Moto Guzzi Stelvio 1200 NTX (2009)

Nákup proběhl v pondělí 22. 8. 2016 a na tachometru svítilo 49752.
Motorce nemám co vytknout, je ú.ž.a.s.n.á...

A že je tohle moje druhá guzzinka, možná už si i můžu říkat guzzista
Jak ale celá tahle eskapáda začala? To jsem kdysi vyhlížel motorku, kterou bych asi jako chtěl. On bratr měl motorku, ale R1pičovoe není nic pro mne. Za prvé vypadám legračně na každé podobné konstrukci, za druhé se mi ten posed/poleh prostě nelíbí a za třetí mým cílem bylo sjíždět kraj, zajet sem na houby, tam na ryby a onam zas na vyhlídku na kopec. Tak tedy cenduro byla jasná volba.
Švagřík měl krásnýho transalpa 600, výroční model . Bohužel s ním někde praštil a pak už mu jen stál v garáži. Kamarád Syndrom mi sice předhazoval nějaké ty špagetózní taškařice, ale kdo by si kupoval italku, no né?
Pár let uplynulo, na alpovi se mnou ochotně začala jezdit i lepší polovička a já trochu začal řešit výkon.
A zase bylo ... nekoupíš si přeci něco, co má každej...když už, tak něco parádního...třeba tady ta Quota od Moto Guzzi je super volba a nikdo ji moc nemá! ...zase se zavrtěl červíček našeptavač v těle přítele Syndroma . Mohlo to být jinak, kdyby se neobjevila v Kozím chlívku Quota 1100ES . Alp se prodal prakticky ze dne na den, o věci se totiž starám a známí to vědí. Skoro jsem slzel jako ta moje víla.
A Quota byla doma. Jak jsem se s ní seznamoval, nadšeně hledal její limity, opět jsem si ji vytunil k obrazu svému. Vyhřívané hefty, zásuvky, světla a další blbůstky včetně lepšího sedla mi z Quoty udělaly kamarádku na mnoho společných kilometrů. Zasáhla - nehezky řečeno - prdel paní domácí. Postavila mne před hotovou věc, bolí z toho kostrč, alp byl pohodlnější a žádné delší cesty se mnou jezdit nebude. Takže byla zase těžká hlava a zase se přitočil nápověda Syndrom a povídá: on ti to ten Honza Průcha v Sušici říkal už dřív, pojeď s Vílou do chlívku, testněte Stelivo a uvidíte. Za to nic nedáš přece.
No poslechnul jsem ho, asi zrovna byl volnější den v práci nebo mám silně vyvinutou slabou vůli a nebo jsem jen neuměl říct ne. Velká mrcha to byla, vílu to uvezlo v klidu, protože sedlo spolujezdce je jak křeslo.
No vybral jsem, zaplatil a od tý doby jsem možná ten guzzista, ale určitě spokojenej majitel Steliva NTX