Jawa 50/20 Pionýr (1969)

Jejich revírem jsou vesnice, jejich tempo je vražedné, jejich protivníci jsou uživatelé čínských mopedů, a skůtrysti a simsoňáci, muži v garážích na nich pracují ve dne v noci, jejich úkolem je dráždit Veřejnou bezpečnost...Ano, řeč je o Pionýrech

Více fotografii

První dojmy - Pionýra asi nemá cenu představovat. Zná ho snad každý a polovina národa na něm začínala svoji motorkářskou kariéru. Kdo nejel alespoň jednou na "dvacítce", "jednadvacítce", mustangu nebo "pařízku", není to snad ani motorkář :-D .

Motorku bych doporučil pro - Pro kutily se silnými nervy, kteří mají rádi malé kubatury :-D

Doplňky na motorce - Žádný doplněk jsem neinstaloval, spíše jsem zbytečné díly odmontoval

Recenze

http://docs.google.com/open?id=0B9x8pmX2R9gUSFRUSlRSR3NURXM
- Video z celého půběhu generálky -

Tento kousek jsem získal po dědovi. On ho pořídil za 100 Kčs z JZD bez zadního kola. Sloužil mu pro každodenní dojíždění do roboty. Údržba byla pro tenhle stroj téměř neznámý pojem. Prostě jezdilo se, dokud to jen trochu jelo . Jedinou malou ozdravnou kůru dostal zhruba před 20ti lety od mého táty, kdy už byl celkový stav opravdu neúnosný. Přibližně posledních 10 let pak Pionýr odpočíval ve stodole mezi senem bez využití.

Mezitím jsem začal jezdit já na tátově Pionýrovi (typ 20 přestrojený na 21), který byl doma při ruce a v mnohem lepší kondici. I když šla doba dál a přišla motorka, tátův Fichtl nikoho neomrzel (asi jsme rodina TMK = trapiči malých kubatur ). Táta na něm jezdil přes léto skoro denně do zaměstnání a já si ho občas půjčoval na vyblbnutí. V sezóně 2010 jsem se na něm zúčastnil jízdy pravidelnosti Tourist Trophy Český Ráj. Nebyl to sice přímo rychlostní závod, ale atmosféra okolo závodění na Fichtlech mě jaksi poznamenala . Účast zopakovala v roce 2012 moje ségra. Její nadšení před startem ale vzápětí zkazilo zadření motoru. Řekli jsme si, že to takhle to nejde dál ...tátův Pionýr bude sloužit jako pracovní dopravní prostředek. A pro zábavu si vytáhneme a dáme dohromady peklo-stroj po dědovi .

Nezůstalo jen u slov a 24.6.2012 spatřila Jawa 20 po mnoha letech opět denní světlo. Nejprve bylo potřeba omést vrstvu prachu, sena a pavučin. Dalším bodem bylo dostat stroj několik kilometrů domů (nejlépe po vlastní ose).
















Po otevření palivového kohoutu nevytekla z nádrže ani kapka benzínu, ačkoli byla nádrž skoro plná. Nádrž byla totiž uvnitř obrostlá rzí a kohout totálně ucpaný. Vymontoval jsem ji tedy a zhruba vyčistil. Poté se mi stroj dokonce podařilo uvést k životu. Sice kuckal, ale přískokem jel kupředu . Jenže než jsem definitivně vyrazil na cestu, tak Pionýr přestal jet . Nablízku byly ještě sestry na Blatovce, které mě nakonec zapřáhly na špagát a dotáhly k domovu .

Doma v dílně začala kompletní rozborka. Děly se všelijaké věci, padlo hodně sprostých slov a díky nedostatku volného času uběhlo hodně času, než zase hromada harampádí začala dostávat podobu motocyklu. Pomáhala skoro celá rodina.

Teprve 30. září proběhl konečně první zážeh znovusloženého motoru. A celé dílo bylo zakončeno 10.10.2012.

- Video z úplně prvního pokusu o start po složení -

Mojí snahou bylo dosažení stoprocentního technického stavu, při zachování tzv. stodoláckého vzhledu...prostě něco na způsob rat-style . Zároveň bylo mým požadavkem, držet se originálních dílů a nedělat žádné zásahy do motoru, aby bylo případně možné startovat na závodech v kategorii "Jawa 50 Originál". Soustředil jsem se jen na redukci váhy stroje, proto jsem odstranil některé "zbytečné" díly .

Díky tomu, že nakonec nebylo potřeba dělat výbrus (válec i píst byly OK) a zánovní klikovku na výměnu jsem měli doma, tak celkové náklady na opravy odhaduji jen zhruba na 1500Kč. Na agregátu jsou tedy víceméně nové pouze pístní kroužky, gufera, zrepasované spojkové lamely, svíčka, kladívko, kondenzátor, vzduchový filtr, ložiska na vývodové hřídeli a nové sekundární řetězové kolečko.

Hodně komponent motoru a podvozku bylo potřeba svařit (vyvařit), jako třeba kříž, stojánek, spojkový koš atd.

Z podvozkových dílů bylo v nejhorším stavu zadní kolo a zadní tlumiče.Tyto díly jsem proto sehnal na burze za krásnou cenu 250 Kč . Ani přední pérování nebylo v dobrém stavu. Bylo potřeba koupit nové pružiny, futra a prachovky.

Celá oprava (nerad to nazývám renovací ) dala sice hodně práce i nervů a trvala v podstatě celé léto, přesto jsem rád, že jsem to nevzdal a dotáhl to do finiše. Děkuji za pomoc tátovi, ségře a vlastně všem, kteří mě nějakým způsobem k tomuto počinu dopomohli. Doufám, že Pionýr bude šlapat bez problémů. Zatím jsem vyjel asi 3 nádrže a musím říct, že jede velice pěkně . Snad mu to vydrží ...i když vím, že Pionýr dokáže člověka vždycky překvapit . Těším se na sezónu 2013 a doufám, že dokáže pozlobit konkurenci v nějakém tom Fichtl Cupu .