidávám tenhle link na povídání si Honzy Karáska s Bícou:
http://www.motohouse.cz/vita-bican-rozhovor-pro-motohouse-72014

a na článek Milana Kubína:
http://www.czechroadracing.cz/article/article?content_id=11709

... plus pár řádků, které napsal tulen. :
Malá připomínka kariéry Víti Bicana:
Poprvé se Viťa objevil v MČR ve třídě supersport v roce 1997 a obsadil 24. místo.
V roce 1998 se účastnil MČR ve třídě supersport a superbike. Bylo z toho celkově čtvrté, respektive šesté místo. V roce 1999 dál brázdil vody českých supersportů a obsadil celkové třetí místo. Ročník 2000 nebyl pro Víťu nejlepší a "zaknihoval" do supersportové tabulky 12. příčku.
Rok 2001 znamenal v supersportech celkově šesté místo. O rok později přidal celkovou osmou pozici. Pouze jedno bodované místo v roce následujícím přineslo až 18. příčku..
Rok 2004 znamenal přestup do litrových stocků a celkové čtvrté místo bylo odměnou. V témže roce absolvoval i nějaké závody v bajkách s celkovou desátou příčku a poprvé startoval v Hořicích.
Rok 2005 přinesl největší úspěch v MČR. V kategorii litrových stocků se stal karlovarský jezdec vícemistrem a v bajkách obsadil místo čtrnácté.
Během sezón 1999-2001 bodoval také pětkrát v závodě ME supersportů. Celkově to dalo 23.;31. a 38. místo.


... účet, jehož cílem je pomoci malému Bícovi a Víťově manželce Jitce je od teď funkční.
Chceteli tedy pomoci, můžete.
Č. ú. 2505700140 / 0800  majitel účtu Melichar Bican

možnost sdílet je tady

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 11x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist