Honda CB 400F Super Sport (1976)

Stylová, klasická, funkční, přesná, prostě kdo nezkusí nepochopí...

Více fotografii

Výška jezdce: 179 cm

První dojmy - Motorka byla přes 30 let v garáži, zaskládaná dalšími motocykly. Stačilo vypustit starý benzín, dát nový, namontovat baterku, no a chytla na drc. A ten zvuk? Prostě jsem bez ní nemohl odjet...

Recenze

Vše začalo na jaře tohoto roku, po roce a půl vlastnictví naprosto rozdílného motocyklu BMW f650 st. Tento motocykl jsem si vybral pouze jako funkční stroj na dojíždění, jinak mne to vždycky táhlo ke klasice.



No a jednoho dne už jsem to nemohl vydržet a chtěl zase zažít při jízdě víc emocí (které to BMW za mne prostě moc nemělo). Obdobím Jaw a ČZ jsem si prošel a tak volba padla na něco 4-taktního. Bylo tedy jasno že to bude nějaký Ital nebo Japonec. Rozpočet nebyl vysoký a chtěl jsem začít jezdit co nejdříve takže nějaký projekt na zimu jsem úplně nechtěl a proto za mne v úvahu připadaly motorky jako je Honda CB 250, Yamaha XS 360, nevěděl jsem jestli třeba i nějaká starší Honda XL 350, 500 apod.

Prošel jsem snad stovky inzerátů, přemýšlel i nad dovozem motorky z Německa atd. atd. No a jednoho dne jsem tady na motorkářích našel inzerát, pán rozprodával svou sbírku Japonců a měl tam hned několik motorek, které se mi líbily a mezi kterými jsem si vybíral, no a třešnička na dortu? Bydlel asi 15min autem ode mne.
Ještě ten stejný den jsem se s ním domluvil že se u něj zastavím.

Na návštěvě jsem byl jak v Jiříkově vidění, těch krásných motorek!! Motorka na motorce (bylo jich snad přes 60), k některým se dalo dostat jen po přelezení motorek, které byly před nimi. Začal jsem se pána ptát na motorky které mne zajímaly a postupně sem si je prohlédl, projížďka byla vzhledem k naplnění místnosti nemyslitelná. Ke konci prohlídky a velmi příjemného rozhovoru o motorkách, mne čekalo kousnout do onoho kyselého jablíčka a zeptat se na ceny. Ty byly natolik přívětivé, že mi to nedalo a začal jsem se ptát i na motorky, které by mne (vzhledem k ceně) ani nenapadly. Do oka mi padla jedna HONDA CL 250 r.v. 1971 a v rohu místnosti uložená nádherná Honda CB 400 Four. Po tom co jsem se dozvěděl ceny, odjel jsem od pána s tím, že rozhodně některou z nich vezmu (to jsem ještě nevěděl, že se zblázním a pořídím si jak jednu tak nakonec (asi po měsíc)i i tu druhou, ale to zas někdy jindy). Dlouho jsem se rozhodoval CL byla dovoz z německa a šla dát na bílé papíry no a fourka šla jen na "Véčka", byla ale nesrovnatelně hezčí než CL.



Naprosto původní motorka, krásný lak (s minimem škrábanců), nádherné chromy, dokonce i svody (4 do jednoho, které považuji doslova za konstruktérské porno) nebyly zakalené jak to i u nových motorek po pár set Km bývá. Pod sedlem čekal dobový lísteček od poslední výměny oleje. Motorka za posledních 30 let najela 5 km !! Původní majitel byl doktor ze San Marina, ten motorku vlastnil (podle dochovaného TP) do roku 1991, poté ji koupil nějaký pán z Německa a ten bohužel nedotáhl převod do německa a nebylo tedy možné motorku legálně přihlásit. Od němce se motorka dostala k pánovi u kterého stála v teplíčku a suchu garáže až do dnes. Po telefonátu že bych si tedy nakonec vzal tu Fourku mi pán řekl že dokonce zná testačního komisaře a pomůže mi s přihlášením na Véčka, no prostě pecka!! A já sázel peníze na stůl.

