Finále MM ČR v motokrosu

V Dlouhé Loučce u Uničova se jel tuto neděli finálový závod letošního seriálu „BUKSA/ADOS MOTOKROS 2012“ Mezinárodního Mistrovství ČR v motokrosu.

Finále MM ČR v motokrosu
Mistrovský závod přivítala tato trať po dvanácti letech. Pořadatelé se na to připravili odpovídajícím způsobem a v areálu, který nese název Loučská kotlina, odvedli velký kus práce. Kromě domácí motokrosové špičky očekávali organizátoři i diváky, v řádu tisíců, přišlo jich však pouze řádově stovky. Důvod? Zcela jednoduchý. Celý den od rána intenzivně pršelo a ani na minutu nepřestalo… Navíc byla celkem nepříjemná zima.

Již tak celkem prořídlé startovní pole přihlášených jezdců v jednotlivých třídách navíc eliminovaly výše uvedené skutečnosti k tomu, že zdaleka ne všichni závodníci nastoupili do volných tréninků. Hned několik jezdců v každé třídě pak nenastoupilo dokonce ani do kvalifikace! Důsledkem toho bylo, že ve třídách Veterán a MX3 pak odpoledne bodoval každý, kdo do jízdy nastoupil, neboť jich nebylo ani dvacet. A druhé jízdy se nakonec ani nejely. Ale dost té skepse. Počasí prostě poručit nelze a tak se museli všichni poprat s takovou situací, jaká byla.
Ve třídě Veterán bylo o letošním titulu Mistra ČR na 95% rozhodnuto v podstatě již před tímto závodem. Suverénního Miroslava Kučírka z týmu MAX2 mohl ohrozit jen Michal Baborovský z SMS Střední Čechy. Ten sice odstartoval první, ale „Kůča“ ho záhy předjel a nic neponechal osudu. Udržel Michala celý závod těsně za svými zády a tak se překvapení z Kramolína neopakovalo. I na dalších místech byla situace obvyklá. O samotě jezdící třetí Petr Dokoupil z týmu KRTZ IV. v AČR dojel jako téměř vždy třetí a třetí místo mu patřilo i v celkovém hodnocení seriálu. Zvlášť bodovanou třídu Veterán nad 50 let sice v Dlouhé Loučce vyhrál matador Miroslav Štaud z týmu MAX2, ale letošní mistrovský titul si již před tímto závodem jako jediný zajistil skromný Jaroslav Potůček z Motoklubu Kříše v AČR.
Ve třídě MX2 bylo sice jezdců nejvíce, ani zde však nebyl startovní rošt zdaleka zaplněn. Bodově dobrou situaci měl před tímto závodem Marek Sukup z Osička MX teamu. Ani on neponechal nic náhodě, dojel třetí a v pohodě tak mohl slavit titul hned po dojetí první jízdy. Přítomné diváky pak hodně zajímal souboj Markova týmového kolegy Petra Smitky, o kterém se ví, že na blátě skvěle umí, z USA navrátivším se Františkem Smolou, kterého angažoval agilní tým Orion Litomyšl – RS Petrol. Všichni byli zvědavi, jak se Franta za velkou louží motokrosově zdokonalil. O tom, že to bude v odpoledním závodě hodně zajímavé, nasvědčovala již kvalifikace, kde se jména těchto dvou borců hned několikrát vystřídala u nejrychlejšího zaznamenaného času. Vítězem odpoledního závodu se pak nakonec stal právě František Smola, kterého jsem po dvou letech mohl pořádně vyzpovídat.
K samotné první jízdě nám Franta řekl následující: „Nepodařilo se mi optimálně odstartovat, ale hned za první zatáčkou jsem se nenechal vyvézt a soupeře jsem podjel vnitřkem. Ze začátku se za mnou chvíli držel Marek Sukup, pak Petr Smitka, ale podařilo se mi jim poodjet a vytvořit si před koncem základního času slušný náskok. Jenže když mi ukazovali 2 kola do cíle, tak jsem si před tím cílovým rozhodčím krásně ustlal v blátě. Ten náskok se mi dost hodil, protože než jsem nasadil k další jízdě, viděl jsem Petra Smitku, jak se ke mně blíží. Naštěstí jsem se ale zmobilizoval dříve, než mě stačil předjet a ty poslední kola jsem si vedení udržel.“

