Jako obvykle se kamarádi Makrobublinátoři rozhodli vyrazit začátkem sezony za dobrodružstvím, tentokrát s příchutí štěrku, prachu, ale i francouzských sýrů a zdravého alpského vzduchu.
Cílem bylo pokořit šotolinové cesty na italsko-francouzském pomezí a případně potkat nějakého toho kamzíka, horskou pevnost nebo místní beer, tedy pivo. Medvědi v alpách už vymřeli, prý.
Cílem přesunu a výchozí základnou byl vybrán penzionek v Rochemolles (IT) s názvem Penzion Challet della Guida a my všichni jsme se tam pohodlně vešli.
Pro detailisty, cestou jsme nocovali v Farm Campingu u Insbruku v tyrolském cípu Rakouska. Cestou tam i cestou domů. Pozor na to, pršelo nám vždy, když jsme ke kempu dojížděli.
Samotné ježdění po alpských šotolinách bylo pořádný nářez, použili jsme průvodcovské rady offroadového rádce a vydali se testovat svoje dovednosti a limity. Trasy super, výhledy super, kopečky taky super. Akorát ten skill na velkých kamenech nic moc, přesněji nic než moc. Teď popisuju sebe, kluci se rozprostřeli mezi bravurní jezdce, někdy trochu opatrné, ale ani trojková obtížnost je nezastavila. Takže se jezdilo, kochalo, pilo a relaxovalo, jak to znáte z cestopisů hardcorových dopisovatelů a spisovatelů místního webu. Sám se přiznávám, že s ulehnutím motorky na kamenitou cestu mne nadšení lehce přešlo, navíc Stelivo není žádnej drobek a nejen jemu s rostoucí nadmořskou výškou chybělo trochu kyslíku. No a tak jsem na rozdíl od mladých a neklidných věnoval nějaký čas taky jízdě po asfaltových passech italsko-francouzských alp... a bylo to také dechberoucí. Col du Galibier byl úžasný.
Míst, lidí a panorámat by bylo na podrobnej cestopis, ale nejvíc mi zůstala v paměti restaurace u jezera Mont Cenis, obsluhovala nás tam totiž dvojnice paní Kaplanové alias babky tutovky. Jak jinak, vše čistě ve francozštině. Měla pro nás nápovědní obrázky a tak čekání na jídlo celkem rychle uteklo. Zažila tam pravděpodobně už konec první války a věřili jsme jí doslova každou větu 
No, zase bude z čeho čerpat v zimním období, kdy sníh a náledí vyžene všechny ze silnic. Všechny stroje i jezdci se nakonec bez velkých problémů dostali až na konec své cesty a pokud si myslíte, že čtrnáctka je moc velké číslo, tak i taková grupa dokáže jezdit spolu.
Jen škoda, že je ten kraj za příliš mnoha kopci a potoky. Ale pro takovýhle pohled , jel bych světa kraj 
Díky kluci, bylo to náročné, ale fajné!
km při startu - 127336 3.6.2022
km při návratu - 130420 10.6.2022
| Vlastník | spike-cz | |
|---|---|---|
| Vloženo | 27.8.2016 | |
| Aktualizováno | 9.4.2024 | |
| Zobrazeno | 5 366x |
HODNOCENÍ PROFILU OD 72 UŽIVATELŮ
