yamaha_mt09




Moto Guzzi California Audace Carbon: Černokřižník v novém kabátě

Není to tak dávno, co jsme měli Audace v redakčním testu. Dnes se nám tento „černokřižník“ vycházející z techniky Californie opět vrací na scénu s pozměněným kabátem. Audace Carbon bezezbytku vystihuje druhý aktuální pohled značky Moto Guzzi, který si libuje v temných městských uličkách a zákoutích Apenin. Zde však světlo pohlcující temnota nově odhaluje atraktivní detaily v křiklavě rudé a spolu s prvky z uhlíkového kompozitu dotváří definitivně originální výraz, který snad může překonat jen sestra MGX-21. Stejně jak vypadá, tak i jezdí. Nezbývá, než znovu usednout do sedla a uchopit tuhle hrubou a divokou krásu pevně za řídítka a vyrazit s ní z přítmí garáže za osvícením.

Kapitoly článku

Jisté je, že nově upravený vzhled chytne naše oči jak býka červený hadr na koridě. V kontrastu černé a rudé míří již při prvním pohledu přímo na srdce v podobě rudých hlav válců a kusadel stylizovaných do brzdičů Brembo. Jednoduchá černá, případně červená linka obšívání sedla, je zde potom stejně jen doplňkem. I přes nové detaily hraje prim celková skladba a masa s důrazem na strohý detail, který tak zcela jasně odlišuje tento model od ostatních Moto Guzzi a motocyklů této kategorie.

Konstruktéři zde s širokými řídítky a dopředu posunutými stupačkami vsadili na delší a dominantní jezdeckou pozici. Tu umocňuje sice velice pohodlné, ale kratší sedlo. V základu je myšleno i na spolujezdce a nechybí tak stupačky a menší sedlo. V tandemu ale počítejte spíše s kratším výletem. Tento motocykl je zaměřen hodně individualisticky. Komplexní a drsný vzhled potom přímočaře dokresluje stylistický prvek pod spodním víkem motoru a metalická maska chladiče.

Pocit a reálné odlehčení naopak přináší přední kruhový světlomet a nově i prvky z uhlíkového kompozitu nejen na předním blatníku, ale i na bočnicích, které kryjí stěny nádrže. Vyzdvihnout je třeba celkové sladění, které činí tento motocykl vzhledově jedinečným. Oproti dnes již historické verzi Custom jsou zde namísto plošinových, klasické sportovní stupačky a jednoduchá řadící a brzdová páka. O poznání lehčím dojmem působí i zadní partie, kde jsou střídměji pojaté boční plasty a hlavně výrazněji vykousnutý zadní blatník, který ukrývá mohutný balón (200/60-R16). To samozřejmě s sebou přineslo i technickou změnu koncovek výfuků, které jsou na první pohled kratší a nechybí jim stejně jako zbytku motocyklu nádech temna, snad vyjma koncových víček.

Jak se zdá, podařilo se již odladit i samotný nátěr, který měl u předchozí modelové varianty tendenci se trochu loupat, na což byla i svolávací akce. Beze změn zůstávají diodové zadní svítilny s integrovanými blinkry. Co se týče elektrického managementu, u nově testovaného modelu jsou po vzoru většiny aktuálních motocyklů MG předělány ovladače. Samotná ergonomie oproti předchozímu provedení je asi na zvážení a pocitech každého z nás, ale co je třeba ocenit, je celkové rozvržení. Především oceňuji přemístění ovladače tempomatu na levou ruku a celkové zvětšení samotných ovládacích prvků. Osobně bych měl výhrady, podobně jako na modelu V9, snad jen k měkčí odezvě ovladače blinkrů.

Nechybí tři palivové mapy (Veloce, Turismo, Pioggia) a vícestupňová kontrola trakce. Koncern Piaggio má v tomto ohledu pro Moto Guzzi dobře propracovaný management a konkrétně aktuální kulatý budík považuji za ten přehlednější na trhu. Z dalších technických vymožeností, které nejsou na první pohled zřejmé, je to třeba možnost zadání osobního kódu imobilizéru, případně přes BT napojení na management motocyklu prostřednictvím aplikace z telefonu. Aplikace potom dokáže zprostředkovat více či méně důležité informace, např. při přechodu na rezervu umí v mapě najít nejbližší benzínové pumpy. Stejně dobře ale můžete žít i bez této vymoženosti a držet se zavedených zvyklostí, jako je dobře fungující ukazatel paliva. Příslušný modul lze totiž dostat za příplatek.

Z hlediska osobních preferencí a příplatkové výbavy doporučuji spíše zvážit investici do zpětných zrcátek, které budou na konci rukojetí širokých řídítek lépe fungovat. Příplatková výbava je vzhledem ke kategorii motocyklu tradičně pestrá, důraz je kladen dle očekávání spíše na estetično. Pod samotné sedlo se vejde za bočnice jen lékárnička, takže minimálně investice do příplatkových brašen, či tankvak bude rovněž na zvážení.

Motor je vzduchem a olejem chlazený agregát o objemu 1380 ccm a nabízí výkon 71 kW (96 k) při 6500 ot/min. Jedná se o již dobře známou čtrnáctistovku s velice plynulým a silným zátahem. Audace byl a je i v aktuální verzi velice lačný po dobrodružství a motoru rozhodně nechybí chuť se od prvních okamžiků slušně vytáčet a jít pěkně ostře za plynem. Je to opravdová a nespoutaná radost. Maximální točivý moment 121 Nm při 3000 ot/min je zárukou velice svižných rozjezdů a spolu s usazením za širokými řídítky se rozhodně nenudíte. Jde zkrátka o ryzí a velice návykový motocykl hned od prvních okamžiků.