Jinak ke svému dvouletém pobytu v Jižní Karolíně se František Smola vyjadřuje takto: „Měl jsem možnost dva roky intenzivní přípravy na jihu USA, kde jsou pro motokros skvělé podmínky. Závodil jsem tam za tým, který mě podporoval, kde jsem měl možnost trénování každý den a kde jsem získal i hodně zkušeností a to jak na motorce, tak v přípravě fyzičky i technické stránky motocyklu. Co se týká závodů, procházel jsem tam celým sítem kvalifikačních podniků a seriálů pro nejprestižnější mistrovství AMA. Nakonec jsem se třech těchto závodů po boku nejlepších jezdců světa zúčastnil a v závodě ve Steel City jsem zajel své nejlepší umístění (24. a 25. místo). Nyní jsem se vrátil na nějaký čas do Kladna a kromě posledního závodu v Dlouhé Loučce se zúčastním ještě závodu družstev příští víkend ve Stříbře v barvách Orion Litomyšl – RS Petrol, za což bych chtěl tomuto týmu moc poděkovat. Na zimu se zase vrátím do USA, protože se tam nechá trénovat celou zimu a co bude napřesrok se teprve uvidí…“.

Stříbrná příčka v konečném zúčtování letošního seriálu ve třídě MX2 nakonec patřila Milanu Špičákovi a to i přesto, že v Dlouhé Loučce dojel až na sedmém místě. Podobně na tom byl i Maďar Bence Svoboda z Buksa/Ados KTM teamu. Tomu sundali teprve den před závodem sádru z prstu u ruky. Přesto dojel pátý, což mu v pohodě stačilo na celkovou třetí příčku v seriálu třídy MX2.
Ve třídě MX3 stačilo Martinu Michkovi z Orion Litomyšl - RS Petrol týmu k obhajobě loňského titulu jak se říká „dojet s prstem v nose“. Ne, že by si to vzal Martin k srdci, ale jel opravdu na jistotu, v poklidu si dojel na třetím místě a v cíli první jízdy vítězoslavně mával rukou z radosti z obhajoby mistrovského titulu. Jeho týmový kolega Petr Bartoš zajel do depa hned po prvním kole, kdy stihl dvakrát spadnout a na stupních vítězů laškoval, že tolik cen v životě za objeté necelé dvě kola nedostal. Jak mu ale trefně stačil připomenout generální sponzor seriálu Aleš Buksa, za celý seriál jich jistě objel více.
A všechny ty ceny a poháry byly právě za celkové druhé umístění v seriálu MMČR. Druhý v Dlouhé Loučce dojel Michal Kadleček z týmu KRTZ IV. v AČR a vítězem se stal překvapivě Francouz Florent Richier z Osička MX teamu, od kterého se na blátě tolik neočekávalo. Po vynikajícím startu již pak nedal nikomu šanci, kolo od kola si zvyšoval svůj náskok a v cíli byl o více jak půl minuty první před zkušeným Kadlečkem.

No a chvíli po dojetí této jízdy nastal důležitý moment. Jezdci třídy MX3 požádali Jury, aby zvážila, zda vůbec jet druhé jízdy. Vše se intenzivně diskutovalo, vyslechly se názory jezdců, ředitelství závodu i pořadatelů. Většina závodníků zkrátka druhé jízdy jet nechtěla. Po dlouhém rozhodování nakonec přišli na Jury i přední jezdci třídy Veterán, že je trať nebezpečná a že zvažují, že do jízdy nikdo z nich nenastoupí. Po tom všem nakonec Jury rozhodla, že se druhé jízdy nepojedou. Je pravda, že o titulech již bylo rozhodnuto, faktem bylo i to, že divácky by ty jízdy nebyly ani moc atraktivní, nehledě k tomu, že tam v tuto dobu byla už jen opravdu hrstka diváků. Problém by v rozvodněné stráni mohla mít i lékařská obslužnost a sami jezdci si stěžovali na velké louže, ve kterých vůbec nevěděli po čem jedou. Na druhou stranu, kdy se to stalo, že se během sezóny zrušily hned dvě jízdy na základě bojkotu jezdců? Jednou bylo moc prachu (Přerov), podruhé moc vody. Není divu, že se pak Pánům závodníkům, co kdysi vyhrávali závody Mistrovství světa a kteří se dodnes jezdí na závody dívat, v takovýhle situacích nevěřícně hýbe hlava zleva doprava.

No zkrátka i když má každý svůj argument, který je většinou opodstatněný, jsou to všechno věci k zamyšlení, kam se tento sport může ubírat…

Nyní čeká na motokrosaře ještě závod družstev, který se pojede hned příští neděli 14. října na jedné z nejstarších tratí v Čechách, v západočeském Stříbře.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist