BMW R 1200 RT (2014)

Tak jsme se vypravili s baťůžkem odpoledne na krátký výlet do Chudčič u brněnské přehrady, kde jsme se hlavně chtěli zastavit na kafe u kamoše. Cesta ze Znojma probíhala v naprostém poklidu, jeli jsme okreskami a až před Brnem jsme se dostali na silnice 1. třídy a zde i nám osudnou křižovatku u Rosic (odbočka na Ostrovačice).
Jeli jsme po hlavní směrem od Rosic, je to dvouproudovka se středovými svodidly a vícepruhovou křižovatkou. Chtěli jsme odbočit doleva na Ostrovačice. Již při příjezdu do křižovatky jsem viděl šedé auto, co stojí nalevo ve směru od Ostrovačic. A protože stálo a dávalo přednost, tak jsem se mu následně už nevěnoval, protože jsem si říkal, když stojí, tak vidí a dává přednost. Z protisměru jelo hodně aut, byla to klasická šňůra. Akorát zrovna, když jsem dojížděl již do křižovatky, tak se objevila v té šňůře docela velká díra (asi někdo odbočil, ale to nevím, to jsem nezkoumal), taková akorát na to projet. Tak jsem seřadil na dvojku a pěkně v poklidu pokračoval v jízdě a začal zatáčet doleva do té "díry".
V ten okamžik jsem najednou ucítil, jak mě baťůžek sevřel nohama a něco křikla...a v tu sekundu jsem najednou měl před očima šedou plochu a do ní narazil. A vzápětí jsem ležel i s Vraníkem na pravém boku na zemi. Ještě jsem si uvědomil, že po nárazu jsem se snažil rukama Vraníka držet a balancovat na nohách, aby nespadl, ale bylo mi to houby platné...prostě jsme leželi. Hned jsem vstal, přeci jen bylo to uprostřed rušné křižovatky, a zjišťoval, co se stalo. Já byl docela v pohodě, ani noha mi nezůstala pod mašinou, zde se projevila výhoda boxeru, kde to leželo na válci a nohu mi to chránilo. Přítelkyně také v pořádku, už stála na nohách. Navíc tam byl s námi už i řidič, co jel za námi a všechno to viděl.
Byl jsem v šoku, lekl jsem se. Takže jsem postupně začal vnímat ostatní okolnosti. Viděl jsem zastavené šedé Volvo, do kterého jsme nabourali. Pak mě hned seplo, že je to nehoda, takže fotodokumentace - vylovil jsem mobil z tankvaku a začal to cvakat. Pak nám svědek pomohl Vraníka postavit a odtlačili jsme ho bokem, aby byla křižovatka zase průjezdná.
No a pak začalo papírování - sepsání hlášení o nehodě pro pojišťovnu, nahlášení na policii, protože jsem si nebyl jist stavem a na BMW je vše drahé. Než přijela nehodovka, tak mezitím tam zastavil policejní motorkář, který jel kolem. Označil nás svým majákem a byl tam s námi do příjezdu nehodovky. Zároveň nám dal dýchnout - oba za nula.
Pak již dojeli nehodáři z Brna- venkova. Musím říci, že byli skvělí, pomohli, poradili, vysvětlili, co co v tom protokolu znamená a co má jaký význam. Jako viníka označili řidiče Volva, který nám nedal přednost. On sám uznal na místě a vzal si složenku na pokutu. Myslím, že dostal 2,5 tis. Kč za nedání přednosti v jízdě. Jak sám říkal, vůbec nás neviděl. Prostě čekal, dával přednost, uviděl díru, podíval se, rozjel se .. a najednou rána do boku a už stál. A viděl nás v zrcátku, jak ležíme za autem na zemi. No co, stalo se, po sepsání všech papírů jsme se normálně rozloučili, vzali si na sebe kontakty, kdyby náhodou ještě něco bylo a hotovo. Naštěstí jsme to neodnesli žádným velkým zraněním, jen já měl bolavá zápěstí, jak jsem držel řidítka a naráz jak šel do předního kola, tak to asi prudce trhlo a zhmoždilo mi to obě zápěstí (pravé více).
Pak už jsem jen zavolal kamošovi, že na kafe nedojedeme a spíš ho požádal, ať nás na vleku hodí zpátky do Znojma i s Vraníkem.
Tak takto dopadla naše první nehoda na motorce a doufám, že i poslední... Už nic takového nechci zažít.