275 km
Původní záměr byl úplně jiný: dva dny strávené v sedle motorky s přespáním ve vodáckém kempu na břehu Lužnice. Předpověď počasí s nehezkým výhledem na časté přeháňky a noční teploty pod deset stupňů nás ale donutily přehodnotit plány. Jednodenní výlet na Vysočinu s návštěvou „Vodního domu“ na břehu Švihovské vodní nádrže je sice chabou náplastí, ale je to lepší, než sedět doma a koukat z okna.
Kačka náležitě zatepluje spodek, aby neriskovala návrat obtíží z minulého výletu. Do kufrů přibalujeme nepromokavé overaly a já navíc teplé rukavice – štěstí přeje připraveným. Mezi devátou a desátou hodinou vyjíždíme od garáže po pečlivě vymyšlené trase směrem na Benešov.
Břežanským údolím se rychlostí blesku prohání motorkář, zřejmě trénující náklony v zatáčkách. Na čtyřkilometrovém úseku ho potkáváme hned třikrát!
„Nemám zastavit u Lidlu na čokorolku?“ ptám se dozadu při průjezdu Jesenicí.
„Klidně jo. Taky mě honí mlsná.“
Budeme tomu říkat dopolední svačinka, přestože od snídaně uběhla sotva hodina.
Míjíme Benešov, projíždíme Vlašim. Před Trhovým Štěpánovem si všímám hnědé cedule s nápisem „Včelí svět“. Zastavuji, abych o tom přes mobil zjistil nějaké informace. Interaktivní expozice ze života včelstva, jak píší na internetu, určitě bude stát za návštěvu. Je bohužel pondělí, a to mají zavírací den. Až teď mi došlo, že Vodní dům na tom může být podobně. Moje obavy se o chvíli později potvrzují. Musím doma lépe plánovat!
Stáčíme se k jihu.
Při jedné zastávce nás zaujaly zvláštní zvuky. Po chvíli hledání objevujeme, že ono podivné chroupání vydává vosa, strouhající kusadly starý plakát pověšený na stromě. Pod bradou jí rostla pěkná růžová kulička… Povedlo se nám jí i vyfotit.
Projíždíme sedlem mezi Velkým a Malým Blaníkem a v Louňovicích zastavujeme v restauraci na oběd. Další malou přestávku máme u památníku bitvy u Jankova, což prý byla jedna z nejvýznamnějších a nejkrvavějších bitev třicetileté války. Ve „vesničce střediskové“ – Křečovicích, objevujeme sympaticky vyhlížející second hand. Kromě běžného sortimentu tu nabízí i kožené motorkářské oblečení.
Vltavu přejíždíme po Živohošťském mostě. Vzpomněl jsem si na fotky Lečického vodopádu, které jsem viděl v jednom deníku na „Motorkářích“. Nejsme daleko, tak vymýšlím návratovou trasu tak, abychom jeli kolem. Na internetu se píše: „U tůně pod vodopádem se natáčela scéna z filmu Léto s kovbojem.“
Chvíli přemýšlím, jestli pojedeme do Prahy přes Měchenice a podél Vltavy, nebo přes brdský hřeben a Berounku. Druhá možnost se svými zatáčkami v kopci nad Řevnicemi nám přišla lákavější. Na úplný konec volím trošku netradiční cestu přes Tachlovice a Jinočany.
-
Chytání tepla
-
Pracující vosa
-
Někde u Blaníku
-
-
-
-
-
Památník bitvy u Jankova
-
Památník bitvy u Jankova
-
-
-
Lečický vodopád
-
-
Lečický vodopád:
49.8201397N, 14.3334701E
zajímavá trasa a inspirace ,jen mi prozraď kde je ten Lečický vodopád ať dělám co dělám nejsem schopnej to na mapě najít ,na rozdíl od památníku bitvy u Jankova
díkes
jo, Vysočina. Teď jsem se odtamtud vrátil,ze Žďárska. Paráda. Večer se tam dá stále spát. Tady v polabí je jako v pr...v noci mi tady spát nejde o proti hotelu na Medlově.