Dakar 2009 - 9/10/11

Obrovské písečné duny pouště Atacama připravily závodníkům terén, který předčil i Saharu z loňských ročníků. Organizátoři zkracují trasy, ale i tak se jezdí až dlouho do noci. Dnešní jedenáctá etapa byla zrušena úplně a místo ní bude jen přejezd do místa dalšího bivaku, který ovšem bude bez asistenčních vozidel, protože etapa byla plánovaná jako maratónská, tzn každý sám za sebe a bez zázemí týmu.

Dakar 2009 - 9/10/11

Etapa 9: La Serena - Copiapo

Dnešní etapa patřila k nejnáročnějším, závodníci se zakousli do pouště Atacama a organizátoři speciálku nakonec ještě o 20 km těch nejhorších dun s nestabilními písky zkrátili. Na pomyslných stupních vítězů se dnes na nejvyšší příčku postavil soukromý jezdec Franz Verhoeven na KTM. Druhý dojel Fretigne na tovární Yamaze, který dnes konečně mohl těžit z výhod menší a lehčí motorky, třetí domácí jezdec Lopez. Hodně diskuzí přineslo odstoupení Jonaha Streeta z USA, který kvůli zranění ruky nenastoupil na start a odletěl domů. Zraněný palec pravé ruky nezabránil ve startu Martinovi Mackovi, který i přesto dojel na velmi slušném 25. místě a drží si první příčku v kategorii Marathon. Hned za ním dojel do cíle Ivan Jakeš, který se v posledních etapách pořádně rozjezdil a v startovním poli se stále posouvá dopředu. V quadech si vítězství opět odvezl Josef Macháček, již po čtvrté! Jan Froněk dojel jako 47., David Pabiška jako 58.



Jsme v první části rozhodující trilogie. Pověst pouště Atacama, známé jako nejsušší poušť, nechť je jezdci otestována. Ti, kteří mají rádi duny, tak jsou v této etapě spokojeni ale je zde zároveň i hodně kamení. Tato etapa je typická pro Dakar 2009 a to velmi častou změnou terénu. Obtížná navigace s dlouhými přejezdy dun na konci etapy vyžaduje vysokou koncentraci řidičů, kteří zde musí prokázat svůj talent. Na závodníky dnes čekalo více než 400km speciálu.
David Pabiška si opět vybral smůlu, když pravděpodobnost, že se dostanete do silného větrného víru a ztratíte okamžitě orientací, je řádově 1:desetitisícům!!! a on se do takového dostal, ztratil orientaci a upadl. Ivan dnes dojel na 26 místě, Josef Macháček nenechává nikoho na pochybách a dnešní etapu opět vyhrál a upevnil si prvenství a David byl po nehodě (bez zásadních následků, cítí se dobře a vypadá, jako by měli s Honzou Froňkem boxerské utkáni) na místě 60.

David Pabiška
„Dnes to bylo zase úporné, pořadatelům se úspěšně daří likvidovat těmito etapami motorkáře, dnes to byl v prvních částech etapy trial, obrovské kameny, motorka těžká po natankování, no děs. Jak jsem již podotkl v minulosti, jestliže někdo z motorkářů říká, že je OK, tak opak je pravdou. Potkávám jezdce z první 20 jak odpočívají v rychlostních zkouškách, všichni jsou na tom stejně. Dnešních 400km bylo dost v takovém těžkém terénu, dnes jsem upadl na 200km, dostal jsem se do větrného víru, podobnému tornádu a okamžitě jsem ztratil orientaci a následoval pád. Oko mám jako po boxerském utkání. Jinak se mi vcelku jelo dobře, zvládal jsem to po fyzické stránce, technika držela, až na tu událost s pádem by to bylo zkousnutelné, teď jdu od doktora, mechanici mi dají do pořádku stroj a zítra nás čeká to nejtěžší v letošním Dakaru, 600km speciál.“

Josef Macháček
„Dnešek byla milná představa o prvních dunách. Prvních sto kilometrů byl prach a ostré kamení, nepříjemné a od vody vymleté strouhy. V druhé části se střídal písek, kamení a místy s drobný porost. Jednoduchá charakteristika, dnešní etapa je shodná s tím, co jsme jeli v Maroku, byli tady hnědé pláně, ostré kamení, typické cesty a jezdilo se přes poměrně velké balvany. Ohledně techniky mám největší starost o pneumatiky, v zadním kole jsem jel ještě balónky a kola hodně vibrovala a kupodivu předek vydržel bez úhony.“
Ivan Jakeš
„Velmi těžká, řekl bych nejtěžší etapa co jsem jel, se spousty kamení. Motorka je v pohodě, trošičku jsem rozbil kryty řidítek, párkrát jsem se poválel po zemi, ale jsem v pořádku“.

Martin Macek (výtah, plné znění viz www.martinmacek.com)
Teď teprve začalo to pravý ježdění, jelo se nejdřív třeba vyschlým řečištěm kde byly obrovský balvany a pak to bylo v písku až do konce, nahnali nás do dun. Těžký, fakt těžký a děsně dlouhý. Zkrátka nic moc. Bylo by to skvělý kdyby to bylo trošku kratší. Mě by tohle ježdění jako pasovalo ale bolela mě ta ruka. 100km se s tím dá celkem vydržet ale 400 to byl očistec. Spíš už rovnou peklo. Co ti mám povídat. Prostě se to nedalo. Jelo se někde dobře a bavilo mě to závodění a na tu ruku jsem moc nemyslel ale ona se pak přihlásila. To nevydržíš pořád.
A co si nechat píchnout injekci? Ten Street jel taky jeden den s kortizonovou injekcí.
Ne, doktor říkal že to na tohle vůbec nepomůže. Prostě bych to měl mít v klidu a měl bych to ledovat. Já s tím držím motorku v terénu co si neumíš ani představit co to je za nářez a v pekelným horku. Přesně opačně než bych měl. Ale co nadělám. Měl jsem líp spadnout a nebo vlastně nepadat vůbec.
Ale alespoň tě musí potěšit že máš spousty ohlasů, lidi to sledují online, píšou komentáře k průběhu závodu. Přitom ten závod vidíme, vlastně nevidíme nic. Na iritracku vidíme pár mezičasů. Je to jako poslouchat fotbal z rádia kde by byly písničky a jednou za čas by komentátor řekl stav utkání ale není to jisté, vlastně se to asi úplně změní. Taky mi přijde že jsme trošku blázni - všichni.
Mě to moc těší, že to doma lidi sledují. Podle mě to pomáhá všem, že jedou dál, že jim lidi věří. Spousta by to už dávno vzdala. Tohle je obrovská pomoc. A morální pomoc, to si neumíš představit. Jak já byl tenkrát v té Africe na dně psychicky, neměl jsem jediný vzkaz, nefungoval tam telefon, žádné zprávy, bez vybavení, bez nikoho. To bylo hrozný. A teď jen dojedu třeba dneska a pořadatel mi přinesl papír se vzkazy co lidi poslali asi ten první den přes tu aplikaci na dakar.com, bylo to šest vzkazů ale nedá se popsat jaký je to rozdíl.
