Suzuki GSX-S1000 Katana – kyberpunk a hromada výkonu za hubičku

Abych vystihl poměr ceny a výkonu testované motorky, chtěl jsem tady mít cenové porovnání toho, co stojí v česku kvalitní japonský meč katana, a co stojí Katana od Suzuki. Bohužel trh chladných zbraní je do takové míry zanesen čínskými kopiemi, že jsem prostě nebyl schopen najít žádnou smysluplnou cenu a jedinou originální japonskou Katanou tak zůstává sportovní čtyřválcový litr z Hamamatsu.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Chcete hodně muziky za málo peněz? No tak to jste tu správně! Suzuki už delší dobu razí u motorek docela specifický přístup, kdy kombinuje moderní vzhledy s motory ze staré školy a elektronikou, která je sice každým coulem současná, ale decentně odladěná tak, aby nerušila zatvrzelé puristy. Vezměte si právě Katanu – motorku z té modelové rodiny, v jejíchž útrobách dodnes zuří litrový čtyřválec z GSX-R K5.

On tenhle přístup dává dokonale smysl. Jedním z nejoblíbenějších paralelních koníčků všech motorkářů je kňourání nad tím, že věci už nejsou tak jak byly, takže na jednu stranu moderní, na druhou stranu ale léty prověřené portfolio Suzuki má spoustu příznivců. Vždyť vezměte v potaz, že v nabídce japonské značky pořád najdete staré dobré SV650. Samozřejmě uděláte mnohem lépe, když si připlatíte dvacet-něco tisíc za novější GSX-8S, ale pokud usoudíte, že prostě chcete ten klasický dekády vyráběný V-twin, pořád ho můžete mít a za super cenu.

A za super cenu je i Katana – potažmo kompletní porfolio litrových modelů GSX. Abych to dál nezdržoval, Katana aktuálně vyjde na 314 900 korun. To je skoro přesně mezi klasickým naháčem GSX-S1000 za 304 900 a sportovně cestovní GSX-S1000GT za 329 900. Konkrétně klasické GSX-S1000 se od Katany realisticky liší opravdu jen vzhledem, jediným kilogramem hmotnosti a velikostí nádrže – stejná je geometrie, motor a jeho naladění, rám, prostě všechno.

Jenže je to právě ten vzhled, který tvoří propast mezi oběma stroji, a který bude důvodem, proč mnoho motorkářů upřednostní Katanu před GSX-S1000 s tolik diskutovanou dvojicí nad sebou usazených světel. Ani Katana sice nebude po chuti každému, ale za sebe musím říct, že se mi vážně hrozně líbí. Ostře řezané linky dobře vynikají v kombinaci matných barev, které byly spolu s dalšími změnami představeny coby novinky modelového roku 2022. Největší dojem ale udělá to, jak centralizovanou má Katana svou hmotu. Celá stavba je krátká, což umocňuje absence klasického držáku SPZ z podsedláku, a všechna hmota se soustředí v oblasti nad motorem, odkud z kompaktní masy vyčnívá pevná příď s hranatým světlem, připomínajícím CRT televizi.

Dlouho jsem přemýšlel, jak bych design Katany popsal a nakonec mi vytanulo jedno slovo – kyberpunk. Katana jako by vypadla z filmů a anime, situovaných v romantizovaných představách neony osvětlených měst. Díla jako Akira nebo Blade Runner by mohla Katanu klidně pojmout za svou a to je něco, co ji dělá unikátní.

Usazuji se na prostorném, celkem komfortním sedle a za řídítky zaujímám pozici, která je tak trochu nesourodá. Katana to tak má už od příchodu na trh coby modelový ročník 2019 – zatímco nohy mám na vysoko umístěných stupačkách poměrně dost zalomené, vršek těla je díky širokým řídítkům, velkoryse natočeným k jezdci, téměř napřímený. Tak jako vždycky samozřejmě záleží na tělesných proporcích a preferencích, ale na většinu lidí tenhle nesoulad zapůsobí trochu nezvykle. O to víc pak většina lidí při delším dojíždění a cestování ocení, že nenese žádnou hmotnost na rukou.

