Na jih a doleva Yamaha XVS 1100A Dragstar Classic

Vlastník	Křesťan
Vloženo	30.9.2007
Aktualizováno	15.9.2014
Zobrazeno	20 898x

Tak jsme si udělali letos dovču sami pro sebe. Míša měla konečně vysněný stroj a táhlo jí to na cesty. Já se taky hodně těšil. Plánovali jsme společnou cestu v tuzemsku, z důvodu pezekučních opatření proti Coroně. V úvodu jsme chtěli se chtěli zúčastnit motoškoly na letišti v Příbrami. Z toho důvodu jsem také po krátkém váhání upřednostnil na cestu Drakouše před Bobberem. Abychom nemuseli ráno brzy vstávat, vyrazili jsem už v pátek a přespali poblíž cíle v Nové huti u Lukáše, který je pro mě Jawa 500 Guru. Vyjeli jsme večer a po cestě jsme kosek od Neumětel potkali Hanze ,našeho společného kámoše na jeho Jawě 500 ohc (podle bazvy zvané Radiátor) . Večer jsme ještě s Lukášem odvzdužnovali brzdy, za střídmé konzumace vzhledem k zítřku. Ráno jsme se bez odkladu vydali na letiště, kde začínala motoškola z projektu "Učíme se přežít" Užili jsme si celý den řádění na dráze v příjemné atmosféře. O tom, jak jsme si tam vedli se můžete dočíst zde Konec byl v 18. hod a zatím co ostatní měli potřebu ješe zůstat, my jsme hopli do sedel a vypálil směr Lipno. Bylo krásně a cesta ubíhala, jediná zastávka byla v Písku na pumpě, protože Sporťák by to na jednu nádrž v kuse nedal. Ale kafíčko bylo taky. V kempu na Lipně byl Lokáč, srázek pro zvané . K jezeru jsme přijížděli právě včas. Právě hrála naše oblíbená kapela Budějicý křupani a jejich song se nesl nad ztichou hladinou daleko za hranice kempu U kukačků. Zajeli jsme až k podiu. Přijetí bylo vřelé, spousta přátel okolo. Akorád jsem zjistil, že hospoda už nevaří a tak jsem po chvíli sjel ještě kousek do Horní plané ulovit něco k snědku a lahev vína Stan jsme nakonec nestavěli ale upíchli jsme se v jednom z místních karavanů, ve kterém bylo tuto noc volno. A pařilo se. Druhý den jsme jeli až před polednem. Na oběd jsme se zastavili v Třeboni kde jsme prošli zámek, centrum a byly jsme trochu otrávení počtem turistů ve městě. Odpoledne jsme si již dávali kávu v Jindřichově hradci na náměstí. Tam jsme náhodou potkali Hilsáka, známého, kteého známe od motorek a hotrodů. Přijali jsme pozvání do jeho likérky na druhý den. Prošli jsme město a vylezli na kostelní věž. Byldení jsme měli zařízené v penzionu na kraji města. Po vykrámování jsne se zajeli podívat za rodinou kamaráda se kterým jsem kdysi sloužil u výsadkového praporu. Bylo to moc fajn,ale během návštěvy se rozpršelo a my jsme čekali tak dlouho až jsme před půlnocí museli chtě nechtě do vyjet do hustého deště. Během pár chvil jsme byli úpně durch. Naštěstí to nebylo daleko. Druhý den ráno ale už zase bylo krásně zastavili jsme se v likérce a od Hilsáka jsme se dozvěděli o muzeou US aut v Nové bystřici. Návštěva nám přišla jako dobrý nápad a tak jsme tam zamířil. Kolem podne jsme se už kochali krásou exotických bouráků. Návštěvu rozhodně doporučuji. Nejvíce jsme ocenili, že vozy jsou vystaveny včetně jejich příběhů, které jsou mnohdy až neuvěřitelné. Dále vedla naše cesta do Telče kam jsme dojeli objížďkou. Prošli jsme se po rynku a dali si zmrzku. Telč se nám líbila mnohem víc než Třeboň. Bylo krásně, Po prohlídce města jsme jeli za do Vysokých studnic u Jihlavy za mojí kamarádkou se kterou jsem dřív hodně jezdil na vodu. Po příjezdu jsme se společně jeli vykoupat k nedalekému rybníku a večer byla parádní grilovačka. Nocleh v nabízeném vejminku jsme neodmítli. Dlší den jsme měli naplánovanou prohlídku elektrárny v 13. hodin v Dukovanech. Ale protože se nám nechtělo vstávat, museli jme naše stroje pobídnout d cvalu abychom jí stihly. Nakonec na nás ale stejně museli počkati. I když se jednalo jen o návštěvu infocentra bylo to velmi zajímavé. Po skončení prohlídky jsem se dohodli, že to obrátíme k domovu. Míša trvala na tom ,že po dálnici nejede a tak jsme se přes Jihlavu zamířili na západ. Když jsme přijeli do Benešova už jsem se viděl doma, ale Míša už dál nechtěla. Tak jsme se upíchi v hotelu na náměstí v bývalé poště. Večer jsme Seděli s flaškou Jägermeisteru na na lavičce na náměstí před hotelem. V ruce skleničky z koupelny a koukali, jak se žene bouřka. Byl to parádní večer. No a pak přišla totální smršť. Restauratéři schovávali deštníky na poslůední chvíly a my jsme se ukryli v hospodě. Motorky stáli na náměstí na dešti. Druhý den bylo trochu pošmourno. Zajeli jsme po mokré silnici na nedaleké Konopiště kde jsme nevynechali porohlídku muzea motocyklů věnovanou především Jawě. Po procházce v parku během které se obloha postupně vyjsnila jsme se přes Sedlčany a Míšov vypravily domů. Další cesta uběhla v poklidu a nám tak zůstanou na letošní dovču hezké vzpomínky.