Podle mě ani nemusíš tak tahat, teď je to o dojetí, o výdrži v těch nejhorších etapách. V kategorii nikdo před tebou není ne?
Cor říkal že mám náskok asi 2 hodiny v Maratonu 450, takže pojedu na dojezd. Vždycky zkusím jak to půjde a pak je to jen vydržet bolest a nedělat chyby a nepadat. Já jel dneska docela s Jakešem, já jsem nejdřív docela jel ale pak mě začala bolet ta ruka, tak jsem mu ukázal že na to kašlu a on taky že je hotovej, tak jsme si nějak pomáhali i z písku tahání motorek a tak. On jel asi nějak podobně časově.
A ty duny fakt byly 500m?
No na výšku určitě ale ty výjezdy byly snad kilometr. To si prostě neumíš představit. To bylo prostě něco neuvěřitelnýho. Ono nahoru to docela šlo, nahoře je taková tvrdá vrstva a než to kolo prohrábne tak to docela jede a nahoru se dostaneš ale pak dolů je to už třeba rozježdění a to je dost síla. A to jsme jeli celkem vpředu, nedovedu si představit jak se jelo těm chudákům vzadu, když to měli už rozježděný.
Lidi se docela ptají jak je možný, že ten Fretigne to dneska dával i fabrickým.
No to není jen o výkonu motoru, zrovna dneska třeba. On má rozhodně výhodu těch 30kg váhy a určitě má lepší motor ale když nedělá chyby v navigaci, tak je pobije. Není to jen o výkonu - zkrátka někde taky zabloudíš, vrátíš se - chce to jet pořád na svý, nedělat chyby ani v jízdě ani navigační. Nejhorší je že uděláš chybu v navigaci, pak to chceš nahnat, tak se někde vysekáš nebo zahrabeš a je to ještě horší. Pořád musíš jet jako stabilně a hlídat si to.
No nabízí se logická otázka - kdyby ti řekli že tady máš nějakou silnější motorku, třeba 690ku, tak bys do toho šel? Přece jen vážíš víc než ti žokejové.
Určitě jo. Určitě. Ale ne KTMku ale Yamahu.
No ale s jakou bys tam mohl jet? S Tenere těžko, potřebuješ něco s nízkou váhou a velkým výkonem.
Už se o tom jedná, uvidíš. Na příští rok by se mohlo objevit nějaký sedmikilo od Yamahy, speciál na rallye. Jedná se o tom. Nech se překvapit.
Jak zrušili těch 20km ke konci, viděls co to bylo, proč to zrušili?
Byly to duny, to samý co jsme jezdili celý den. Prostě takový trošku menší Krkonoše z písku.
Nebudu tě zdržovat, drž se a napiš zítra co a jak.
Čau a že zdravím lidi co mi fandí a až přijedeme, tak musím uspořádat nějakou akci pro všechny, kdo mi fandili. Určitě něco uděláme.
Aktuální zpravodajství o Martinově postupu na Dakar, ale i o celkovém dění v motocyklové kategorii Dakaru najdete v blogu TomášeTT na webu www.martinmacek.com.

