Rozhovor s Petrem Pilátem
Text: Zdeněk Kindl | Foto: Press | Foto: petrpilat.cz | Zveřejněno: 5.11.2009 | Zobrazeno: 4 963x
Již zítra odstartuje v ostravské ČEZ Areně jeden z nejstarších a nejúspěšnějších sériových závodů FMX v Evropě, Night of the Jumps. Ve čtvrtém podniku letošního Mistrovství světa ve Freestyle Motokrosu se mezi světovou elitou představí i Petr „Pilník“ Pilát. Právě s tímto českým jezdcem světového formátu jsme pro Vás připravili rozhovor.
Jak a v kolika letech jsi se vůbec k motorkám a později k FMX dostal?
„Protože můj táta dřív jezdil enduro a motokros, tak už když jsem se narodil, bylo jasný, že budu jezdit taky :-). Poprvé jsem sednul na motorku ve třech letech. Z vyprávění vím, že jsme se byli jednou podívat na motokrosových závodech, mamce i babičkám se to líbilo a tak se koupila motorka. V té době to byla ještě padesátka PéVéčko Yamaha a na té jsem začal hezky pomalu dokolečka jezdit za barákem. Tenkrát asi tři kilometry od nás bydlel
Petr Kuchař, kterej v tý době jezdil největší motokrosový závody jako MS atd. Chodil kolem nás běhat, nabírat fyzičku, občas mě tam viděl jezdit tak se zastavil. Skamarádili jsme se, dodnes jsme největší kamarádi, hodně mi pomohl. Pak se vše začalo zvětšovat, větší motorky, větší závody, tenkrát mi to v motokrosu docela šlo tak i první úspěchy. A tím jsem se postupně dostal i k FMX, přišly první nabídky na skákání, až jsem se ve 14 letech musel rozhodnout, co budu dělat dál a zvolil jsem si FMX.“
Už jsi na to trošku narazil, ale pověz jak se na tvoje „skákání“ dívají doma? Nebojí se o tebe?
„Mamka se bojí moc, kor po tom co jsem měl v roce 2003 velkej úraz, po kterym jsem byl dva měsíce v nemocnici. Už to vypadalo, že jezdit nebudu, ale nakonec jsem se k tomu vrátil. A ač se to zdá nemožný, k návratu mi pomohla sama mamka. Potom pádu říkal i táta že už na motorku v žádném případě nesednu, pak mě ale pustili z nemocnice prakticky bez následků. Byl jsem ale hrozně špatný z toho že nemůžu jezdit, doma jsem brečel a fakt nevěděl co budu dělat. A právě sama mamka když mě pořád viděla, řekla, že to teda nějak zkusíme a že hold budu jezdit pomalu :-). No pomalu jsem sice jezdil, ale už půl roku na to jsem dal jako nejmladší člověk na světě backflip :-) takže trochu paradox.“
A jak je to se strachem nebo nervozitou u tebe? Není možný, že se v tobě při skoku najednou probudí pud sebezáchovy a nejraději by sis to rozmyslel?
"Určitě jsem před skokem nervózní ale spíš abych něco nepokazil, je to hodně náročný na psychiku. Proto je potřeba mít něco natrénováno a naskákáno. A na to ostatní se určitě myslet nedá, protože když by se to stalo tak je to většinou špatný. Třeba při tom saltu kdy v něm dělám ještě nějakou kombinaci triků, tak tam když bych si to rozmyslel tak je to průšvih. Protože když spadnu z nějakých 25 metrů tak je to tak 50 na 50 že odejdu po svých, nebo že mě odnesou. Hlavně FMX se poslední dobou hodně vyvíjí a jde dopředu, triky jsou stále dokonalejší a propracovanější."
OK, od pádů a zranění už ale raději dál, pověz nám jak vypadá tvá příprava na sezonu? A vůbec, jak se liší třeba i od klasického motokrosu?
