Yamaha YZF-R6 (2006)

Druhou plánovanou okruhovou akcí pro letošní sezonu byla sedmihodinovka na Slovakiaringu s Wildmotors. Po první akci v květnu jsem dostal opět důvěru a mohl být součástí továrního týmu Kopyta RC
Jako obvykle je týden před akcí velmi hektický a každý večer do pozdních hodin jsem trávil čas v garáži. Před akcí (jak jinak než na poslední chvíli) bylo potřeba na motorce vyřešit pár technických záležitostí jako např. novou baterku, ale hlavně vyřešit únik chladící kapaliny, která tekla někde na pravé spodní části motorky u vodní pumpy. Po několika zkoumáních a telefonátech se Sagim jsem se rozhodl pro koupi nové vodní pumpy, protože kapalina unikala nejpíš právě přepadem u hřídelky pumpy. Po montáži pumpy byla ještě potřeba koupit novou baterku. Na poprvé mi sice prodali typ na jiný model, ale napodruhé to již klaplo a já mohl zkoušet těsnost chladícího okruhu. Hned první zkouška vypadala špatně, protože kapalina tekla jakoby od pravého větráku, takže jsem sundal chladič a v tomto místě byl lehce obroušený od vrtulky. Odvezl jsem ho na opravu, ale bylo zjištěno, že chladič nikde nefouká. Hm, takže další na řadě byly hadice. I po výměně hadic jsem měl stále pocit, že je místo okolo pumpy vlhké, ale už jsem neměl čas ani možnosti něco řešit a v pátek vyrazil společně s rodinkou směr Wien a Bratislava.
Cesta byla OK a my kolem 21:30 dorazili do Blavy k našim kamarádům. Plán vyložit rodinku a pokračovat na okruh narušil medový Jack, takže jsem nakonec zůstal v Blavě a na okruh vyrazil až v sobotu ráno.
Po příjezdu na okruh pozdravení se s členy "naší" bandy a seznámení se s některými pro mně novými tvářemi - např. paní Veverčákovou, Elfmenovou a Roumenovou - moc sympatické a fajn ženské . Pak samozřejmě vybalit, motorku hodit na nahříváky a začít se připravovat. Nojo, ale ono najednou prší. Sice to úplně nevypadá, ale pršet nepřestává a kluci přehazují mokrá kola. Vzhledem k tomu, že mám jen mokré gumy, tak se mi moc přezouvat nechtělo. Rozhodl jsem se, že vyrazím na nákup do D. Stredy koupit nějaké nezbytnosti (třeba pantofle, které jsem nechal doma) a podle počasí se rozhodnu dál. Po návratu už je počasí OK a trať osychá. Z open pitlane se opět stává původní časový plán a já se jdu konečně připravovat na ježdění. První dvacku měl dorazit Parmič, ale nějak na nás zapoměl, takže si to jedu osahat sám. Po první jízdě jsme měli 2hod čas, takže proběhl oběd a rozprava s Parmičem nad mapou okruhu. Další dvacku už jsem se trochu rozhýbal, ale pořád to nebylo ono. Před závodem SSP jsem nazul novou zadní gumu Racetek RR K2. Závod byl vypsán na 9 kol, což jsem kvitoval, protože přechozích 11 se mi zdálo poměrně hodně . Do závodu SSP jsem startoval ze 24. místa z 26, což mi dávalo výhodu toho, že mě po startu nemohlo moc lidí přelítnout... Nájezd do 1. zatáčky byl celkem divokej, ale nakonec se tam všichni vešli, což už se nedalo moc říct o pravé po druhém horizontu, kde pár lidí vyjelo až na zelenou část asfaltu a chvíli to tam vypadalo divoce. Naštěstí nikdo nespadl a jelo se dál. Další drobné drama následovalo před levým "vracákem", kde někdo od Högnerů zkoušel motokros a bral to vpravo mimo asfalt. Takže koukat ne na jezdce mimo dráhu, ale směrem kterým chci jet a zmizet odsud. Pak už se to trochu uklidnilo, roztrhalo a já si jel nějaké svoje tempo okolo 2:30, což o 1s pod předchozím osobákem. Závod jsem nakonec dokončil na 22. místě a nastavil svůj nový osobák na 2:28,8. Takže do Blavy jsem se vracel spokojen, ale s bolavým pravým vnějším lýtkovým svalem, což s ohledem na zítřejší endurance nebylo dobré znamení.
Nedělní ráno vypadalo dobře, ale foukal poměrně dost silný vítr, který samozřejmě přivál nad okruh mraky. Warm up proběhl ještě na suché dráze, stejně tak i start do sedmihodinového závodu, ale pak začlo mrholit a lehce přidávalo. Před závodem jsme určili pořadí jezdců: Alobalista, Roumen, já, Ozzy. Peťan tam sázel krásné časy a po 40min se pomalu začal chystat Roumen. lehce po 50.min. dorazil Peťa k prvnímu střídání a na trať jsme vypustili Roumena. Stále poprchalo, ale na mokré to nebylo. Roumen jezdil pěkně a já už nervózně vyhlížel svůj stint. S takovými podmínkami jsem neměl ještě žádné zkušenosti a hlavně jsem nechtěl klukům pokazit dobře rozjetý závod. Taktika byla jasná, zkuset tam vydržet co nejdéle, ideálně alespoň. 40 minut, což jsem ještě nikdy na okruhu nedal (ani nezkoušel). Po vyjetí jsem si nejdříve 2 kola osahával jak kde vypadá trať. Tím, že pršelo jen cca na polovině okruhu to bylo ještě výživnější. S každým kolem jsem dostával více jistotu, kterou mi pravidlně snižovali traťáci máváním "pyžamem" a množícími se kapkami na mém plexi. Každé kolo byly podmínky na trati trochu jiné a já se snažil jet hlavně bez chyb. Časy oscilovaly mezi 2:30-2:36 dle toho, jak zrovna "pršelo". Jelo se mi celkem dobře a snažil jsem se šetřit síly. Trochu mě bolelo to pravé lýtko, ale šlo to. Z boxovky mi už konečně holky signalizovaly, že už jsem 40min na trati, což mi zvedlo náladu a tak jsem zkusil trochu zvýšit temto, protože jsem si říkal, že dám ještě 2-3kola a pak pojedu střídat. Za chvíli se mi rozsvítilo hladové oko, takže jsem mávnul, další kolo jsem dostal potvrzení a pak jsem zajel vystřídat. Ozzy už stál nabuzenej na svůj stint, výměna tranďáku v pohodě, Ozzy vyráží a já slézám z motorky s křečí v pravém lýtku a za pravým kolenem - sotva jsem se na to mohl postavit. Naštěstí trochu pomohlo namazání konopnou mastí. Když jsem koukal na své časy, tak mi tam v předposledním kole padlo 2:28,14 - takže posunutí osobáčku Při diskusi s Veverčákem se ptám, jak na tomhle jezdit, když prší a neprší...no od takhle rozumného člověka (alespoň na první pohled) jsem čekal něco jako "...hlavně v klidu, moc netahat, na jistotu..." no a on na mě spustí "...normálně, srát to tam jako když se nic neděje..." hmm, děkuju...
S ohledem na nevyzpytatelné počasí jsme připravili Alobalistovu R6 na mokré, abychom měli variantu v případě zhoršení počasí, které naštěstí nenastalo. Díky této změně došlo k prohození jezdců a na mě vycházel předposlední stint a celý závod měl dojet Ozzy. Tedy za předpokladu, že já budu předávat cca 50min do konce závodu, což znamenalo vydržet zase okolo 50min. Výzva. Hodně velká výzva. Nicméně jsem se toho nelekl a pustil se do toho jak nejlépe jsem uměl, což znamemalo časy mezi 2:30-2:32, po pár kolech jsem se dostal do tempa a od 7. kola na trati (kdy mě mimo jiné předjel Parmič, kterého jsem se alespoň část trati snažil držet -no zmizel mi po pár zatáčkách ) šly časy pod 2:30 a v 10. kole tam padlo 2:27,43 (zase osobák). Jízda mě neskutečně bavila a já si to na trati užíval. Jel jsem na jistotu a snažil se šetřit síly, abych opravdu vydržel a předal Ozzymu s max. 50min. do konce závodu. Během druhé poloviny tohoto stintu jsem si užil "lehce horkou" chvilku se dvěma italkami... první byla v nájezdu na cílovku, kde se motorce jedoucí