Ducati 848 (2010)

Sobota, 9:00, jasná obloha. Rychle pro Ducatku a vyrazit jen tak, po zatáčkách. Teploměr ukazuje 21 stupňů, sem tam na obloze mrak. Trochu fouká vítr, ale v údolí Liběchovky žádný problém. Co mě ale zaráží je vcelku hustý provoz na dopolko. No musím se s tím smířit a kličkovat mezi auty. Ducině to však nedělá žádný problém a letí jak splašená. Na Agipu poznávám známou motorku z fóra. Ducati Monster S4R Testastretta jejíž majitelem je Thiacomo. Motorka tam stála, koukám na ní a říkám si, zda je to opravdu ona. Přichází majitel , oslovuji a skutečně. Tak jsem poznal Thiacoma, zdravím, vyfotil jsem tu tvojí krasavici. Trochu pokecáme, sjíždějí se další klucí a holkí tak debata pokračuje a pomalu se rozjíždíme každý po svém. Když na závěr ježdění dojíždím v Dubé kolonu aut, v tom stoupání před kinem, přestanu se věnovat řízení, čumím na displej budíku a najednou zvednu hlavu, kolona stojí a já se řítím na kufr nějakého červeného vozidla (ani jsem si nevšiml typ vozu), instinktivně šahám po brzdě, nechtěně ťuknu o plyn, Ducatka vyráží, mačkám brzdu, přední guma píská, povoluji brzdu, lámu motorku do volného prostoru u pravé krajnice, míjím červené auto, předjedu kolonu vpravo, zařazuji se do pruhu, a …….. teď se mi rozbuší srdce a já si oddechuji. Stačilo malinko a a už jsem se tam někde válel, no blbče , příště se věnuj řízení a provozu před sebou.