"Přes zimu je to pro nás horší, kor v Čechách bývá zima někdy dost nepříjemná. V klasickém motokrosu se dá jít trénovat alespoň do pískoven,nebo někde jezdit, ale my nemůžeme nic. Napadne sníh a jsme v pytli. Je akorát možnost odjet trénovat někam do ciziny. To je sice fajn, ale ono to něco stojí, takže to zas není úplně taková sranda. A v FMX tuplem. Motokrosaři jezdí často trénovat do Itálie kde je třeba 10oC a dá se tam jezdit. Ale ve freestylu kde se mám chytat různě pod sedlem a mám pak zmrzlé prsty to není nic příjemného. Takže pro nás je ideální takových 20oC a ty jsou v Kalifornii :-). A tam jezdit 5x za zimu není až tak jednoduchý. Ale určitě je nutné přes tu zimu něco dělat abych z toho úplně nevypadl, takže alespoň bazén a posilka. Freestyle motokros přeci jen není zas tolik fyzicky náročný jako klasický motokros, to se nedá v žádným případě ani trošku srovnat, protože když mám jet v MX 35min +2 kola plnej trap tak je to jiný než když jdu skákat. FMX je náročnější především na psychiku a soustředění se, abych vše zvládnul."
Jinak ty máš nějakou gymnastickou průpravu?
"Gymnastika není vůbec špatná věc, já ale žádný gymnasta nejsem. Ale mám doma trampolínu a na ní pořád blbnu. Řidítka mám obalený molitanem, ty při tom držím v rukou a skáču :-). Ale ono je to docela pohodový, protože se při tom dá dobře nabrat fyzička. Ono se to nezdá, ale přeci jen když 5 minut skáču salta, prostrkávám tam nohy tak pak jsem z toho úplně vyřízenej, Je to výborná věc."
Necháváš si ještě v tréninku a při závodech radit od táty nebo už máš svojí hlavu?
"Právě že od táty si radit nechám, nikdy bych nešel skákat bez něj. Máme i takový rituál že si před každým skákáním plácneme. Hlavně mě moc podporuje, natáčí na kameru což je taky hodně důležitá věc, protože vidím, kde dělám chyby. Jsem moc rád, že mi takto pomáhá. Nechám si ale poradit i od Kuchty, jsme veliký kámoši, stále dělá spoustu triků co já neumím tak od něho potom vyzvídám :-). Taky jsem rád když si mohu zaskákat u něj na akci protože je tam vždycky pohodová atmosféra."
Sám si naznačil že v posledních letech FMX dost pokročil, kam si myslíš, že se ještě může do budoucna ubírat? Kam až lze posouvat stávající hranice?
"Je to tak, v posledních letech se světový FMX hrozně rychle vyvíjí. Byl to tuším rok 2000, kdy se říkalo- no salto na motorce, možná uvidí se... , 2001 bylo první salto a dnes už Pastrana dělá dvojitý. Světová špička už všechny triky co se dělají kolama dolů dává v saltu, zkouší se salto popředu, začal se dávat underflip- to je takový podtočený salto v tom se hodně začínají dělat triky, já jich taky už pár zkouším, takže pořád to jde dál."
"Ale nedá se na to jednoznačně odpovědět. Když v roce 2002 Kuchta otočil backflip, tak každej říkal to je strašný, to je bláznovina. A dnes dokonce když dáš na X-Fighters jen rovnej backflip, tak je to ztráta bodu. Opravdu, když se nedá v backfipu trik tak dává porota mínusové body, takže pokud tam nepustím alespoň obě ruce, je to bída :-). Jde to dopředu a už i ti porotci spoustu věcí berou hrozně automaticky, backflip je pro ně už běžná věc."
A jaké jsou tvé plány do budoucna a jakého dosavadního úspěchu si nejvíc ceníš?
"Tak můj cíl je být profesionální houbař :D, ne vážně. FMX se věnuji naplno, tak ho ještě nějakou dobu chci dělat a hlavně ve zdraví. Chci být nejlepší, jezdit velký závody, dělat nejlepší triky, udělat si ve freestylu jméno. Jinak co se týče dosavadních úspěchů tak určitě ve 14 letech nejmladší člověk na světě co otočil backflip, to bylo hodně velký. Pak ještě loňská sezona, celkově osmé místo v Red Bull X-Fighters. V Mexiku to bylo deváté, pak se to zlepšovalo- ve Španělsku jsem byl osmý a skončil jsem v Německu pátým místem. Letos jsem v Mexiku skákal taky, ale byl jsem desátej, z toho jsem moc radost neměl, protože tam bylo hodně chyb."
Kdo je tvým sportovním vzorem jak v motosportu, tak i mimo něj?
"V motosportu určitě Travis Pastrana. S free style motokrosem začal a zároveň je to i neskutečný člověk. Měl jsem možnost být 10 dní u něho doma a poznat ho i z jiné stránky. Žádný velký vzor mimo mostosport nemám, ale sleduji mnoho sporů, například lední hokej- když je MS, atletiku. Teď mne napadá Usain Bolt, ale uznávám každého, kdo se prosadil ve svém oboru, protože vím jak je to těžké."
A jaký je tedy Travis ve skutečnosti? Je to opravdu takový blázen jak je presentován na veřejnosti?
"Právě že spousta lidí si o něm myslí, že je blázen ale opak je pravdou. On má vše tak strašně propracováno, ale neskutečně! I ten skok z letadla bez padáku, husťárna, ale co mi sám říkal tak měl stovky pokusů s padákem, jen že ho chytali, spousta nácviků a trénování. No a pak teda jednou skočil bez padáku a povedlo se. To samé double backflip. Dva roky ho skákal jenom do molitanu, trénoval, pořád to zkoušel, vycházelo mu to tak to jednou zkusil skočit na hlínu a vyšlo mu to taky."
Poslední otázka, ke které disciplíně bys měl v motosportu nejblíže, když by nebyl FMX?
"Tak určitě klasický motokros, protože v něm jsem začínal, jezdil jsem i Mistrovství republiky. A když by nebyl motokros vůbec tak možná silnice. Rád je sleduju, fandím českým klukům, možná by mě lákalo zkusit právě tuhle disciplínu, ale nedá se to říct přesně, protože jsem o tom ještě nepřemýšlel. Zatím mám tady svojí KTMku a tý jsem věrnej :-)."
Díky za rozhovor.
Další informace o Night of the Jumps naleznete uvnitř tohoto článku a také v kalendáři akcí.
„Protože můj táta dřív jezdil enduro a motokros, tak už když jsem se narodil, bylo jasný, že budu jezdit taky :-). Poprvé jsem sednul na motorku ve třech letech. Z vyprávění vím, že jsme se byli jednou podívat na motokrosových závodech, mamce i babičkám se to líbilo a tak se koupila motorka. V té době to byla ještě padesátka PéVéčko Yamaha a na té jsem začal hezky pomalu dokolečka jezdit za barákem. Tenkrát asi tři kilometry od nás bydlel
Petr Kuchař, kterej v tý době jezdil největší motokrosový závody jako MS atd. Chodil kolem nás běhat, nabírat fyzičku, občas mě tam viděl jezdit tak se zastavil. Skamarádili jsme se, dodnes jsme největší kamarádi, hodně mi pomohl. Pak se vše začalo zvětšovat, větší motorky, větší závody, tenkrát mi to v motokrosu docela šlo tak i první úspěchy. A tím jsem se postupně dostal i k FMX, přišly první nabídky na skákání, až jsem se ve 14 letech musel rozhodnout, co budu dělat dál a zvolil jsem si FMX.“Už jsi na to trošku narazil, ale pověz jak se na tvoje „skákání“ dívají doma? Nebojí se o tebe?