Před sebou nevnímám ani tak široké boky v oblasti nádrže, jako spíš úzkou kapličku sbíhající se ke světlu, odkud na mě zpod maličkého větrného štítku kouká digitální přístrojovka. A u té bych se s dovolením pozastavil… Nemám vůbec žádný problém s tím, že se jedná o úplně základní LCD displej. Naopak si myslím, že se tohle pojetí s kostrbatými čísly, které se navíc za tmy přebarví do oranžova, k celé motorce dost hodí. Tedy hodilo by se, kdyby na něj bylo vidět i jindy než za tmy. Už na denním světle si okamžitě všimnete, že se na některé hodnoty musíte chvíli soustředit, než je z té kombinace nízkého jasu a kontrastu vyčtete. A jakmile vám do displeje v letním počasí zasvítí sluníčko? Hodnotu otáčkoměru ještě můžete tak nějak odtušit, ale s rychlostí, neřku-li s počítadly kilometrů a hodnotami palubního počítače, už se musíte hodně snažit. Před lety jsem jinam napsal, že je na displej vidět dobře – nevím, jestli mi to tehdy přišlo jinak, nebo jestli v Suzuki začali dávat jiné displeje, ale teď stojí viditelnost displeje za prd.

Na druhou stranu jsem u sebe opět vypozoroval jev, který se většinou dostavuje jen na motorkách, co nemají ani otáčkoměr, ale jen jednoduchý rychloměr. Když vím, že na budíku nenajdu nic zajímavého, tak na něj za jízdy prostě nekoukám. Katana sice ukazuje fajn hodnoty, ale zase si je nepřečtu. Tak na co sklápět zrak. Motoru s nekonečnou křivkou točivého momentu je stejně docela buřt, co tam mám za kvalt a když tahám, prozradí mi správný okamžik k přeřazení mrkající kontrolka nad budíkem.

Oslím můstkem se tak dostávám k motoru, kterému prostě není co vytknout. Čtyřválcové hovado, které skrze nespočet drobných úprav a vylepšení brzo oslaví dvacet let existence, se řadí do motorového zlatého fondu nejen u Suzuki. Litr (nebo chcete-li úplně přesně 999 cm3) má výkon 152 koní v 11 000 otáčkách, a točivý moment 106 Nm v 9 250 otáčkách. Hodnoty jsou to dost vysoké a vysoko umístěné, ale pokud zrovna nechcete čtyřválec hurónsky rozeřvat, můžete ho úplně v poklidu „kutálet“ v nízkých otáčkách. To mají částečně na svědomí i poslední loňské úpravy, kdy motor dostal nové vačky a uhlazenější křivku krouťáku. Okolo dvou tisíc po městě, když motor přede jako kotě, pořád umí na pootočení plynu vyrazit s příjemnou silou, takže se ani s řazením nemusíte nijak významně zabývat. Tedy ne že by vás to s oboustranným rychlořazením jakkoliv obtěžovalo. Kvalty cvakají tam a zpátky s lehkostí, vytknul bych snad jenom hodně „gumový“ pocit z řadičky. Je to takový vjem, jako kdybyste řadičku botou ohýbali, a i když ho má motorek, u Katany je dost výrazný.

Když pak vyjedete za město a dáte motoru trochu napít, umí rozpoutat velkou párty. Bručení a mručení nízkých otáček přejde přes ryk středního pásma až do zpěvavého řevu nejvyšších hodnot. A co naplat, 152 koní je prostě 152 koní, takže dynamika, kterou litr vykouzlí, je vskutku balistická. Navíc takovým tím nenápadným způsobem. Motor se prostě lineárně roztáčí, ale nepřichází žádné výkonové kopance ani nic co by vám dalo najevo, že se děje něco strašidelného. Když si pak v nějaký okamžik zvládnete přečíst hodnoty rychlosti na tom skoro nečitelném displeji, můžete se až zhrozit. Je to vlastně jediná věc, kterou bych čtyřválcovému litru vytknul, a která vychází už z jeho samotné podstaty. Když chcete jet bez pocitu, že se motor pod vámi nudí, musíte ho tahat do nejvyšších pater otáčkoměru, což znamená, že musíte jet vážně rychle. Ale už je na každém, aby se s tím na silnici vypořádal. Vibrace jsou spořádaně rozprostřeny až po vyšších otáčkách, takže v těch normálních cestovních o motoru téměř nevíte.

