MZ 660 E Baghira (2005)

Dneska jsem se vrátil z 850 km dlouhé projížďky po vlastích Českých. S Baghi jsme vyzkoušeli snad všechny typy silnic i povrchů, které lze a tak jsem se rozhodl pro krátké shrnutí.

Dálnice (najeto cca 100 km)
MZ má dostačující výkon a max rychlost i na dálniční přesuny, nicméně je jasné, že je lepší se jim vyhnout. Já mám o něco vyšší štítek, než je z výroby, ale stejně naprostou většinu vzduchu schytává přímo hlava a vrchní část těla...a uplně příjemný neni (tímto vzdávám hold všem majitelům Suzuki XJR 1400 a podobných hovádek s nulovou větrnou ochranou ). Horší ale je, když potřebujete předjet/ujet nějakýmu autu, který jede +- 130km/h...jako motor by jel, ale velkej přední blatník občas nabere tolik vzduchu, že se předek nadlehčí a motorku je chvilku velmi těžké ovládat. Můj recept je - rychle se naklonit dopředu a opatrně ubírat plyn, v opačném případě se obávám rozklepání řidítek na neúnosnou míru. Maximálku jsem musel vyzkoušet, když se na mě lepil nadrženej TDIčkář a poslední hodnota, kterou tacháč ukazoval a já viděl, byla malinko přes 170 km/h, ale motor a ani já jsme z toho radost neměli.
Jinak obecně prostě dálnice neuvažuju jako vhodný prostor pro pohyb motorek a tím bych to uzavřel

Silnice 1. třídy
Pokud jsou rovné a dlouhé - platí to co na dálnici, akorát člověk "nemusí" tak letět, takže se začne časem nudit a dělat kraviny. Ideální cestovní rychlost MZ je tak 100-110 km/h, což mi vyhovuje...ale když před sebou vidim 20 km rovinku, uplně nadšenej nejsem a nakonec se stejně utrhnu a jedu aspoň 140 km/h, abych to měl rychle za sebou.
Když jsou klikaté, tak bych použil slogan "zde jsem člověkem, zde naklopuji". MZ miluje zatáčky, daj se klopit (z mého pohledu) výrazně víc, než na cestovně sportovních strojích ala Hornet, navíc jednobuch umožňuje leccos projet na předem (vhodně) vybraný rychlostní stupeň, což zážitek umocňuje,zjednodušuje a činí ho i o něco bezpečnějším (ono podřadit s jednoválcem v zatáčce je spíše pro milovníky driftů ).

Silnice nižších tříd
Pokud nejsou rozjebaný vyloženě do sraček, tak si velice užívám nižšího provozu a dostatečné rezervy v odpružení. V zatáčkách se sice člověk tolik nepobaví, protože musí čumět, aby mu přední kolo nezmizelo v díře, nebo neskočilo na nějaký bouli, ale jinak je to mnou preferovaná varianta, když chci jet někam dál a nehonit se s plechovkářema.

Vyfrézovaná silnice jakékoliv třídy
Na rozdíl od většiny ostatních účastníků provozu - pokud neni mokro, dá se to i docela užít Hlavně ony sjížděcí/najížděcí "zoubky", kde všichni zpomalí na 5 km/h, ale já udržuji rychlost konstantní a ... hop ...celá kolona aut je rázem za mnou.

Lehký terén (tráva, vyschlá hlína, šutry)
I tady je MZ doma. Já mám pro letošek "hybridní" pneu od Heidenau, kterým je prakticky jedno, jestli je drtíte na asfaltu v zatáčkách (takřka za jakékoliv kladné teploty) a nebo vyrazíte do lehčího terénu. Nejsem žádnej endurista, ale krátkej přesun terénem mi vždycky vykouzlí úsměv na rtech. A ne, neruším zvířátka v lesích, jen občas využiji nějaké polní zkracovačky, nebo bývalé asfaltky, kterouž pohltila hlína a čas, stoupnu si do "Dakar" postoje a dál už nechávám vše jen na skvěle vyladěných tlumičích a motoru s dostatečným krouťákem, aby se za mnou zatáhla opona z prachu I tady jsem doma a díky této schopnosti si vždycky zavzpomínám a dětská léta se Simsonem na polích a v álejích kolem baráku
Do mokrý hlíny nebo dokonce bahna se moc nehrnu, protože zas tak hlubokej vzorek nemám a jedno lehký zapadnutí a následný zaházení se bahnem mi docela stačilo