„Mamka se bojí moc, kor po tom co jsem měl v roce 2003 velkej úraz, po kterym jsem byl dva měsíce v nemocnici. Už to vypadalo, že jezdit nebudu, ale nakonec jsem se k tomu vrátil. A ač se to zdá nemožný, k návratu mi pomohla sama mamka. Potom pádu říkal i táta že už na motorku v žádném případě nesednu, pak mě ale pustili z nemocnice prakticky bez následků. Byl jsem ale hrozně špatný z toho že nemůžu jezdit, doma jsem brečel a fakt nevěděl co budu dělat. A právě sama mamka když mě pořád viděla, řekla, že to teda nějak zkusíme a že hold budu jezdit pomalu :-). No pomalu jsem sice jezdil, ale už půl roku na to jsem dal jako nejmladší člověk na světě backflip :-) takže trochu paradox.“
"Určitě jsem před skokem nervózní ale spíš abych něco nepokazil, je to hodně náročný na psychiku. Proto je potřeba mít něco natrénováno a naskákáno. A na to ostatní se určitě myslet nedá, protože když by se to stalo tak je to většinou špatný. Třeba při tom saltu kdy v něm dělám ještě nějakou kombinaci triků, tak tam když bych si to rozmyslel tak je to průšvih. Protože když spadnu z nějakých 25 metrů tak je to tak 50 na 50 že odejdu po svých, nebo že mě odnesou. Hlavně FMX se poslední dobou hodně vyvíjí a jde dopředu, triky jsou stále dokonalejší a propracovanější."
"Přes zimu je to pro nás horší, kor v Čechách bývá zima někdy dost nepříjemná. V klasickém motokrosu se dá jít trénovat alespoň do pískoven,nebo někde jezdit, ale my nemůžeme nic. Napadne sníh a jsme v pytli. Je akorát možnost odjet trénovat někam do ciziny. To je sice fajn, ale ono to něco stojí, takže to zas není úplně taková sranda. A v FMX tuplem. Motokrosaři jezdí často trénovat do Itálie kde je třeba 10oC a dá se tam jezdit. Ale ve freestylu kde se mám chytat různě pod sedlem a mám pak zmrzlé prsty to není nic příjemného. Takže pro nás je ideální takových 20oC a ty jsou v Kalifornii :-). A tam jezdit 5x za zimu není až tak jednoduchý. Ale určitě je nutné přes tu zimu něco dělat abych z toho úplně nevypadl, takže alespoň bazén a posilka. Freestyle motokros přeci jen není zas tolik fyzicky náročný jako klasický motokros, to se nedá v žádným případě ani trošku srovnat, protože když mám jet v MX 35min +2 kola plnej trap tak je to jiný než když jdu skákat. FMX je náročnější především na psychiku a soustředění se, abych vše zvládnul."
Jinak ty máš nějakou gymnastickou průpravu?
"Gymnastika není vůbec špatná věc, já ale žádný gymnasta nejsem. Ale mám doma trampolínu a na ní pořád blbnu. Řidítka mám obalený molitanem, ty při tom držím v rukou a skáču :-). Ale ono je to docela pohodový, protože se při tom dá dobře nabrat fyzička. Ono se to nezdá, ale přeci jen když 5 minut skáču salta, prostrkávám tam nohy tak pak jsem z toho úplně vyřízenej, Je to výborná věc."
"Právě že od táty si radit nechám, nikdy bych nešel skákat bez něj. Máme i takový rituál že si před každým skákáním plácneme. Hlavně mě moc podporuje, natáčí na kameru což je taky hodně důležitá věc, protože vidím, kde dělám chyby. Jsem moc rád, že mi takto pomáhá. Nechám si ale poradit i od Kuchty, jsme veliký kámoši, stále dělá spoustu triků co já neumím tak od něho potom vyzvídám :-). Taky jsem rád když si mohu zaskákat u něj na akci protože je tam vždycky pohodová atmosféra."
Sám si naznačil že v posledních letech FMX dost pokročil, kam si myslíš, že se ještě může do budoucna ubírat? Kam až lze posouvat stávající hranice?