Katana dostala spolu s příbuznými modely pro loňský rok pár novinek, mezi které patří i elektronický plyn a tím pádem volba „mapy“ plynu. Většinu času jsem jezdil na nejostřejší režim A, kdy motor reaguje svižně, a když jste citliví s pravým zápěstím, tak i bez cukání. Kdyby někomu přišlo „Áčko“ moc dramatické, může zvolit trochu umírněnější a lineárnější režim „B“. Kontrola trakce je nově nastavitelná v pěti režimech (plus úplné vypnutí). Drobnou výpomocí, která mě ale spíš otravovala, je potom funkce zvýšení otáček při rozjezdu. Cením, že se jedná opravdu jen o zvýšení volnoběžných otáček a nikoliv samočinné přidání plynu, které by se se mnou při rozjezdech hádalo a chovalo se nekonzistentně. Potíž je v tom, že volnoběh při zařazené rychlosti spadne na standardní nízkou hodnotu až tehdy, když domáčknete spojku úplně k řídítku. Spojku ale mačkám vždycky jenom dvěma prsty, takže na světlech se zařazeným kvaltem motorka pořád nervózně vrčela ve zvýšeném volnoběhu s očekáváním rozjezdu, a to i přesto, že byla spojka plně vystavená.

Dost ale o motoru, protože to je jenom jedna část srandy. Ta další je ovladatelnost, kterou má Katana parádní. 215 kilogramů pohotovostní hmotnosti je sympaticky nízká hodnota a tuhá motorka se nechá zatáčkami vodit jedna báseň. Vlastně bych občas ocenil i nižší řídítka, která by mě lépe „natáhla“ nad přední kolo, aby se stalo ovládání o něco soustředěnější.

Přední nastavitelná vidlice je tuhá, ale ne přehnaně tvrdá, snad jen na částečně nastavitelném zadním tlumiči je znát lehká „rozpočtovost“. I v základním nastavení ale všechno funguje velmi slušně, a ať už jsem vyjel do táhlých oblouků nebo utažených vlásenek, všude jsem se parádně bavil a motorka skvěle spolupracovala. Jmenovitě od předního kola proudí spousta informací, stabilita je příkladná a nikde se nedostavila žádná nejistota. Dost dobře jsou na tom i brzdy, jen si umím představit, že bych radiální čtyřpísty Brembo na předních kotoučích ovládal jinak než přes obyčejnou pumpu a gumové hadice. Což o to, výsledný účinek je příkladný a ani dávkování není špatné, ale prvotní zákus je trochu otupělý a do páčky je potřeba se více opřít. Na motorku, která má 152 koní a rozhodně nepatří do rukou začátečníkům, bych si představoval brzdy ostřejší. Když pak přestanete blbnout a přesunete Katanu do role každodenního „dojíždědla“, nebude vás ničím otravovat a podvozek je pořád dost komfortní i na rozbitých silnicích nebo po městě.

Všechno jsou to ovšem drobnosti, které umí jen těžko pokazit dojem z výborně fungujícího naháče. Vlastně jediná věc, která mě realisticky brzdila v rozletu, je malá nádrž. I když motor není nijak rozežraný, 12 litrů je prostě málo a abyste se dostali alespoň na 200 kilometrů, už se budete muset krotit – a těch 200 rozhodně nebude do rezervy, ale rovnou do sucha. V tomhle má příbuzné GSX-S1000 s 19 litry nespornou výhodu. Alespoň se můžete u benzínky vždycky trochu pokochat tím, jak Katana vypadá, a budete se o to víc těšit, až v zatáčkách rozeřvete čtyřválec a užijete si všechno, co motorka nabízí. Co naplat, Katanu jsem si prostě užil, a když se do rovnice přidá ještě cena jen slabě přes 300 tisíc, vychází z toho poměr cena/výkon, který budete jen těžko překonávat.