Yamaha XVS 1100A Dragstar Classic (2000)

Před jedenácti lety jsem měl Dragsrára v zářivých barváh. Chromu měl více než v originále a veškerý hliník byl důsledně vyleštěný. Zdůvodu závady na motoru došlo k výměně chromového agregátu za černý z BT1100 . Po nehodě a po nedobrovolné změně barvy pak začala definitvně převládat temná strana síly. Prvně se řešil lak a šedivá základovka vyšla jako provizorní sociální řešení. Neplánovaně proběhla lehká stilizace, volně inspirovaná válečným WLA US Navy . Výsledek byl povzbudivý. Co však najednou začalo, na rádby služebním stroji, působyt nemístně, bylo právě ono množství chromu.
Impulzem k celkovému potemění bylo to, že mi po třech letech popraskali gumové harmoniky na vidlicích. Originální překryty vzaly za své při nehodě, ale našel jsem doma naštěstí ještě jedny. Kryty vidlice byly nastříkány černým lesklým Plasti dipem, stejně jako kryty za motorem, hrnec světla, kaplička tachometru, a řídítka. Nádrž jsem opticky rozdělil černým pruhem. Do komaxitu pak přišli blinkry, držák SPZ, podpěry blatníku a nějaké drobnosti. Odřené tlumiče výfuky byly vyleštěny a dostaly fešácký násřik matnou barvou na svody. Výměnu doznaly také zrcátka a hefty. Na pravém kaslíku se usadila Pin Upka a na levou stranu zadního blatníku jsem pověsil vojenskou brašnu, darovanou od kamaráda. Drakouš se zbavil vlelkých lesklých ploch a působí jako větší drsňák. Kažému se to líbit nemusí, ale za mě je to proměna k lepšímu.