předemnou přetrhl řetěz a proletěl kolem mě...druhou na třetím horizontu, kde další italce bouchnul motor a v tu chvíli byla mlha předemnou, mlha za mnou. Obojímu se mi naštěstí podařilo vyhnout a tak jsme se Parmičem předemnou vzorně seřadili za safety car. Tato situace asi lehce překvapila jezdce jedoucí jako prvního, který nejspíš pokládal alespoň zisk skalpu té ochcávky jako dílčí úspěch a po první zatáčce SC předjel a jal se pokračovat ve svém vysokém tempu vstříc nástrahám na trati. S Parmičem jsme si vyměnili pár nechápajících posunků cože to bylo za manévr... Celkem by mě zajímalo, co si asi říkal, když potkal na třetím horizontu chlápky s košťaty a vapexem... Vzhledem k tomu, že jsem již před vyjetím SC signalizoval střídání (už mi svítila rezerva) mi hlavou běželo, že tohle není ideální chvíle na střídání, protože pokud to neklapne, bude Ozzy muset čekat kolo na další projetí SC. Po najetí na boxovku jsem to nakouřil, před značkou s 60 jsem brzdil jak šílenej, abych se srovnal mezi ty zábrany a už si to hasil k Ozzymu. Rychlé přendání transponderu a Ozzy celkem svižně letí po pit lane...stále svítí zelená...jsou to nervy...Ozzy projíždí kolem semaforu a po jeho projetí naskočila červená...joooooo...plácáme si s Alobalistou a Roumenem a já konečně slézám z motorky...jsem překvapivě svěží a nohy jsou taky docela v pohodě. Dostávám vynadáno, že jsem měl přece jet na jistotu a ne tam zase poslat osobák...ale je to myšleno ze srandy a kluci mi gratulují k dobře odvedené práci. Ozzy lítá po trati a naháníme se s týmem na 3 místě, akorát že oni mají o jedno kolo navíc, takže už to zase vapadá na další bramboru. Hlavně dojet, bez pádu. Této strategii trochu neodpovídá honička s divokou veverkou v posledních kolech, kdy tam dal Mr. Veverčák čas pod 2:21...prostě blázen...ten kluk se během tohohle víkendu posunul z nějakých 2:27 na 2:20...prostě mazec...smekám
Během mého stintu jsem si mohl prohlédnout jízdu rychlíků jako třeba Méďa nebo Franky. Hlavně jeho předjetí a složení motorky do levé za 3. horizontem bylo ukázkové, krásná pozice na pozice na motorce, říkám tomu "nahrbená kočka", zkrocení motorky a šup do další zatáčky...škoda, že je člověk vidí tak 2-3 zatáčky...
Závod končíme na 4 místě a máme obrovskou radost, protože jsme si to náramně užili a vše klapalo podle plánu. To se bohužel nedalo říct o našem sesterském týmu Beauty and beasts, kteří měli 2 pády a jednou došlý benzín. Naštěstí rider OK, jen pohmožděný malíček a kotník.
Bereme týmová trička a vyrážíme na stupně pro pohárek za skvělé 4. místo. Mám obrovskou radost, že jsem na trati vydržel 2x50min, což se mi nikdy nepovedlo a navíc i ty časy nebyly úplně tragické...
Bohužel jsme nemohli kvůli pracovním povinnostem manželky zůstat na afterparty a po naložení všech věcí jsem valil směr Bratislava, nabrat rodinu, a pak směr Wien a domu.
Díky celému osazenstvu boxu č. 6 za opět nádherný zážitek. Jste skvělá banda pohodových, sympatický a vstřícných lidí a jsem rád, že jste mně mezi sebe přijali. Holky nám vytvořily skvělé zázemí a bez jejich účasti si náš výkon vůbec nedovedu představit, díky! Díky MOC!
Už se zase moc těším na další akci v srpnu v Mostu. Jo, zůstávám na okruhu a žádné další áčko nebude...
Díky Jamesovi a jeho týmu za skvěle organizačně připravenou a zvládnutou akci. Doufám, že takových akcí bude ještě hodně.
hen, heeeeeeeen
M.
P.S. Jo a bacha na Veverku, kouše...

• 

• 

  Team Kopyta RC

• 

• 

• 

•