Moto Guzzi V7 Anniversary (2018)

Klasika, poctivé materiály, vzduchem chlazéný ohv motor, motorka, která se dědí.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:Prestige moto (Praha 6-Řepy)

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Yamaha MT-09: Rozhodl jsrm se pro klasiku.
Yamaha XT1200Z Super Tenere: Neprošla by mě doma futrama.
Yamaha SCR 950: Řemen je mi míň sympatickej stejně jako budík a tmavý svody atd...
Ural Ranger 750: Cena a nevešel by se.

První dojmy - V recenzi, ale první dojem (nebývá správný) to se musí řídit a radši ne moc rychle.

Doplňky na motorce - Budou kufry Hepco a padaky.

Recenze

Většinou to začalo v zimě, znáte to, málo ježdění - hodně bloumání po internetu, testy motorek, novinky a z toho horečka a neodbytný pocit, že potřebuju jinou motorku než mám. Přes dva roky jsem odolával, vždyť moje mašina je skvělá. Mám jen jednu prdel, barák není spravenej. Racionální důvody stejně nakonec vzaly za své. Sranda je, že jsem nevěděl co chci, jednou to byla MT 09 (potřebuju přece něco silného, po těch letech ježděni nějakou střelu!), pak SCR 950 (seš otec, musíš v klidu, vzducháč co si spravím sám a navíc se mi dost líbí, navíc je to Yamaha), HD sportster (krasavec hezčí, než SCR, ale dražší, musí to být přece Yamaha, to už je taky má nemoc…) Atd. spousta variací a každou chvíli něco jiného, nakonec jsem se tím vždycky tak unavil, až jsem si znechutil každou změnu, že jsem byl nakonec rád za to co mám. Tak si nezávazně zkusim něco půjčit v testovacích dnech. Jen tak, převedu sny jak co jezdí ve skutečnost.
Moto Guzzi pro mě odjakživa - krásný motory, kardan... Už jen jak se to jmenuje, Moto Guzzi, má to zvuk! Spíš je to ozvěna z klukovských let, kdy jsem dostával na benzín od rodičů a proháněl jsem Mustanga a později 175 ČZ.
V7 první generace, se mi líbila už od prvního uvedení na trh. Ale tehdy jsem ji nechtěl. Půjčil jsem si MT 09, XTZ 1200 a V7 stone. V tomhle pořadí, Yamahy těsně za sebou. Mtčko nezklamalo, velka Tenere příjemně překvapila manipulací na místě a V7 prvni km, no to ne, to jede podobně jako to co mam a jen to vic drncá. Ale po chvíli jsem začal víc tahat a začalo mě to bavit víc a víc. A tak je doma, jmenuje se Čmelda a když ho řídím mám pocit, jako bych pilotoval letadlo z první světové války. To dělá asi ten motor, jakoby někdo vzal starý hvězdicový motor, ořezal ho o pár neopravitelných válců a použil ho v motorce. Na volnoběh a v nízkých otáčkách krásně bublá a z sériových výfuků jde dokonalá symfonie. Pak následuje pásmo, kdy se spolu s motorkou celý třese až nakonec a chytne neuvěřitelně hladký a návykový draif, kdy ho přehluší hvízdání převodovky, ale válce zapalují tak pravidelně jako krystal v švýcarských hodinkách. Visí na plynu, už už ještě trochu přidat a vzlétl by...