Kawasaki KLE 500 (2004)

Namlsaní předešlým výletem jsme se se ženou dohodli, že jakmile bude volná sobota, pěkné počasí a babička ochotná hlídat naše dítka, že si zase vyjedeme na nějaký pěkný motovýlet.
Jak už jsem avisoval v předešlých záznamech do deníku, vždy se snažím, aby výlet měl nějaký cíl, v podobě hradu, zámku, památníku, přírodní nebo jiné zajímavosti a pokud jedu s manželkou, aby nebyl přespříliš dlouhý.
Po lehkém pátrání mi padl do oka zámek ve Žlebích a jako druhý cíl památník vesnice Ležáky, vypálené nacisty za druhé světové války.
KLéčko není žádný supertahoun a ve dvou už vůbec ne. Proto jsem opět zvolil trasu mimo hlavní tahy a z Benátek nad Jizerou jsme se "dvojkami" dostali přes Sadskou, Kouřim a Čáslav do Žleb. Obzvláště moc pěkný zážitek z jízdy skýtá silnice II/337 od Uhlířských Janovic do Čáslavi. Vlastně jsme po ní jeli až do Ležáků. Super!
Ale prvně zámek Žleby. Z podzámčí vypadá kouzelně a když přijdete na nádvoří a potom na prohlídku, je tento dojem ještě utvrzen. Bohatě nám stačil k vidění první prohlídkový okruh, který trval téměř hodinu. Milovníci středověkých zbraní si přijdou na své, podle průvodkyně je zde druhá největší zbrojnice po zámku Konopiště. Navíc na konci prohlídkové trasy se nachází zámecká kuchyně, kde byla rozpálená pec a pekaři a pekařky v dobových kostýmech zde pekli vynikající koláče. Každý návštěvník dostal jeden. Já byl hladový, tak mi ten jeden koláč pouze poškádlil a navnadil chuťové buňky.
Ze Žleb jsme pokračovali přes Třemošnici až do Ležáků. Krásné údolíčko, jistě moc pěkné pro bydlení, poznamenané velkou lidskou tragédií. Ač slunečné a teplé počasí, z toho místa mě mrazilo. Obešli jsme základy vypálených domů, zamysleli se nad slovy napsané na jednom z památníků a byl čas otočit se a začít se vracet k domovu.
Za Přeloučí v obci Břehy jsme se stavili na jídlo v příjemné hospůdce " Cikánka", pojedli a spěchali domů. Na motorce čas neskutečně rychle ubíhá. Tak jsem to přes Bohdaneč a Chlumec nad Cidlinou rychle mrskal do Nymburka, kde jsme blahopřáli našemu kamarádu Jirkovi ( který se mnou byl na obou motodovolených)ke čtyřicetinám, k obědu jsme ještě do žaludku natěsnali grilovanou klobásku a přesto, že se nám moc nechtělo, jsme musili pokračovat až do cíle/startu našeho výletu v Benátkách.
Výlet se nám moc líbil. Jsem rád, že už manželku nemusím sáhodlouze přesvědčovat, aby se mnou někam na motorce jela, protože si tyto výlety oblíbila.