Keeway V302 C vs. UM Renegade Freedom 300: Harleye pro juniory

Sice mi to samotnému nejde přes jazyk, ale za některé motocyklové návraty vděčíme Číně a platí to speciálně pro kategorii malých cruiserů. Z té všichni tradiční výrobci už dávno vycouvali, pryč jsou doby modelů Shadow, Intruder či Virago v objemech už od 125 kubíků, kdy si náctiletí mohli koupit vzhledově i technicky věrné zmenšeniny strojů s více než litrovými motory. Co si dnes můžete pořídit, když je vám 18 a táhne vás to směrem k třásním a pohodovému bublání krajinou? Moc toho věru není a mezi nejvýraznější zástupce patří jednoválcové třístovky Renegade od americké značky UM Motorcycles a letos nově i dvouválcový Keeway V302 C, který hodně rozvířil diskusi o tom, kam se za poslední roky čínské motorky posunuly. Tyhle dva stroje mají prakticky stejné výkony, točivé momenty, hmotnosti a dokonce i ceny, ale budou si podobné i za jízdy?

Kde se vzaly

Geneze obou motocyklů je poměrně krátká a původ podle očekávání trochu zašmodrchaný. UM je sice americká značka, ovšem jen naprostý naivka by se domníval, že si kupuje stroj Made in USA. Historie značky sahá na začátek milénia na Floridu, ovšem dnes je situace taková, že stroje to jsou čínské. Třístovky Renegade jsou novinkou loňského roku, kdy se Američané rozhodli rozšířit portfolio a na základě stejnojmenných i stejnopodvozkových stopětadvacítek udělali za pomoci motoru od CFMota i větší objem. Na výběr je hned z pěti verzí, kde tři jsou velmi klasické a dvě spíše modernější. Základní Renegade 300 je prostě obyčejný cruiser, verze Classic a Classic Deluxe jeho brašnami a plexi vylepšené varianty, které nezapřou inspiraci v modelu Heritage Classic od H-D. Renegade Vegas a Renegade Freedom potom působí sportovněji, mají větší přední kola (17“ namísto baculatých šestnáctek) a liší se od sebe v detailech, jako jsou sedla, zadní tlumiče, přední masky a uchycení blinkrů a řídítka. Zajímavé je, že jsme na test dostali model Freedom, který měl však vysoká řídítka z Vegasu… Tady už se inspirace Harleyem hledá hůř, já však ve Freedomu docela přesvědčivě vidím Low Rider S, a to i díky použité barevné kombinaci černého stroje (v UM s přidanou šedou) a zajímavých bronzových ráfků. S cenou 122 900 Kč je Freedom tak nějak uprostřed mezi základním Renegadem za 119 a nejdražším Classicem Deluxe za 130 tisíc.

Nahoře UM Renegade Freedom a H-D Low Rider S, dole další verze Renegadu (Classic Deluxe, standardní a Vegas) 

Původ značky Keeway je ještě zábavnější, ta patří jednomu z největších čínských výrobců motocyklů, koncernu Qianjiang, jenž už dvě dekády vlastní italskou Benelli a sám spadá pod gigant Geely (Volvo, Proton, Lotus, Aston Martin). Keeway jako takový má nově svou prémiovou značku nazvanou MBP (Moto Bologna Passione). Spojení se společností Zhejiang Changling Binjiang Motorcycle známou jako Benda Motor Group se nám vypátrat nepodařilo, a jestli se ptáte, proč sem taháme ještě nějakou Bendu, tak čistě proto, že nový Keeway V302 C prostě je Benda. Ten náš testovaný kousek dokonce měl i nápis Benda v předním světle. Tahle značka Keewayi dodává i malé dvouválcové stopětadvacítky, ovšem jestli je jedna čínská značka od druhé kupuje, nebo patří velmi vzdáleně pod jednoho majitele, sami netušíme a zákazníkovi to může být asi jedno. Pro toho je důležité, že dostává motorku, která vypadá sakra dobře, je technicky hodně zajímavá, když nabízí dvouválcový motor a naprosto nečekaně i sekundární převod ozubeným řemenem, a která ne vzdáleně, nýbrž opravdu velmi detailně připomíná již nevyráběný Harley-Davidson Sportster Forty-Eight. To je pro mě trochu rána do mé objektivity, protože pro „osmačtyřicítku“ jsem měl vždycky velkou slabost, a na jazyk se mi logicky dere otázka, proč Harley v Číně vymýšlí s Benelli, potažmo Qianjiangem pitomosti a snaží se z BN 302 prostřednictvím jiné nádrže a podsedlových plastů udělat něco jako malé XR, když mu Benda udělala malého Sportstera, na kterém by nápis Harley-Davidson působil naprosto věrohodně. I když to by pak nestál 129 990 Kč, za které se u nás novinka prodává.