Jezdec sedí pohodlně usazený v níže položeném sedle s rukama více dopředu. V tomto podání jde výhradně o individualistickou záležitost a spolujezdce budete tak chtít naložit jen opravdu výjimečně. Motor do „V“ kolem nádrže je všudypřítomný, ale nepůsobí rušivě, a naopak okázale doplňuje mohutný charakter v dimenzích a objemu tohoto stroje. Pocitově je cítit klasicky klopný moment, ale zdaleka nejvíce jen v klidovém režimu, při jízdě samotné je vše již zapomenuto. Obavy z velkoobjemového motoru tedy nejsou na místě.

První rychlostní stupeň chce občas více důrazu, ale jinak má převodovka sametový chod. Od 2500 ot/min je patrný mohutný nástup, který Vás táhne nekompromisně vpřed. Přes absenci štítku tak plně vnímáte vzrůstající rychlost, ale adrenalin Vám nedovolí povolit, a taháte dál. Myslím, že maximální výkon kolem 96 koní při 6500 ot/min je zde více než dostačující hodnota, kterou chcete v těchto proporcích krotit. Kolem 5000 ot /min pod Vámi motor doslova žije, ale nejedná se o žádnou nekontrolovatelnou explozi. O to více však vykouzlí úsměv na rtech při rychlém podřazení a opětovném průjezdu zatáčkou, kde se dostaví adrenalin a radost z takto mohutně koncipovaného motocyklu. Vše je však pod kontrolou. Jistě, motocykl není, už vzhledem k proporcím, pro začátečníky, nicméně není zde žádná skrytá záludnost či jiná překvapení. Vše funguje plynule a bez zbytečných rázů, snad vyjma rychlého přeřazení a škubnutí.

Podobně jako již na dřívějších verzích, zde máte jistotu v podobě slušně fungujícího podvozku. Audace je naladěn spíše na komfortnější vlnu a univerzálnost použití, což je do značné míry podpořeno i elektronickým managementem s trojicí palivových map a vypínatelnou třístupňovou kontrolou trakce. Nečekal bych zde asi nic jiného. I přes svoji délku 2445 mm si však jízdu díky sportovním a výše uloženým stupačkám můžete užít. Samozřejmě se nejedná o sportovce naháče, ale o velký mohutný motocykl, takže respekt je na místě. Chce to hlavně přístup s rozvahou, protože tělem a duší se nejedná o střízlíka a případné chyby se korigují velice těžko.

Na druhou stranu ve srovnání se soukmenovci a konkurencí si vede myslím velice dobře a v této verzi mi přijde snad i pocitově ještě o chlup obratnější než předchozí model. Když se k tomu přidá bezproblémový kardan a dobře fungující brzdy, tak je z něj rázem velice zajímavé všestranné náčiní plné emocí především na jízdu kolem komína. Tím nechci říci, že po náležité úpravě a doplnění výbavy by se nedal s motocyklem podniknout slušný výlet, ale v základní konfiguraci především při nepřízni počasí to bude asi jediný okamžik, kdy Vás bude Audace trochu trápit. Komfort a ochrana jezdce v základu je prostě vykoupena jednoduchostí a výrazem nespoutané volnosti dobrodruha bez zázemí.

Pocitově jezdec při delší jízdě netrpí výrazným nepohodlím. Audace není určen a koncipován vysloveně pro každodenní ježdění do práce, ale i jízdu městem a v menších rychlostech zvládá vcelku bez větších obtíží. Pravdou však je, že při celkové hmotnosti a pomalých rychlostech má jízda za širokými řídítky v hustší dopravě svá specifika. Naštěstí v případě nenadálé situace je tu velice slušná záchrana v podobě dobře fungujících brzd, které nemají sebemenší problém krotit Vaše emoce. Hlavně přední radiální 320 mm čtyřpístky Brembo jsou zárukou bezpečného zastavení téměř za každé situace.

V redakčním testu jsme dosáhli na kombinovanou spotřebu 6,9 l /100km. Palivová nádrž přitom pojme 20,5 l paliva a rezerva činí u tohoto modelu aktuálně 5 l. Audace Carbon svým vzhledem budí pozornost téměř za každé situace a o novém provedení to platí dvojnásob. S jeho koupí si tedy rovněž kupujete tak trochu pozornost okolí, a to nemusí být příjemné všem. Podobných motocyklů každopádně ve vašem okolí příliš nebude. Záleží tedy jen na Vás, zda přistoupíte na jeho charizma a jestli Vás dokáže uspokojit jeho podstata jednoduše koncipovaného motocyklu bez příkras. Jisté je, že přímých konkurentů nebude více než prstů na jedné ruce a budou se rekrutovat především z amerických značek H-D a Indian. Pořizovací cena nové Moto Guzzi Audace je 449 990 Kč.          

Kráké statické video a zvuk

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.
                

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

+ V-twin motor
+ nezaměnitelný originální vzhled
+ velkolepost a charakter, který je cítit při každém otočení plynu


- ovladač blinkru bez jasnější odezvy vypnutí
- trochu svádí, někdy až přespříliš, k hrátkám (chce to chladnou mysl :o)


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 42 Kč od 7 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
sered přispěl 6 Kč
Petr7474 přispěl 6 Kč
Jiroos přispěl 6 Kč
Capt.Orr přispěl 6 Kč
riotic přispěl 6 Kč
masi přispěl 6 Kč
Freddy_X přispěl 6 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (5x):
Motokatalog.cz



TOPlist