"Je to tak, v posledních letech se světový FMX hrozně rychle vyvíjí. Byl to tuším rok 2000, kdy se říkalo- no salto na motorce, možná uvidí se... , 2001 bylo první salto a dnes už Pastrana dělá dvojitý. Světová špička už všechny triky co se dělají kolama dolů dává v saltu, zkouší se salto popředu, začal se dávat underflip- to je takový podtočený salto v tom se hodně začínají dělat triky, já jich taky už pár zkouším, takže pořád to jde dál."
"Ale nedá se na to jednoznačně odpovědět. Když v roce 2002 Kuchta otočil backflip, tak každej říkal to je strašný, to je bláznovina. A dnes dokonce když dáš na X-Fighters jen rovnej backflip, tak je to ztráta bodu. Opravdu, když se nedá v backfipu trik tak dává porota mínusové body, takže pokud tam nepustím alespoň obě ruce, je to bída :-). Jde to dopředu a už i ti porotci spoustu věcí berou hrozně automaticky, backflip je pro ně už běžná věc."
A jaké jsou tvé plány do budoucna a jakého dosavadního úspěchu si nejvíc ceníš?
"Tak můj cíl je být profesionální houbař :D, ne vážně. FMX se věnuji naplno, tak ho ještě nějakou dobu chci dělat a hlavně ve zdraví. Chci být nejlepší, jezdit velký závody, dělat nejlepší triky, udělat si ve freestylu jméno. Jinak co se týče dosavadních úspěchů tak určitě ve 14 letech nejmladší člověk na světě co otočil backflip, to bylo hodně velký. Pak ještě loňská sezona, celkově osmé místo v Red Bull X-Fighters. V Mexiku to bylo deváté, pak se to zlepšovalo- ve Španělsku jsem byl osmý a skončil jsem v Německu pátým místem. Letos jsem v Mexiku skákal taky, ale byl jsem desátej, z toho jsem moc radost neměl, protože tam bylo hodně chyb."
"V motosportu určitě Travis Pastrana. S free style motokrosem začal a zároveň je to i neskutečný člověk. Měl jsem možnost být 10 dní u něho doma a poznat ho i z jiné stránky. Žádný velký vzor mimo mostosport nemám, ale sleduji mnoho sporů, například lední hokej- když je MS, atletiku. Teď mne napadá Usain Bolt, ale uznávám každého, kdo se prosadil ve svém oboru, protože vím jak je to těžké."
A jaký je tedy Travis ve skutečnosti? Je to opravdu takový blázen jak je presentován na veřejnosti?
"Právě že spousta lidí si o něm myslí, že je blázen ale opak je pravdou. On má vše tak strašně propracováno, ale neskutečně! I ten skok z letadla bez padáku, husťárna, ale co mi sám říkal tak měl stovky pokusů s padákem, jen že ho chytali, spousta nácviků a trénování. No a pak teda jednou skočil bez padáku a povedlo se. To samé double backflip. Dva roky ho skákal jenom do molitanu, trénoval, pořád to zkoušel, vycházelo mu to tak to jednou zkusil skočit na hlínu a vyšlo mu to taky."
Poslední otázka, ke které disciplíně bys měl v motosportu nejblíže, když by nebyl FMX?
"Tak určitě klasický motokros, protože v něm jsem začínal, jezdil jsem i Mistrovství republiky. A když by nebyl motokros vůbec tak možná silnice. Rád je sleduju, fandím českým klukům, možná by mě lákalo zkusit právě tuhle disciplínu, ale nedá se to říct přesně, protože jsem o tom ještě nepřemýšlel. Zatím mám tady svojí KTMku a tý jsem věrnej :-)."
Díky za rozhovor.
Další informace o Night of the Jumps naleznete uvnitř tohoto článku a také v kalendáři akcí.
Informace o redaktorovi
Zdeněk Kindl - (Odebírat články autora)
Press - (Odebírat články autora)
Jak se Vám líbil tento článek?