Dakar dnes končí, Brabec má našlápnuto k super výsledku

Dramatický, obtížný 40. ročník Rally Dakar dnes končí poslední 14. etapou, kterou je smyčka okolo argentinské Cordoby, kde proběhne i dojezd na cílovou rampu a slavnostní zakončení nejnáročnějšího motoristického podniku na světě. Mezi 84 zbývajícími motorkáři, kteří ráno vyjeli do závěrečné 284 km dlouhé etapy (119 km měřený úsek), nechybí ani nejrychlejší český jezdec Jan Brabec z týmu Big SHOCK Racing.

Jan Brabec ve včerejší 13. etapě nakonec dojel na 31. místě a celkově je 39. Je nejen nejlepším z Čechů, ale také osmým nejrychlejším dakarským nováčkem. Hodnocení jezdců, kteří jedou Dakar poprvé, vede španělský endurák a bývalý juniorský mistr světa Oriol Mena z indického továrního týmu Hero Motosport. V celkovém hodnocení je Mena, který se k dakarskému týmu Indů přidal prakticky na poslední chvíli a nemá příliš zkušeností s dálkovými rally, osmý. Hned za hvězdným Pablo Quintanillou (Husqvarna). Bývalý skvělý motokrosař Brabec si včera v úvodu etapy vedl výborně a hodně získal, way point číslo 1 projel jako dvaadvacátý a dobré postavení držel až na way pointu 5, kde zcela zmizel z výsledkového systému, jak už to bývá jeho zvykem. Všichni v týmu Big SHOCK Racing se strachovali a dohadovali se, co se mohlo na trati stát. Až do té chvíle, než se rozjařený Brabčák objevil v pořádku v cíli.

„Dneska super, první část mi šla, byl to takový motokrosový písek, připomněl jsem si tréninky v Kalifornii. Ve skalách už jsem jel opatrně. Pisty, kamení, tam bylo hrozně jednoduché udělat chybu a rozbít se. Nejtěžší bylo udržet mysl v pochodu. Jel jsem na motorce třináct hodin a hlava už mi to moc nepobírala. Mluvil jsem zase sám k sobě, abych udržel koncentraci. Na 150. kilometru jsem třeba potkal prase a vzpomněl si na scénku s lívanci z filmu z Kurvahošigutntag,“ líčí nové zážitky Jan Brabec.

Závodníci týmu Big Shock Racing, Martin Macík, František Tomášek a Michal Mrkva v kamionu do páteční etapy vyjížděli s chladnou hlavou a předsevzetím, že v předposlední etapě nebudou zbytečně riskovat. Ale nakonec se 13. etapa stala jednou z nejdobrodružnějších v celém závodě. Na více než 900 km s dlouhým nočním dojezdem bez předního skla bude posádka ještě dlouho vzpomínat. I za těchto okolností se však podařilo zajet skvěle. Týmový kamion byl v etapě sedmý nejrychlejší a v celkovém pořadí poskočil na šestou pozici.

 „Hned v první části jsme v tom děsném vedru museli měnit pneumatiku, ale zvládli jsme to v pohodě, asi za 12 minut. A také nám zbloudilá větev nakřápla přední sklo,“ popisuje navigátor František Tomášek. Ale opravdové drama mělo teprve přijít. „Asi na třetím kilometru druhé části etapy jsme zjistili, že když jedeme 140kilometrovou rychlostí, začíná nám praskat nakřáplé přední sklo a provaluje se na nás. Kluci se ho chvíli snažili držet nohama. Ale pak nezbývalo než zastavit. Okno jsme vykopali, schovali obvodovou gumu, která se ještě bude hodit, nasadili lyžařské brýle a pokračovali v krasojízdě. Celou etapu jsme letěli bez předního okna jen v brejlích, já navíc ve dvojích, protože mám ještě dioptrické. Posledních 150 km také ve tmě a prachu od kamionů před námi, které nás nechtěly pustit před sebe. Začala nám být zima, chroustali jsme různé breberky, které nám nalítaly do pusy. Takže opět hard core. Ale zajezdili jsme si pěkně a výsledek v cíli nakonec nebyl vůbec špatný,“ dokončuje Martin Macík.

 

Informace o redaktorovi

Petr Šour - (Odebírat články autora)

Autor článku obdržel prémii 1 Kč od 2 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
DutchTT přispěl 0.5 Kč
kopetr přispěl 0.5 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (4x):



TOPlist