Yamaha YZF-R6 (2008)

před 3 týdny přišla zpráva, že mám možnost zajezdit si v neděli 7.5., byla sem totiž na čekací listině. Hlava nehlava, peníze nepeníze, hned jsem povrdila účast r6 byla ready od Rijeky, ale RCčko muselo po 1000km na první garančku. Malý okruh jako je AdR jsem si s ní chtěla rozhodně odzkoušet. I pořadatel potvrdil, že můžu vzít obě, takže v sobotu výjezd s oběma na palubě.
Podle předpovědi počasí už v sobotu krásně pršinkalo, přes noc na neděli taky, takže ráno bylo pěkně mokro a ještě krápalo. To znamenalo změnu plánu. R6 jsem nechtěla nechat klouzat po asfaltu, takže jsem nejdřív odjezdila 3 dopolední turny (2x25 min a 1x20) s RCčkem. Teda jako zážitek to byl dokud bylo vážně mokro tak jsem jela rovně, protože to je tak vratký a pirelli rosso II fakt nepřidávají pocitu stability ale ve třetím turnu už bylo částečně oschlo, tak jsem si párkrát ohoblovala botu, chtělo by to výš stupačky. občas totiž třeba řadit v náklonu. Ocásci z KTM v Ravensburgu nezvládli přenastavit schaltblitz (kontrolka řazení?!) takže na mě vesele svítilo celou dobu červené světýlko na cílovce velký zážitek z dosažené maximálky, což je podle tachometru 174 km/h? jako po dojezdu úsměv jako blázen, ale ve skutečnosti jsem ráda, že mě ve skupině B2 nesejmul někdo z rychlejších na mokrých gumách. čas 2:01 měřeno asistentem. pardon.. přítelem o zábavu jsem se postarala tím, že se mi ze zalepené spzky uvolnila lepenka a vlála za mnou jako ocásek, najednou se na mě usmíval každý fotograf se tomu prý smál až to zapomněl vyfotit
krátce před polední pauzou jsem se rozhodla, že usychá a že nebudu trápit odrážedlo, složili jsme r6, dali nahříváky, namontovali laptimer a já začla s psychickou přípravou, že sranda končí přesednout z odrážedla je teda dost masakr nechápala jsem proč to jede tak rychle zajela jsem 3x20 min, poslední turn jsem už nejela, protože jsem hrozně chybovala. největší bombička bylo když jsem zapomněla přibrzdit před pravou zatáčkou (u lam) a jelikož na trávu mě nikdo nedostane, tak jsem se rozhodla koukat do prava a tlačit motorku do náklonu co to pujde.. navíc jsem seděla spíš jako turista, takže se začly ozývat divný zvuky, bota dřela, ale taky něco jinýho později se ukázalo, že to byla kapota. bych nečekala že laminát dokáže být tak hlučný no D211 maj u mě velký dík, držely jak přibitý kromě chybování jsem toho teda moc před Brnem nenatrénovala.. byla to dost hrůza co jsem předváděla, obzvláště teda zatáčka u lam - já prostě doprava neumim jezdit, ani když najedu správným tempem, asi dvakrát jsem nehezky řadila - dolů a první pravá po cílovce taky tragédie, pokaždé jsem přebrzdila a špatná stopa... 1:47 nejlepší čas, tentokrát se jezdila delší verze okruhu s šikanou
jeden den na okruhu je pro mě mimo. to je na rozježdění chtělo to 2 dny.. škoda. ale i tak to byla zábava! a to je hlavní