BMW R 1200 RT (2014)

Tak jsme si s Dědkem49 udělali dvoudenní vyjížďku. Letos jsme to nebrali do Alp, i když loni to bylo skvělé, ale nechtělo se nám za hranice, obzvláště, když zase všechna ta „čísla“ zase rostou. A v našich krajích je přeci také krásně.
A tak jsme si řekli, že jsme nebyli ještě nikdy v Pekelných dolech, takže je navštívíme. Časově nám volno vyšlo na čtvrtek a pátek a počasí bylo hlášeno krásné, až moc teplé. Vyrážíme ve ČT ráno a navigace nás vedou z Doubravice nejdříve na sever, pak postupně na severozápad. Na státní na Svitavy klasický silný provoz, ale daří se nám postupně všechny nákláďáky a dodávky předjíždět a už jsme za Svitavami a pokračujeme na Hradec. Navigace nás po nějaké době odklání doprava směrem na Borohrádek, zde se už provoz uklidňuje a začínají i krásné úseky – jak kvalitní asfalt, tak i pěkné zatáčky. Ovšem i zde je to střídáno nekvalitními cestami, s děravým asfaltem. A přidávají se uzávěrky silnic a jejich objížďky. A to ještě netušíme, kolik objížděk nás čeká….
Přijíždíme do pevnosti Josefov, dáme krátkou pauzu, mrkneme a domlouváme se, že jedeme dál a po cestě oběd. Ten dáváme v motorestu u kanonýra Jabourka za Hradce Králové. Chutné a rychlé, takže po chvíli už opět v sedle a vítr ve vlasech – teda kolem helmy ?. Zastavujeme se na skok v Hořicích a já kupuji hořické trubičky domů. Pak už se před námi otevírá Ralská pahorkatina a my projíždíme kolem hradu Bezděz, Doksů a Mácháče. A míříme do našeho cíle – Pekelných dolů.
Po příjezdu parkujeme do řady strojů, které dorazili před námi. I když je už pozdější odpoledne, je tu stále živo, vidíme nejen české erzety, ale i slovenské, německé… Jdeme si projít celý areál a dáváme si v baru pití. A domlouváme se, že vyzkoušíme i prohlídku Purgatorů ? Poslední vstup v 16:30 a je nás na něm poměrně dost. Chlapi to mají bezvadně udělané, jak prostory, tak kostýmy. Už před jeskyní nás nahání Héfaistos, který je pak i naším průvodcem první „venkovní“ částí. No a pak již vcházíme do podsvětí, kde se nás nejdříve ujímá Dráp, aby ovšem byl již velmi brzy vystřídán samotným vládcem podsvětí Hádem. Hádes je vládce říše mrtvých a stejně tak jsou i koncipovány prostory Purgatorů. A více již popisovat nebudu, ani to, proč Purgatory, pokud vás to zajímá, zajeďte se podívat a oceňte všechnu tu práci, co si s tím chlapi s Pekelných dolů dali. Za mě palec nahoru a jen tak dál kluci, bylo to skvělé…
Den již pomalu končí a tak vyrážíme z Pekelných dolů směrem na jih s tím, že si dáme ještě pověstnou silnici nad Mělníkem a pak si tam někde najdeme ubytování. Dubá – Liběchov je moc pěkná, krásně a pohodově jsme si ji projeli a nebyli jsme tam sami… kolem nás pořád někdo na dvou kolech. Tak jak říkal Hádes na konci svého proslovu – zda a vždy kolama dolů. Nakonec spíme až v Roztokách u Prahy, což nám nevadí, protože druhý den nás čeká Křivoklátsko.
Druhý den již tak nepálí slunce a teplota je o cca 8 stupňů níže, než včera, což je paráda, hned se jinak jede. Na dnešek jsou ovšem hlášené bouřky, tak uvidíme, jak to dopadne. A nejen bouřky, ale i velká dopravní akce a měření, prý všude…. Vyjíždíme a když hned v další malé vesnici potkáváme civilní Octávii s bradavicí, tak si říkám sakra, asi něco na tom bude. A tak tolik netaháme za heft a jedeme kochačku. Ono jet jinak na Křivoklátku by byla škoda, protože krajina i silnice jsou tam krásné. Ale ty objížďky – jen na Křivoklát dvě a za celý den pak snad dalších 5 objížděk. Všechno zavřené a jede se někudy kolem. Celkově jsme v objížďkách ztratili minimálně hodinu. A ta nám pak setsakra chyběla na konci dne, když už přišly bouřky. Po Křivoklátu míříme do Nižboru do nádražní restaurace herce Tomáše Hanáka. To, co tu vybudoval, to stojí opravdu za vidění. Nejen restaurace, ale i ubytování ve starých vyřazených vagónech. Dali jsme si občerstvení a jednou se sem vrátím i na přespání, moc mě to láká…. Po Nižboru jsme zamířili přes Svatý Jan pod Skalou na lom Velká Amerika. Pohled z vyhlídky, fotečka a začínáme mířit domů, protože na meteoradaru začínají narůstat mraky. Tak valíme směr Neveklov, objížďka (jak jinak) nás hodí na hráz Slapské přehrady a pak již za Neveklovem známý krátký serpentinový úsek. Bezva asfalt, široká silnice, co více si přát? No snad aby tam neběhali ti dva srnci přes cestu ? Naštěstí vyskočili dostatečně včas a zmizeli hned v lese. Jen to ochmýřené paroží mi řeklo, že to byli mladí janci. Ale fuj, pocit to dobrý není…. Díky dalším objížďkám se dostáváme až do blízkosti dálnice D1, tak to až do Humpolce bereme po ní. Za Humpolcem nalézáme v Rozkoši Motorest pod Hradem a tak si dáváme dobrý oběd. Před výjezdem opět pohled na nebe a meteoradar – není to moc dobré, je před námi taková stěna. Ale vypadá, že se rozpadá, tak sedláme stroje a jedeme – Herálec, Štoky, Polná, Bobrová…. a tady jsme to vzal už pod střechu místní Jednoty, nedalo se to v tom lijáku ani jet. Sedíme a čekáme, pak to trochu polevilo, tak natahujeme nepromoky a vyjíždíme. Kousek za dědinou už na cestě hasiči a právě odříznuli spadlý strom přes cestu. No potěš koště, to jsem zvědav, co ještě bude. Další městečko, opět hasiči a mohutný proud vody, co se valil celou ulicí…. to samé v potoku, spíše řece podlé cesty. No ty jo, tak snad dojedeme. Navíc opět objížďka, která nás nepustí na státní na Kunštát. Tak dáváme do navigace nejkratší cestu domů a jedeme. Stále prší, jedeme po dvojkách a trojkách silnicích, všude kolem plno vody, říkám si, hlavně ať nejde nějaký dravý proud přes cestu. Nakonec nešel a začínáme lehce stoupat do kopce, voda zůstává dole a již jen padá z oblohy. Najednou cedule Jihomoravský kraj, okres Blansko, říkám si, jsme skoro doma, ovšem pod tím cedule Silnice v havarijním stavu. No to jsem netušil, co to může ještě znamenat. Místy se asfalt ztrácel, všude plno dřeva po těžbě a bahna po dešti. To byl offroad jak vyšitý. A my dva se silničními cestovními v tom… nakonec jsme to krokem projeli a pak už v pořádku dorazili domů. Mokří úplně všude, tak vybalovat, rozvěšovat a sušit. Ale bylo to super a těším se na další.