Etapa 10: Copiapo - Copiapo

Start do údajně nejnáročnější etapy závodu, vedoucí přímo přes poušť Atacama, byl odložen. Nad bivakem v Copiapu se snáší hustá mlha, ve které nemohou vzlétnout vrtulníky organizátorů a lékařské pomoci. Z toho důvodu byl start do desáté etapy závodu odložen. Pro motocykly o více jak dvě hodiny a pro automobily dokonce o celé tři hodiny. Motorkáři již čekali na startu do speciální zkoušky, když jim bylo oznámeno, že se start závodu odkládá. Museli tak čekat v nehostinné poušti, mnozí spali schoulení u svých strojů aby využili každou chvilku k odpočinku. Původní speciální zkouška byla zkrácena o cca 200 km, i tak bude měřit kolem 470 km. Nejhorší dunová pole jsou na konci trasy za kontrolním bodem CP7. Snad se posádkám podaří do těchto úseků přijet za denního světla, jinak budou v pasti. Dunová pole jsou po tmě jen velmi těžko průjezdná, jak už se o tom mnozí přesvědčili v předchozích etapách.


Na začátku se v popředí drželi tři favorité Coma, Despres, Fretigne, pak ale sjeli z trasy a blouděním ztratili dost času. Vítězem byl Jordi Viladoms, týmová dvojka Marka Comy, jezdci ovšem dojížděli celou noc. Martin Macek měl v posledním úseku potíže a dorazil do cíle jako 44. Pořadí ale zatím není finální, v posledním úseku prý byl špatně zadaný průjezdní kontrolní bod a bloudili všichni. Prý byl podaný oficiální protest a je možné, že etapa bude neutralizovaná po CP5. To by znamenalo pro Martina posun v tabulce, protože tam jel tuším na 21. pozici. Josefu Macháčkovi dnes o malý kousek uniklo první místo v etapě, celkově je stále bezpečně první. Ivo Jakeš dojel 19., David Pabiška 52. a Jan Froněk 66.
476km dlouhý pouštní speciál, dnes ukázal svou tvář. Počáteční pokora a očekávání náročné rychlostní zkoušky doplněné „volnou“ navigací se zčásti naplnila. Na 160km měl dnes těžkou nehodu 48letý španělský motocyklista se startovním číslem 198, Cristobal Guerrero. Momentálně leží v kritickém stavu ve zdejší nemocnici. Ranní start byl dnes vzhledem k silnému větru a mlze o dvě a půl hodiny odložen, protože nemohli vyletět helikoptéry. To samé počasí bude ale dle předpovědi panovat i zítra ráno a proto nechce pořadatel nic riskovat a proto byla zítřejší rychlostní zkouška zrušena a pojede se jen 460 km přejezd přes Andy do argentinské Fiambala, kde bude maratónská etapa, tedy bivak bez přístupu asistenčních vozidel.

David Pabiška
„Vcelku se mi dnes zdálo, že etapa nebyla tak těžká jak se předem zdálo. Jelo se mi docela dobře, ale po cca 30km mi začalo slzet nateklé oko a musel jsem celou zkoušku absolvovat na jedno oko. Nechci se na to ale vymlouvat, dojel jsem dle neoficiálních výsledků na 51 místě a jsem spokojený. Jedu již opravdu na jistotu, ale nikoliv výletním tempem, protože pokud začne závodník příliš zpomalovat, tak z toho mohou být docela krkolomné pády právě z nerychlosti. Chci aby to mělo energii. Motorka drží, doufám že až do cíle J, a větších problémů není. Profil dnešní trati byl pěkný, akorát ten konec byl dost strašidelný, velké členité duny prorostlé trávou, jezdilo se po hřebenech duch, musel jsem jet buď na šikmo nebo kolmo, pokud to podklouzlo, tak jsem byl hned na zemi. V této poslední části jsem upadl asi pětkrát. Na konci jsme měli ještě navigační problém, kdy jsem společně s dalšími závodníky musel objet horu, abych protnul waypoint a poté jsme celou horu sjeli 300m sjezdu, který byl impozantní.“

Josef Macháček
„Oproti tomu co se předpokládalo, že to bude etapa velice těžká poušť Atacama, tak se nepotvrdily ani teploty, ráno byla zima, mlha a jemně mrholilo. Když jsme odstartovali, tak to bylo přejíždění z jednou těžkého místa na druhé, mezi kterými byl tak 30km rozestup, což mi stačilo na to, abych zregeneroval síly a připravil se na další pasáž kamenů, trávy nebo koryt. Posledních 70 km dun byla překrásná pasáž pro čtyřkolky. Hlídal jsem si svého soupeře, poté jsem píchnul gumu, on mi trochu odjel, už jsem si myslel, že ho nedojedu, ale v dunách jsme se zase potkali. Poté se dokonce držel mé stopy, protože byl konec navigačně složitý.“

Ivan Jakeš
„Dneska se mi jelo docela dobře, až na ten palec co mě ze včerejší etapy bolí, takže jsem nemohl jet skutečně tak, jak jsem si představoval. Jsem ale sám ze sebe mile překvapen, jak se mi dobře jelo.Byl těžký písek, tvrdé pisty, bez žádného pádu, navigačně bez chyby, skutečně moje nejlepší etapa. Fyzicky bez problémů, motorka super a doufám, že to vydrží.“

Etapa 11: Copiapo - Fiambala

Dnešní rychlostní úsek byl kvůli předpovědi počasí zrušen a jezdci se přesouvají po asistenčních trasách do Fiambaly. Důvodem zrušení závodní části je fakt, že kvůli přejezdu pohoří Andy a překročení hranic mezi Chile a Argentinou nelze posunout start. Bohužel tím také padla hlavní pointa tzv. „maratonské etapy“, při které jezdci nocují v provizorním bivaku bez asistence podpůrných týmů a doprovodných vozidel - každý má pouze svoji bednu s výbavou a s opravami si musí vystačit sám.
Místo zpráv z etapy přinášíme alespoň několik nádherných fotek z pouště.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist