Rozhovor s Liborem Podmolem

Uslyšíme-li někde jméno Libora Podmola vybaví se nám automaticky freestyle motokros a to především zásluhou jeho skvělé reprezentace tohoto sportu a České republiky po celém světě. Český závodník patří mezi světovou špičku a titul mistra světa oslavil v roce 2010. U tak náročného sportu je to také o zraněních a těm se nevyhnul ani Libor Podmol, jemuž právě jedno z nich letošní sezonu ovlivnilo. Přesto vymýšlí stále nové skoky a slaví s nimi úspěch.

Libor Podmol má silné odhodlání, dokáže zabrat i zatnout zuby, když něco bolí a zajet skvělý výsledek. Díky tomu patří stále mezi nejlepší, což potvrdil v republikovém mistrovství a především v seriálu mistrovství světa, když teď naposledy vyhrál jeden z dvojice závodů v Číně. V rozhovoru pro web Motorkari.cz jsme s Liborem Podmolem nehovořili o jediném konkrétním závodu, ale vzali jsme to tak trošku od podlahy a přiblížili jeho začátky, první úspěchy, nezdary a vše co je s tímto krásným sportem spojeno.

Začínal jste jako talentovaný jezdec motokrosu, který měl v tomto odvětví velkou budoucnost. Nakonec ale zvítězil freestyle motokros, který je vaší součástí už téměř deset let. Nabízí se otázka, čím si vás skoky na motorce získaly?
Libor Podmol: „Nebyla to úplně snadná doba, když jsem začínal. Když jste chtěli dělat motokros na vysoké úrovni, tak to za prvé stálo strašně moc peněz, což byl problém, protože nejsem z bohaté rodiny, a za druhé mě ani nebavila tehdejší atmosféra v klasickém motokrosu plná závisti a podobných věcí. Pak najednou přišel freestyle motokros a já si díky Petrovi Kuchařovi poprvé skočil rampu a zjistil jsem, že lidi, kteří se v tomto odvětví pohybují jsou naprosto v pohodě a je to opravdu o té lásce k ježdění. Pak jsem si ale zlomil stehenní kost a všichni mi říkali, tady to máš, my ti říkali, že je to blbost. Já jsem ale na to nedal a když jsem se uzdravil, začal jsem na sobě tvrdě makat a postupně se objevovaly první exhibice. Pokud se ale vrátím na začátek, tak už v tom motokrosu mě bavilo dělat malé triky na lavicích pro holky a pro diváky. S Martinem Koreněm a Alešem Limanem jsme se předháněli, kdo udělá větší parádičku při závodech. Takže už tehdy to tam ve mně prostě bylo.“

Na začátku vaši závodní kariéry byl někdo, kdo vás k tomuto sportu přivedl nebo jak jste se k motorkám vůbec dostal?
Libor Podmol: „K ježdění mě přivedl otec. Byl to reprezentant v enduru, třetí na mistrovství světa. Máme to v rodině. Já jezdím na motorce, brácha jezdí na motorce, táta jezdil na motorce a děda jezdil na koních. Takže všichni z rodu Podmolů jezdili. Já byl tak hodný, že když mi bylo deset tak mi Ježíšek přinesl k Vánocům malou padesátku. Tehdy jsem ještě bydlel v Praze v paneláku, takže jsem pořádně začal jezdit někde po louce až ve dvanácti. To také začaly první tréninky, první závody a všechno to šlo výborně. Bohužel mi v devětadevadesátém otec zemřel při autonehodě a on byl tím, kdo se o vše včetně motorek staral. V té době jsem už měl nějaké své sponzory a také díky rodinným známým jsem mohl dál pokračovat v ježdění až do doby, kdy jsem potkal freestyle motokros.“

Když skáčete někde v aréně, vidíme pomyslný vrchol za nímž se skrývá tvrdá práce, hodiny tréninků, ale také pádů. Jaké byly začátky?
Libor Podmol: „Bylo to šílené. Freestyle motokros byl před deseti lety úplně jiná disciplína než jakou ji známe dnes. Bylo to všechno free, my jezdili v džínách a tričku, byl to prostě takový ten Punk v uspořádaném světě motokrosu. Když jsem začínal, tak jsem si říkal nebo přímo zakazoval, že salto vzad nikdy dělat nebudu. Měl jsem jeden základní trik, který jsem se potřeboval naučit, což se mi podařilo za méně jak dva měsíce a pokračoval jsem dál a dál, protože mě to nesmírně bavilo. Myslím, že právě dnes to mají nesmírně těžké všichni ti mladí kluci, kteří začínají a chtějí hned skákat těžké skoky. Když já začínal, tak ani ty největší hvězdy nedělaly salto vzad, takže je to teď určitě těžší. Dnes je to prostě někde jinde. Kluci co začínají to mají komplikované, protože jsou dnes mnohem těžší a náročnější triky. Když jsem začínal já, tak salto vzad nebylo, ale dnes je to někde jinde.“

