Specifika pískového motokrosu

Jedno je jisté, závodění v hlubokém písku vyžaduje od jezdců a od motocyklů úplně jiné požadavky, jak na normálních tratích."Písková Grand Prix je daleko náročnější, než závod na tvrdém povrchu. Na trati, jako je třeba Valkenswaard, se musí na motocyklu pořád "cvičit", neexistuje totiž ani chvilka odpočinku", říká vedoucí jezdec šampionátu MX2, Ken Roczen. A zatímco dříve byli opravdoví pískoví specialisté, kteří pocházeli především z Holandska a z Belgie, tak dnes si žádný ze špičkových pilotů nemůže dovolit ten "luxus", být úplně špatný na hlubokém podkladu. Hodně továrních jezdců buď v Belgii přímo žije, nebo tam aspoň v zimě často trénuje speciální techniku jízdy na písku.  Předčasný comeback absolvoval v Nizozemí Ben Townley: "Písková trať není zrovna nejlepším místem pro comeback po zranění, jaké jsem měl já. Po dlouhé pauze mně chyběla potřebná síla a ta je na písku základek úspěchu", řekl ex-šampion Townley, který odjížděl z Nizozemí se ziskem pouhých dvou bodů z první jízdy, ačkoliv původně nechtěl v Nizozemí vůbec startovat a chtěl jet závod v britském Lyngu. 
V éře dvoutaktů závodili na písečných tratích různé týmy s většími nádržemi, aby jim vydrželo palivo během celého závodu a nezůstali někde viset na trati."To už v současné době není nutné. S našimi moderními čtyřtaktními motory si vystačíme se standartními velikostmi nádrží. Motory mají sice větší teplotu než na tratích s tvrdým povrchem, ale díky lepšímu systému chlazení můžeme na tento "problém"  zapomenout. A díky elektronice nemusíme používat ani jiný "mapping", než na tvrdé trati", vysvětluje Dirk Grübel, technik od KTM.Dříve si pouze několik jezdců a týmu mohlo dovolit speciální - ručně vyráběné pneumatiky na pískové závody - to už nyní neplatí. Speciální pneu jsou totiž nezbytným standartem. 

Informace o redaktorovi

Jiří Mikšík - (Odebírat články autora)