Suzuki GSX 750 F (2004)

Naše motodovolená proběhla v termínu 30.6. - 7.7.2012

Díky nejistému počtu účastníků dostala právě název Dolomity +-4 Tour

K popisu celé dovolené si dovolím použít úryvky z našeho "palubího deníku" Pro pochopení: do Itálie a zpět jsme jeli autem s motorkami na plaťáku, kvůli čemuž jsme si rozšiřovali řidičáky na B+E

Den první
V 19:58 jsme vyrazili na cestu, na benzínce dofoukáváme kola na vleku a jedeme směr Rozvadov, kam dorážíme o půlnoci a musíme čekat, dokud benzínka neuzavře účetní měsíc, takže nemůžeme tankovat ani cokoli koupit – celé to trvalo asi 10 minut

Den druhý
Přebírám řízení a projíždím přes Německo, Rakousko až do Itálie Cesta probíhá v pohodě, oproti plánu máme 3 hodiny náskok Ten nám ale zhatila uzavírka a 70km objíždka přes 3 passa

Tato horská sedla a serpentíny nám nakonec uvaří zadní brzdy asi vzhledem k nedostatečně fungující nájezdové brzdě na vleku Technická přestávka – dřepíme u zadních kol a pomocí autoatlasu chladíme zapáchající brzdy. Po vychladnutí pokračujeme, do kopce se autu ale už nechce, nejede ani na dvojku – většinu cesty tedy jedeme na jedničku a vytrvale brzdíme provoz, dokud nedojedeme cca v 10:15 do cíle - vesnička San Martino di Castrozza.

Navečer ujíždíme prvních 50km na motorkách při vyjížďce přes Passo Rolle na Passo Valles (2032 mnm).

Den třetí

VyjížďkaPasso Cereda (1369mnm) - Agordo Na této trase za jednou zatáčkou zničeho nic nebyl afsalt a místo něj jen uválcovaný štěrk - bylo to docela o hubu, ale dali jsme to

První větší zastávkou bylo Passo di Giau (2233 mnm), ke kterému vedlo 29 značených vraceček - super až na ty radary - rychlost tam byla omezena na 50km/h...

Další zastávkou Colle Santa Lucia , při další cestě domů jsme zakufrovali, dojeli až do světoznáméího lyžařského střediska Val Gardena - najeto 228km

Den čtvrtý

Ráno vyjíždíme z kopce a míříme na pevnost Monte Grappa (1775 mnm). K samotné pevnosti vede úzká, ale krásná silnička, která se svou kvalitou může rovnat našim silnicím první třídy. Čím blíže přijíždíme k pevnosti, tím více fanatických pumpiček potkáváme. Mnoho z nich by si člověk představil spíše s fajfkou a důchodkama někde u krbu, ale oni sednou na kolo za statisíce a prostě šlapou…

Sjíždíme do nížin - náhlý teplotní skok přes 20°C - měříme 34°C, mraky jsou pryč. Ujíždíme do hor, bloudíme a dochází benzín - naštěstí dojíždíme do městečka Giongi, kde je benzínka

Šíleně úzkou horskou silničkou s převýšením snad 500 metrů sjíždíme do údolí, poté zase vyjíždíme další malebnou silničkou na Passo Manghen (2047 mnm), pak přes městečko Moena domů - najeto 320km

Den pátý

Trochu odpočinkovější program Prvním záchytným bodem byla přehrada pod horou Marmolada – Passo di Fedaia (2080 mnm). Ještě před příjezdem na místo mamka odložila motorku na parkovišti při manipulaci na místě - naštěstí jen kosmetika

Pokračujeme na Passo Falzarego (2117 mnm), kvůli únavě opět zkracujeme trasu a nejkratší cestou šup domů - i přes to najeto "jen" 230km Večer super zmrzlinové poháry, chutnaly fakt skvěle

Den šestý

Děšť, déšť a opět déšť - většinu dne proto trávíme v posteli Navečer krátká projížďka bez mého batůžka - Agordo - Falcade - Moenna V Agordu jsme byli zastaveni policíí a dávali přednost pohřebnímu průvodu Najeto krásných 98km Předpověď na další den strašná...

Den sedmý

Budíček v 6 hodin a autovýlet do Benátek

Již v 8 ráno se teploměr vyšplhal ke třicítce, hrůůza Cesta probíhala celkem v pohodě až na moment, kdy se nám podařilo vjet na mýtnou bránu k přepážce, která byla určená jen pro majitele čipové karty. K naší smůle nás okamžitě zezadu zavřel kamion, jehož řidič neustále vykřikoval právě něco o té kartě, ale nakonec nás pustili

Památky zajímavé, krom hlavních dominant Benátek, jako například náměstí svatého Marka, několika známých mostů a gondol, jsme viděli také plovoucí fekál a popeláře, šílený bordel v průplavech a graffitti na každém kroku. Celkově na mě město působilo velice rozporuplným dojmem. Na jedné straně krásné památky a unikáty, na straně druhé všechna ta negativa. Sečteno a podtrženo – přišel jsem, viděl jsem, odešel jsem a už to znovu vidět nemusím

Po návratu na hotel jsme je ještě rozhodli vyjet na poslední vyjížďku, abychom překročili 1000 najetých kilometrů na dovolené, k čemuž nám chybělo asi 35km. Byli jsme zkouknout, jestli už otevřeli tu zavřenou silnici, přičemž jsme najeli 64km

Večer přikurtování motorek a balení - opět jsem musel sundat výfukovou koncovku, abychom tam ty mašiny naskládali

Den osmý

Odjezd z hotelu v 9:40, krom jedné kolony v Německu cesta naprosto bez problémů, po 14 hodinách a 5 minutách dorážíme úspěšně domů

Závěrem

Kvůli cestě do zahraničí jsem na svůj Scorpion namontoval tlumivku - v životě by mě nenapadlo, jak taková prkotina dokáže utlumit i samotný výkon motoru - s tlumivkou jde motorka pomaleji do otáček a celkově se stává hrozně línou - na druhou stranu spotřeba 5l/100km v horských serpentínách , kde jsme každý den překonali několikakilometrové převýšení, a to ještě s batůžkem za zádama, to je prostě pecka!

Od výjezdu motorek z garáže k naložení do opětovného příjezdu se nám tachometr na motorkách posunul o krásných 1031km Pevně doufáme, že se nám to za rok podaří absolvovat znovu

...a na závěr the best of: