Honda CRM 125 (R) (2000)

Téměř dospělé enduro z dob, kdy se italské továrny předháněly, kdo postaví nejlepší stopětadvacítku.

Více fotografii

Výška jezdce: 6 cm

První dojmy - Dejme tomu, že jsem se začátkem podzimu (2019) začínal nudit, a bujné představy při pročítání inzerce se zhmotnily, když jsem takhle narazil na tuhle Hondu CRM125R.

Recenze

Má to psáno 21kW, velikost normálního endura, asi 120kg bez paliva, zdvihy kol nějakých 270mm, samozřejmě na značkách. Tahle mrška se vyráběla v Itálii od roku 1989 do roku 2000 prakticky beze změn, nebylo potřeba. Když Honda vymýšlela CRM125R pro odrostlejší děcka, tak vzali za vzor rám a design z motokrosu - přece když tam to funguje, tak není důvod to dělat jinak. Geometrie, materiál nebo detaily jsou samozřejmě trošku změněné, ale žádné ojebávky. Motor už na světě byl, převzal spolehlivě fungující agregát z NSR125, jenom nemá startér a je jiné magneto. Díky tomu se jedná o téměř (pro mě) nerozbitný stroj. Obsáhlé a důkladné testy vyšly v roce 1989 v italském MotoSprintu a dal jsem je ke snažení do sekce Manuály.
Ta moje původně vypadala takto, Elephant Grey:





Hned po první projížďce jsem musel udělat pár změn. Objednal jsem drapáky, protože na těch jakože enduro gumách to nedrží - hned mě ztrestala a týden jsem si hladil levý bok ... Volba padla na Michelin Tracker.
Další bylo uchytit zadní blinkry přes gumu, abych se s tím mohl válet. Chtělo to trochu hadicového vývoje, teď už to drží. Přední jsou schované u řidítek, tam není snadné je sejmout (ale podařilo).
Taky jsem změnil jsem převod ze 13/40 na 13/44 do pomala, prudší výjezdy na jedničku to potřebovaly. Originál byl dokonce 14/40. Dával jsem celou novou sadu, 44-zubová řetězovka je z nějaké Gilery, ale typ je to stejný.





Pak ještě doplnit kousek krytu řetězu a oddělat pryč plastový kryt sekundárního řetězového kolečka, pod kterým se hromadilo a zasychalo bahno.





Během první zimy ubylo na zadku z Michelin Tracker asi 3mm po 3000km, na předku asi 1mm, s tím, že po silnici to byly nutné přejezdy (ale tak asi 50% vzdálenosti), relativně pomalu (nad 60km/h byla v zimě fakt kosa), často na mokrém asfaltu. Jak byl čas a udělalo se trochu počasí, vyjel jsem do polí - motorku už ani moc nepucoval, jenom mazal řetěz a odstraňoval největší kusy bahna.
U předchozího majitele toho motorka moc nenajela, pročistil jsem trysky, ta volnoběžná to potřebovala, ale problém s nedostatkem výkonu kolem 6000rpm se nevyřešil, naopak. Nakonec jsem našel, že je to děravým plovákem v karburátoru a občas zvýšenou hladinou benzínu - na hrbolaté polňačce se motor přechlastával, po zavření kohoutku s benzínem po pár vteřinách ožil a na hrbolatce už se nedávil. Rozborka odhalila jeden plovák do poloviny naplněný benzínem, tak jsem vyvrtal dírku a po vysušení ji "zaletoval" páječkou. Nikde žádná prasklina, tak jsem tou páječkou objel ještě celý spoj obou půlek plováku. Druhý den tam byl benzín znova - v originál ultrazvukem svařeném spoji byl tenký italský(?) blond vlas skrz!





Dál přes zimu to bylo celkem v pořádku, ale s teplejším počasím na jaře se problém opakoval. Jak jsem následně zjistil, sezónu jsem dokončil spolu se zabíháním motoru (po 22.000km od nova a po 4700km u mně ) v režimu bohatší směsi. Jak se ale oteplilo na 10-15°C, tak motor nepřešel plynule přes 8000 ot/min. Musel jsem vrknout plynem, aby se trochu probral, jenže to jde po rovině a ne do kopce. Vůbec se zdál být víc letargický. Přitom hlavní tryska byla po kontrole svíčky správná. Nakonec jsem snížil hladinu o 1,5mm a bingo! Motor jde za plynem asi od 4.000 ot/min, už se nezakoktává v rozmezí 7-8.000 ot/min a v otáčkách se zdá být výkonnější.

S dalším podzimem (2020) a 5000km bylo potřeba vyřešit zadní gumu, už to nebylo ono a na zvlhlé trávě začalo jít o život, když z původních 15mm ubylo asi 6-7mm v režimu 50/50. Přední jsem nechal, tam chybí tak milimetr.





Obě na fotce jsou jsou Michelin Tracker, akorát starou 120/90-18, kterou jsem vzal jako ekvivalent předepsané 4,60 palce, jsem musel různě seřezat a doštelovat, aby nedrhla o výfuk - holty ty špunty trčí nějak víc do boku. Takže nová teď je 110/100.

Suma sumárum, mám doma spolu s Cagivou Planet dva dvoutakty za pár korun, a když odečtu gumy, destičky a řetěz, tak řeším jenom páčky, blinkry a řidítka, jak s tím já nebo kluk třískneme do země. Čtyřtakt bych bral jenom když mám slabou chvilku při doplňování nádrží. Ale pak si uvědomím, o kolik srandy bych kvůli poloviční spotřebě přišel, a liju dál, těch 7-8 litrů na 100km enduro jízdy mě nezabije. A co tomu liju do olejové nádržky? Nejdostupnější je Mogul Alfa 2T, protože ho mají v regálech v Mountfieldu a jinak něco ve slevě spolu s nákupem dílů na internetu. Hlavně ať to má klasifikaci Jaso FD a udržuje výfukovou přívěru v čistotě.
A tak ještě předloha pro mého bastarda, CR125 z roku 1989





a můj rám, který je od toho krosového na první pohled k nerozeznání
.




Zbylé dávám do deníčku ...