V motorce se vyměnil benzín, bylo mi jasné, že po takové době už to nebude to pravé ořechové. Zkontroloval olej, dal novou baterku, dal sytič dvakrát prošlápl nakopávačkou a potom jsem zmáčkl tlačítko startéru..

No a motorka chytla snad dřív, než jsem to tlačítko stihl domáčknout ! Motorka po 30ti letech v garáži chytá líp, než o 22 let mladší BMW neuvěřitelný ! Zvuk byl nádherný ale něco se mi přeci jen nezdálo, motorka zněla jak sousedova Škoda Citigo.. Motorka jela na 3 válce. První co mne napadlo, byly svíčky, no a jelikož jsem chtěl po těch všech letech motorce dopřát vše, co je potřeba aby mohla věrně sloužit, vyměnil jsem je všechny. Nastartuji a stále to samé, bude to tedy karburátory... Moc nadšený jsem z toho nebyl, ono ladit čtyři karburátory už je vyšší dívčí, nebyla ale jiná možnost...



Bál jsem se, jak je vysvobodím z tak úzkého prostoru, vezmu li v potaz že gumové přívody vzduchu od airboxu, budou po letech zkamenělé... No a fourka pro mne měla další překvapení, gumové díly byly stále měkké a pružné jako z výroby! Karburátory jsem rozebral, vyčistil a vida! Volnoběžná tryska na 3 karburátoru byla úplně zalepená. Vše jsem smontoval, vrátil do moto, podle příručky seřídil a hele! Motorka začala krásně plynule, hrát tu symfonii pro pístové kvarteto. Po zahřátí jsem se odvážil vzít i za plyn a to, co se začalo loudit z výfuku byl snad ten nejhezčí zvuk, co jsem doteď slyšel.



Motorka asi po dvou týdnech měla hotovou veteránskou testaci, já se objednal na úřad a vrátil se zelenou SPZ a hezkou zelenou knížečkou. To nejhezčí na "Véčkách" je to, že vůbec nemusíte řešit SPZ jen se jednou za 2 roky objednáš k veteránské retestaci. Další skvělá zpráva byla, když jsem se rozhodl zařídit si povinné ručení, ta cena? Musel jsem si raději 3x přečíst, jestli jsem správně zadal údaje do smlouvy..

Zbývalo ještě odvzdušnit přední brzdu a mohlo se vyrazit na cesty!



Motorka je malá, lehká, hravá při rozjezdu krásně plynulá a hodná. Všude jsem četl jak je motorka hravá a točivá, tak jsem se po pár Km odvážil za ten plyn vzít a to, co nastává od 6tis otáček výš, je naprostá šílenost! Motorka se probudí začne vyluzovat zvuk jak monopost Formule 1 a jede pocitově snad stejně, jako kdyby to byla šestpade.

Sedlo tam je původní, příplatkové ale i po letech celkem pohodlné, nicméně po cca 60km v sedle v kuse, se prosedí a máte potom pocit že sedíte rovnou na rámu a ne na sedle, to budu muset časem dořešit. Stejně jako pneu, ty tam jsou také původní, Pirelli, nicméně opět celkem pružné ale je jasné, že přes zimu dostane Fourka nové botičky, stejně tak jako nový řetěz.



Posez na moto je lehce do sportovna ale pohodlný, do zatáček se klopí velmi ochotně, v malé rychlosti má řízení tendenci se zavírat ale dá se na to zvyknout. Brzda je sice kotoučová ale je vidět že je z dob jejich začátků takže je dobré na to myslet. Zadní tlumiče mají klasické nastavování a na mou váhu bylo nutno trochu přitvrdit.

Mám na Fource najeto cca 2000 km a stále mi dělá rohlík na tváři. Závady jsou spíš jen detaily, např. přerušovač blinkrů (nahrazen novým elektronickým) a musel jsem sehnat nový klakson (nalezen originál Honda na blešáku v německu za 4 éčka)