Honda VFR 1200F (2012)

Cesta je cíl .. III– den 3
Třetí den našeho putování, nevím proč, ale třetí a čtvrtý den se mi líbil ze všech nejvíce. Asi proto, že jsem si začal připadat jako na opravdové dovolené. Mám totiž dovolenou spojenou s koupáním, večerní procházkou na promenádě, dobrým soustem a lahodným mokem na zahrádce přilehlé restaurace v uličce starobylého města. A to vše tady bylo. Ráno vstáváme, oblékáme mundůry a startujeme stroje. Vyrážíme po levém břehu jezera Garde směrem na Limone sul Garda. Nádherné pobřežní městečko s klasickou italskou tržnicí a malým přístavem. Zastavujeme u zmrzliny a dáváme tu pravou Italskou – labůžo. Pak najíždíme na " Strada della Forra " jde o legendární, dechberoucí scénickou cestu nacházející se na levé straně jezera Garda. Němečtí novináři Frankfurter Zeitung to popsali jako jednu z nejkrásnějších silnic na světě, zatímco Winston Churchill řekl, že je to osmý div světa.

Tato provinční silnice spojuje malé město Tremosine s břehem jezera Garda prostřednictvím impozantní trhliny vytesané řekou Brasa. " Strada della Forra."se zařezává do vrchu Tremosine mnoha tunely a poskytuje motorkářům nejúžasnější výhled na jezero. Můžete obdivovat všude kolem malebné krajiny, starověkých vesniček, které lpí na horách, hlubokých soutěskách a strmých svazích. Tato scénická cesta není bez nebezpečí, protože většinou běží na pokraji hluboké rokle, kde vás od nejbližšího srázu odděluje jen velmi malá zábradlí.
Cesta je asfaltová, ale je velmi úzká a poměrně rozbitá. Vzrušující rokle a strmé serpentiny. Již příjezd z jezera Garda do Pieve di Tremosine přes slavnou Strada della Forra je dobrodružství a vyžaduje vynikající řidičské dovednosti: Úzká a křivolaká ulička odbočuje Gardesana kousek severně od Campione del Garda a vede přes úzkou rokli Brasa . Soutěska byla prostředím pro filmy jako „ Quantum of Solace “ ze série James Bond ukazující rychlé pronásledování.
Následuje Tremosine, okouzlující starobylá vesnice ležící na stejnojmenné pahorkatině uprostřed dobře zachovaného území. Zelené hory, zvlněná pole, úžasný výhled na jezero vítají odvážné řidiče a návštěvníky, kteří se tam dostanou. Na konci silnice se nachází malá restaurace na okraji rokle, kde je z plošiny nádherný výhled na jezero o 360 metrů níže, nesoucí název „ terasa otřesů “. Kdo trpí strachem z výšek, neměl by se raději dívat na jezero z plošiny. Všichni ostatní hosté si užijí fantastický výhled. No pochlapil jsem se a kochal neuvěřitelným výhledem na téměř celé jezero a okolní hory spolu s hluboko pode mnou klikatící se silnice.
Další pokračování cesty bylo ovlivněno havárií a obrovskou kolonou v tunelech u jezera. Hledali jsme objížďku, ale bohužel jsme se nikam nedostali. Hladoví a žízniví jsme zakotvili u hotelu La Terrazzina opět s nádherným výhledem na jezero. Italské těstoviny a sladké dobře vychlazené pivko zvedlo náladu a chuť pokračovat dále směrem na jezero Lago di Valvestino. Čekaly nás poměrně středně rychlé pasáže zatáček. Především úsek mezi Capovalle a Idro nás vyhecoval natolik, že jsme roztrhli skupinu s následkem hodinového čekání na zbloudivší kluky Rudu a Kubu. Zhroutil se tím pádem Jirkův plán průjezdu vojenskou starou cestou převážně ze šotoliny. Třeba někdy jindy. Protože bylo již poměrně pozdě a začalo opět krápat, vydali jsme se do kempu s plánem večerního grilování. Místní Lidl v Riva del Garde nám zajistil masové pochutiny, pivní mok a pečivo na večerní grilovačku a pozdní procházku promenádou u jezera. Nádherný den. Celkem ujeto 174 km. Spotřeba 6,2 l/100 km.