Existovaly třeba v úvodu vaši kariéry skoky o nichž všichni tvrdili, že to skočit není možné nebo bezpečné, ale dnes je to třeba běžná součást závodního programu?
Libor Podmol: „Když dnes jedu nějaký závod, což je osm devět skoků, tak o takových šesti z nich, bychom si před těmi deseti lety řekli, že je není možné udělat. Na motorce prostě nikdy v životě. Dneska je skáčete úplně normálně, takže jak daleko to až půjde je otázkou.“

Nástup vaši závodní kariéry byl přímo raketový, protože jste od roku 2006 získával tituly vicemistrem světa, ale stále chyběl ten poslední krok k tomu, abyste oslavil triumf nejvyšší. Jaké to bylo pro vás období?
Libor Podmol: „Ten první titul vicemistra byla vlastně taková souhra náhod. Byl to první ročník oficiálního mistrovství světa, hodně jezdců tam vypadlo a nějací Američané tehdy vůbec ani nepřijeli. Ve druhém roce jsem už byl lepší, chtěl se dostal do špičky a přál si ten titul jednou opravdu získat. Od mala bylo mým snem se živit ježděním na motorce a jsem nesmírně rád, že jsem to dokázal a že to dodnes funguje.“

Rok 2010 je rokem vašeho triumfu, když v Brazílii vyhráváte titul mistra světa. Přitom to ale nebyla vůbec snadná sezona potom, co jste si v Římě zlomil klíční kost nebo přiletěl na finále do Brazílie s šesti body náskoku, ale bez věcí, které se cestou někde ztratily. Co pro vás tento titul znamená?
Libor Podmol: „Pro mě byl rok 2010 naprosto zlomový. Z kluka, který jezdil v tričku a neměl skoro žádné sponzory se stal najednou člověk, který jel za americký Rockstar a měl agenta v Los Angeles. Takže v tomto roce se zásadně změnila moje kariéra, které pokračuje až dodnes. Dalším zlomem pak bylo natočení filmu 'Tomorrow will be better' a vítězství v X-Games. Pak jsem byl ještě v Los Angeles druhý a tím jsem se docela dostal do amerického podvědomí.“

Po zisku titulu jste nějaký čas bydlel ve Spojených státech, kde jste se připravoval a zároveň chtěl dát o sobě vědět, protože pozvánka na olympiádu extrémních sportů X-Games nepřicházela. Jaké to pro vás bylo období?
Libor Podmol: „Je dobré tam být. V našem sportu musíte být tak trošku vlaštovka a za lepším počasím odlétat do teplých krajů. Dvě sezony jsem bydlel v Kalifornii, což je vlastně kolébka freestyle motokrosu a stálo to za to. Teď už to tak není a poslední dvě zimy jsem trávil ve Španělsku, kde je mi musím říct lépe. Ono to nebylo vůbec snadné, když jste měli do měsíce troje závody v Evropě a bylo pořád nutné létat z Ameriky.“

Mistrovství světa je pro vás, jako jezdce freestyle motokrosu, vrcholem nebo jsou ještě nějaké další soutěže, které je stejně důležité vyhrát?
Libor Podmol: „Vše začalo X-Games, to je v Americe prostě to nejvíc co je. Každý, kdo začal s freestyle motokrosem, tak chtěl tuto soutěž vyhrát. Dnes je to mistrovství světa, jednou za rok X-Games a pak série Red Bull X-fighters, ta je hodně vidět třeba v televizi. Takže do budoucna bych si přál ještě nějakou medaili právě z X-fighters.“

Máte nějaký svůj vzor? Někoho, kdo třeba vyhrál vše, co vyhrát jde a jehož byste rád následoval?
Libor Podmol: „Mým vzorem … možná Bruce Lee. Chtěl bych vypadat jako Bruce Lee a chtěl bych mít povahu jako Bruce Lee, abych stejně jako on dokázal tvrdě trénovat. Takže Bruce Lee je takový můj celoživotní idol.“

Vy asi budete vzorem pro svého bratra Filipa, který je také součástí jezdecké komunity freestyle motokrosu.
Libor Podmol: „Tak to si nemyslím. Staršího bratra mít za vzor asi nebude, to by mu jeho hrdost nedovolila, ale určitě si pomáháme, to zase ano. A doufejme, že si budeme pomáhat i do budoucna, protože, když on bude ve svých nejlepších závodních letech, tak se třeba něčemu zase přiučím já.“

