BMW R 1150 GS (2001)

Jak se stává mým zvykem vyrazil jsem hned ráno na projížďku. V 8:15 už jsem byl na výpadovce na Jičín. Cíl: Hrad Pařez. Jelo se krásně a než jsem se nadál byl jsem na místě. K Pařezu se dá dojet na pár metrů takže pro moto výlet super protože nemusíte šmajdat v moto hadrech moc daleko. Moc toho z hradu nezbylo, ale to okolí! Pískovcový skály, les, rybník, potůček... asi budu duše romantická, prostě nádhera. Vylezl jsem na hrad a došlo mi že sem si blbec nevyndal termo vložky z oblečení. :D Teplíčko mi bylo :D Ale ta krajina ve mě probudila malýho kluka a já lítal ze skály na skálu až! Až mi ve výšce asi deseti metrů ujeli na jehličí kopyta a já se jal klouzat k okraji skály. A v tom se objevila! Moje nová nejlepší kamarádka! Paní Borovice! Teda, ještě Borovička, ale byla tam a to je hlavní. Chytil sem se jí jako poslední šance zůstat celej. V Borovičce to praskalo jak ve mě po ránu, ale držela. Čím víc jsem se sunul nahoru tím víc praskala až sem si vytrhl i s kořeny, ale to už sem našel chyt pro jednu ruku ve skále a vytáhl se nahoru. Když už mi zachránila kejhák nenechám ji tam přece uschnout. Šup do kufru a nejkratší cestou ke mě na zahradu kde dostala druhou šanci. Snad se chytí jako já. Najeto 130 kiláčků a na oběd už sem byl doma.