BMW R 1200 ST (2006)

Dovolená Balkán 2013

Letošní dovolenou jsme plánovali vlastně už od konce loňské dovolené a bylo předem dané, že pojedeme na Balkán. Opět jako minule a předminule já, Jíťa a Charlie. Letos jaro moc nepřálo jízdě na motorce a tak i díky vytížení nás všech byla letošní dovolená vlastně i první společnou jízdou. Jíťa vytvořila itinerář a mapy, já vše vložil do navigace a mohlo se začít balit. Začátek dovolené byl stanoven na středu 5. června 2013. Já měl v práci volno už od pondělí, Jíťa si vzala také volno, a tak jsme jeli do Sedlce už v úterý abychom měli čas se na vše připravit. Charlie musel do práci i ve středu, ale naštěstí mohl alespoň po obědě vyrazit na cestu.

Středa 5. června
S Jíťou jsme jako obvykle nemohli dospat, ale jako vždy nám samozřejmě čas uběhl nějak podivně rychle a zase jsme začali mít časový skluz. Venku bylo sice slunečno, ale teplo příliš ne. Byli jsme důkladně sbaleni již z předešlého dne, tak jsme vše jen nastrojili na motorku, kterou jsem ještě opláchl, abychom nedělali ostudu a kolem 11:00 jsme po vyfocení před domem vyráželi vstříc novým zážitkům z dovolené. Měli jsme v plánu nejet po dálnici takže jsme to vzali směrem na Tábor, Chýnov, Kamenici nad Lipou a Dačice, kde jsme si chtěli dát oběd. Kája nám však psal, že už vyráží na cestu. Tak jsme se ve velkém časovém presu rozhodli pro variantu bez oběda a pro co možná nejrychlejší přesun, aby na nás nečekal. Počasí se zhoršilo. Mraky zakryly sluníčko a taky se ochladilo, takže nám cestu přes Znojmo a Pohořelice místy znepříjemňoval lehký deštík. V Hustopečích jsme najeli na dálnici a zastavili až před Břeclaví na benzínce natankovat, dát si čaj a nějakou tu bagetu. Časově nám to zatím relativně vycházelo. Jen mi nedošlo, že musíme v Bratislavě sehnat v bankomatu nějaká eura. Posilněni jsme vyjeli vstříc dešti směr Bratislava a přemýšleli přitom, kde je asi Kája. V Bratislavě jsme sjeli a našli nejbližší bankomat, z něhož jsem vybral dostatečnou zásobu eur. A rychle jsme pokračovali k hranicím s Maďarskem, kde byl domluvený sraz s Kájou. Téměř celou cestu pršelo a chvílemi i hodně hustě. Nepromoky jsme ale na sebe nenavlékali, protože na to nebyl čas a také baworáček velmi solidně chrání před deštěm, takže jsme ani nepromokli. Na hranice jsme přijeli se čtvrthodinovým zpožděním a nějací motorkáři nám řekli, že o kousek dál na nás už Charlie čeká. Bohužel jsem najel do špatného pruhu a tak jsem nemohl zajet přímo ke Kájovi. Zastavil jsem tedy v odstavném pruhu o kousek dál. Kája nás dojel a společně jsme pak pokračovali na nejbližší Benzinu, kde Jíťa koupila dálniční vinětu. Mohli jsme konečně po dálnici pokračovat směrem na Budapešť a pak dál do městečka Dunafoldvár, kde jsme měli vyhlídnutý kemp. Pozdě odpoledne jsme přijeli ke kempu na břehu Dunaje a protože byly zrovna záplavy, vody bylo opravdu hodně. Naštěstí chyběly ještě 2 metry, aby se Dunaj vylil z břehů. Objednali jsme si chatku za pár euro, vybalili věci a já s Kájou jsme vyrazili na nákup. Jíťa se mezitím okoupala. Nakoupili jsme dobrůtky k večeři i na snídani, a protože už se šeřilo, dali jsme si ještě vínko i slivovici. Pokecali jsme o všem možném a znaveni spokojeně usnuli.