Vy když závodíte tak sám za sebe, nejste členem nějakého týmu?
Libor Podmol: „Ano, mám partnery, kteří mě podporují, ale na týmy to rozdělené nemáme. Více méně reprezentuji sám sebe.“

Jakou techniku v případě motorky používáte? Zůstáváte věrný jednomu výrobci nebo jste jich v průběhu dosavadní kariéry vyzkoušel víc?
Libor Podmol: „Každopádně bych moc rád zůstal věrný japonským značkám, protože Japonec není pitomec :-) Čtyři roky jsem jezdil na Suzuki, teď další čtyři jezdím na Yamaze a úplně první dva ročníky to bylo s Kawasaki. V současné době je Yamaha asi ten nejlepší dvoutakt.“

Motorky jsou ve vašem sportu také rozděleny na ty s tovární podporou a bez ní? Jak důležitá je kvalitní technika pro freestyle motokros a co vlastně musí kvalitní motorka splňovat?
Libor Podmol: „Nejdůležitější je spolehlivost. U nás to není jako v enduru nebo motokrosu, tady strávíme spoustu času ve vzduchu a proto je spolehlivost základem. Když jsem začínal, tak to bylo na sériové motorce, kterou jsem prostě očesal od plastů a tak různě. Dnes už mám laděné tlumiče, výfuk, různé speciální součástky a tím pádem čím lepší je ta motorka, tím větší je vaše jistota, protože ji věříte a nebojíte se.“

Jak vypadá taková údržba techniky, vy máte svého mechanika?
Libor Podmol: „Tak ze začátku jsem si všechno dělával sám, teď už asi tři roky spolupracuji s mechanikem Petrem Veseckým. Třeba v závodech mistrovství světa, tak tam jsou přímo mechanici, kteří se nám o motorky starají, takže v tomto směru to máme snadnější. Když přijedu do Ameriky, tak tam jsem měl teď pronajatou motorku i s mechanikem.“

Jak jste na tom se zraněními? Během vaši kariéry třeba bylo takové, kdy jste si řekl, zda ještě pokračovat dál?
Libor Podmol: „Tak to víte, sem tam něco. Nicméně jak jsem si to jednou zprůměroval, tak mi to vychází na jednu zlomenou kost ročně. Loni jsem si zlomil navikulárku, pak jsem s tím jel tři závody a docela se mi dařilo. Pak jsem se vrátil do sezony, vyhrál pár závodů a už to vypadalo, že získáme druhý titul. Vyzkoušel jsem tam nový skok a skončilo to špatnou zlomeninou nohy, což mě vlastně vyřadilo z přípravy na letošní sezonu. Loňský rok byl v tomto ohledu hodně těžký. Letos to naštěstí zatím drží.“

Jen nedávno jste bojoval o titul mistra republiky. Jak hodnotíte jednodenní bitvu o tak cenný status?
Libor Podmol: „Bylo to celkem náročné, protože jsem také pracoval na organizaci a zároveň závodil. Měli jsme vlastně mistrovství republiky a přitom takový rockový festival a DJ. Tehdy bylo opravdu velké vedro, takže to bylo náročné jak pro diváky, tak pro jezdce. Motorky samozřejmě taky trpěly, protože třeba tlumiče řízení, které používáme, za takových podmínek téměř nefungují. Bohužel si tam brácha zlomil při doskoku nohu, takže to byl stres navíc. Museli jsme do nemocnice, pak něco zase skočit, ale nakonec se mi to podařilo. V duchu jsem si říkal, že snad nespadnu taky, ale dopadlo to dobře. Vše bylo výborně připraveno, přijeli zajímaví jezdci, dokonce i z Austrálie. Věřím, že si to užili také diváci. S celou akcí jsem samozřejmě spokojený, jen škoda bratrova zranění.“

Vyhrál jste teď závod seriálu mistrovství světa v Číně. Bylo to také díky vašemu novému skoku?
Libor Podmol: „Určitě. Díky nového triku – Cali roll – jsem podobně jako David Ronaldo předvedl dva body varialové skoky, navíc jsem ale oproti němu zvládl v daném časovém limitu skočit o jeden trik víc. I to mi pomohlo k vítězství."

Co vás ještě v závěru roku 2015 čeká a co plánujete na rok 2016?
Libor Podmol: „Teď už mě čeká jen dát se zdravotně do pořádku, odpočinek a rodina. V roce 2016 opět plánuji vyhrávat."

Informace o redaktorovi

Petr Czyž - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (5x):



TOPlist