Honda XL 700V Transalp (2009)

Jedna proražená guma, jedna naražená řetězovka, dvoje ztracené klíče a tedy jeden blboun zůstává doma jako přítel na telefonu. Chrudimáci nás opět vyšplouchli, příště už na ně prdíme! Tolik stručná bilance dlouho plánované a celé léto odříkané vyjížďky. Nicméně - Čechy jsou krásné!!! ... a trošičku tedy i to Rakousko

Víkend 3.10. se konečně blíží, účast potvrzena hojná - 10 kousků! Až mám trochu obavy o ubytování vzhledem k burčákové sezóně, a tak v týdnu před víkendem s Tomínem ještě naposledy prověřujeme kapacity ubytování a slíbenou účast.

Ve čtvrtek náhle překvapí telefon od Michala: "Nazdar voe! Nebudeš věřit, co se mi stalo!", s lehkým mrazením v zádech čekám, co přijde za novinu... "Už čtyři hodiny šmejdím po baráku a marně hledám klíče od motorky!" - Nevěřím svým uším. Pár minut mi vysvětluje, jak nemůže najít ani jedny z klíčků, oboje prý někam založil při letním úklidu garáže... Nevím, jestli se mu mám tupě vytlemit, nebo naštvaně prásknout telefonem. "Volal jsem i do KTM a objednal jsem nové - ale budou až v úterý", doplňuje Michal na svou obhajobu. Se stručnou rozlučkou a poznámkou ohledně nevyjasněných priorit mu pokládám telefon.

Pojedeme tedy nejspíš bez Michala. Později se ukazuje že i bez Chrudimáků a celé severovýchodní (přes Michala napojené) větve. Asi taky nemůžou najít klíčky a pravděpodobně ani telefon, neboť nepřijde ani blbá textovka s pozdravem. No co, říkám si - jsou to vocasové. Když nás bude pět, aspoň se lépe ubytujeme.

V pátek po práci už si nenechám ničím kazit náladu, počásko je opravdu nádherné, dokonce vyndavám teplou vložku z motohader. Sraz s Píďákem a Jardou máme u Lovosic (já už mám za sebou přes 130 km), míříme dál na jih (Louny, Rakovník, Příbram, Jindřichův Hradec), po překvapivě slušných silnicích s minimálním provozem. Pěkných 280 km hned v první porci - Nádhera! Kochačka jak sviňa! Do Jindřicháče ale dorážíme až k večeru, kvůli drobnému defektu. Tedy spíš doufám, že bude drobný, neboť výsledek z Jardova Yamaservisu ještě nevíme. Nakonec jsme tedy jen čtyři, Jarda v sobotu ráno preventivně odjíždí domů (což chápeme a doufáme, že s námi ještě někdy pojede) Píďákovo guma je následně vyměněna za 20 minut a necelých 600,- Kč, díky panu Šikulovi.

Následuje sobotní průvlak Šumavou (díky Jirko!), který stál opravdu za to. Zvládli jsme Lipno, plavbu přívozem, vyjížďku na rozhlednu Moldaublick v Reichu. Moc pěkný! Kličkujeme zpět jihočeskými kopečky až do Vimperka, kde seženeme celkem přijatelné spaní a bohatý večerně-kulturní program (bowling a džigina)

Píďák se sice vymlouvá na penisový loket a celý večer hází levou, ale i tak nám v bowlingu nandá nejvíc. Noční přesun na místní disco za lepými děvčaty a hudebním vystoupením nejhoršího dýdžeje planety jinak proběhne celkem v poklidu. Co se děje dál si raději nepamatuji. Stačí mi, že se zaručeně nic nestalo!

V Neděli ráno se pomalu potácíme na snídani a snažíme se trochu vyvětrat pokoj... (marně...)

V neděli další kochačka - Stachy, Kašperské Hory, kde dáváme dopolední kávičku a odbouráváme poslední zbytkáček. Mimo jiné také laškovně žertujeme s místními policisty, když jim zabereme vyhrazená místa pro parkování (teď zpětně to hodnotím jako velmi odvážný počin).

Pádíme dál zpět na sever - Sušice, Horažďovice, Rokycany a domů.

Suma sumárum něco přes tisícovku, vracíme se plni zážitků a dobré nálady - tak sezóně zdar!!