Nahoře V302 C, dole H-D Forty Eight a stopětadvacítky V-Cruise a RK-V, které pro Keeway také dělá značka Benda

První dojem

Dá se říci, že oba stroje připomínají produkci H-D, ovšem každá jiným způsobem. Protože Harley, to je spousta ikonických designů, ale občas máte při průzkumu detailů neodbytný pocit, že tohle prostě dělal někdo, kdo vzal rčení „v jednoduchosti je krása“ příliš doslovně. Renegade hraje přesně na tuhle notu, když toho jednoduchého železa (obyčejné trubky, pásovina, jäkl) nabídne opravdu hodně. Všechno je funkční, žádný prostor pro city. Škoda, že v UM nezůstali jenom u toho železa a na motorku nacpali také opravdu hodně plastů v zoufalé snaze co nejvíce zamaskovat motor, který se sem tematicky vůbec nehodí. Jako by to byly dvě motorky v jedné, rozdělené horizontálně. Zadní blatník, sedlo, nádrž, přední světlo s řídítky, to všechno je takový solidní kovářský cruiser. A pod tím halda bakelitu před motorem, nad motorem a za motorem zhruba od půlky nádrže až k zadnímu kolu. Inu, dlouhý rozvor znamená také to, že musíte zakrýt dost prostoru mezi koly. Doufal jsem, že naživo mě to nebude tak mlátit do očí, ale bohužel se tak nestalo a k mému srdci si Renegade bude muset prokousat cestičku jízdními výkony, stylingem se mu to nepovedlo. Přitom má pár prvků, které se mi vyloženě líbí, jako již zmíněná bronzová kola, parádní prošívané sedlo, fajn vypadají LED světla vpředu i vzadu, řídítka se zrcátky v koncích jsou taková desperátská… Jako celek na mě ale Renegade působí spíše rozpačitě.

Keeway alias Benda je proti němu úplný opak. To je prostě parádní motorka, což uznávají i ti, kteří jinak pro čínské stroje nemají špetku náklonosti. Tady je americká silueta, již vzpomínaný Forty-Eight, akorát teda v XS balení a s poněkud kontroverzním baculatým výfukem, ovšem jinak v detailech působí V302 C vlastně velmi italským dojmem. Nenajdete jediný škaredý šroub, páky nožní brzdy a řazení jsou odlitky s excentrickými štelováky, přední LED světlomet má přiznaný moc pěkný chladič a ten vodní k motoru je pro změnu schovaný za plastovým krytem, který mohl být obyčejný placatý, ale místo toho vylisovali vlnkový a krásně ladí s celkovým designem motorky. Masivní USD vidlici drží brejle jak z litrového superbiku, hliníková kyvka na svém konci nese kolo s krásnými paprsky a ozubeným kolem sekundáru. A optický zážitek korunuje vidlicový dvouválcový motor, který se nikterak nesnaží zakrýt, že je chlazený vodou, a přitom není hnusný. Jo, nezdá se vám to, fakt jsem z designu Bendy unešený, už dlouho se mi žádný malý cruiser tak nelíbil. S Renegadem působí jako dvě strany jedné mince.

Za řídítky

Jak jsou odlišné opticky, tak se oba stroje liší i za řídítky. A nejde jenom o jízdní pozici, nýbrž i o prostor na palubě. Bez dlouhého okecávání, jestli jste narostlí trochu více, než je průměr, tak se budete určitě lépe cítit na UM. To je prostě velká motorka, však je na rozvoru o 13 cm delší. Ač jsou oba stroje skoro stejně těžké a dělí je pouhých pět kilo, pocitově byste řekli tak 15, na Renegadu cítíte to železo všude. Relativně vysoká a dost široká řídítka jsou natažená k vám a vaše pozadí si vyloženě hoví na pohodlném měkkém sedle, přičemž prostornost je daná i tím, že to sedátko je o nemalých 8 cm výš než na Keewayi. Naopak stupačky jsou dost dole, takže jimi dřete v zákrutách o dost dřív, ale zase si můžete víc natáhnout nohy. Ovšem má to i svá negativa, o dost většímu Dominikovi tahle pozice vyhovovala, já jsem si ale připadal trochu jako na barové židličce, kdy mi to nízké umístění stupaček nebylo úplně příjemné, přišlo mi, že na motorce napůl stojím.

Ergonomie Keewaye byla pro mých 174 cm oproti tomu jako dělaná. Na Forty-Eight jsem vždycky špačkoval, že je na mě moc dlouhý a že bych potřeboval sedlo o pár centimetrů blíž k řídítkům, ale tady mi to vychází na jedničku. Širokánská řídítka jsou dost nízko, takže se k nim musíte mírně ohnout, naopak stupačky nejsou zase tak daleko, aby to byly vyloženě předkopy, ale ani to nejsou „mid controls“, prostě taková „osmačtyřicítka“, ale vypraná na 90 °C. Sedlo není tak opulentní, nenabízí ani moc prostoru k posunu dopředu/dozadu, ale je příjemně rozměrné i tuhé, abyste na něm vydrželi i nějakou tu stovku kilometrů. No, spíš míň než víc, V302 C není cestovní cruiser, nýbrž spíše bobber. A určitě na tyhle vzdálenosti pojedete sami, protože sice tady jsou stupačky i homologace pro druhého, ale stačí jediný pohled na kratičké sedátko spolujezdce, abyste věděli, že ze školy na koupák a večer z baru do peřin je přesně ta vzdálenost, kterou za vámi ta štíhlá kočka vydrží. Renegade je pro jízdu ve dvou jednoznačně vstřícnější.

A když už jsme za těmi řídítky, co vás vlastně čeká po optické stránce, na co se celou jízdu díváte? Renegade má po vzoru velkých Haryků kulatý budík v konzoli na nádrži, který v sobě ukrývá LCD displej s otáčkoměrem, palivoměrem a ukazatelem zařazeného kvaltu, ovšem jeho čitelnost je poměrně mizerná, fakt by potřeboval větší kontrast. Ovladače na řídítkách moc hodnotně nepůsobí, a co mě vyloženě rozčiluje, že tady sice jsou fakt pěkná zrcátka v koncích řídítek (větší než na Keewayi, ovšem kvůli vibracím jednoválce toho v nich moc nevidíte), ale nikomu nestálo za to, aby do prázdných otvorů v objímkách páček, kam se běžně zrcátka montují, dal aspoň záslepky. Takže civíte na otevřené závity. Vaší pozornosti neujdou zajímavé padáky ve formě sliderů na odvrtávaných hranolech, které máte před nohama, a když už jsem takhle lehce načal téma výbavy, musím zmínit také zadní tlumiče s plynovými nádobkami a nastavitelným předpětím či centrální stojan – s vyhoupnutím motorky vám pomůžou držáky u vrchního uložení tlumičů, které čistě teoreticky slouží jako madla pro spolujezdce.

Keeway nabízí modernější a uhlazenější kokpit, plastové ovladače na řídítkách působí hodnotnějším dojmem a zrcátka jsou sice o dost menší, ale neklepou se. A prý si je můžete i otočit dolů, pak máte vyloženě Forty-Eight. Na první dobrou mi nesedělo umístění též kulatého LCD displeje, říkal jsem si, že by mi daleko větší logiku dávalo, namontovat ho před řídítka a ne až za ně, ale za jízdy jsem zjistil, že to vůbec ničemu nevadí a na budík se dívá dobře. Tady s čitelností nejsou problémy a zobrazované údaje jsou vlastně totožné jako na UM. Co se další výbavy týče, nabídne toho Keeway ještě méně než UM, ovšem tahle motorka se chlubí zase jinými prvky. Má USD vidlici, radiální čtyřpístkový brzdový třmen, již zmiňované nastavitelné páky řadičky a zadní brzdy, sekundár řemenem a samozřejmě i tady jsou zadní tlumiče s nastavitelným předpětím. Co potěší, je pěkný vystřelovací klíček zapalování, jaký známe třeba z Benelli.

Jeden nebo dva?

Otázka samozřejmě míří na počet válců. UM Renegade tvrdí, že jeden je v malém cruiseru s objemem 300 kubíků naprosto dostačující a ráznost při rozjezdu a vůbec zátahu odspodu mu dává zapravdu. Odlepit se z místa není sebemenší problém a jednobuch poté po otočení plynovou rukojetí ochotně tlačí pomyslnou ručičku tachometru (jsou tady čísla) vzhůru, jak v šestistupňové špajsce ládujete další a další kvalty za typické jednoválcové zvukové kulisy, takové to braaap-braaap a stačí vám opravdu jen spodní a střední pásmo. On je také sekundární převod poměrně krátký, o dost kratší než u Bendy, kde 6000 otáček na šestku znamená cca 104 km/h a na Renegadu o 10 km/h méně. Ovšem tohle je zároveň i taková přechodová oblast, kde se začne projevovat naplno horší vyvážení jednoválcového motoru a prostě odsud dál se motor projevuje citelnými tvrdými vibracemi a jízda není příjemná ani pro uši, ani pro tělo. Na nižší kvalty taky záhy zjistíte, že výkonová špička je poměrně nevýrazná a kromě řevu a vibrací se toho nahoře moc neděje. Takže radši přeřadíte o kvalt výš a necháte to na točivém momentu…

Keeway alias Benda (nebo taky Brenda Walshová, to jméno se mi samo dralo na jazyk) má válce dva a dokonce rozevřené do vidlice, což je prostě to nejvíc, co do cruiseru můžete dát. To bylo pořád řečí, jak jsou véčka mrtvá, protože to je drahé, roztahané na délku a kdoví co ještě. A prásk, Číňané ukazují, že to dokáží udělat i v malých objemech. Stačí brnknout do startéru a nechat ustálit otáčky, které vždycky vyletí zbytečně vysoko, a hned víte, že tohle prostě chcete. Volnoběh je sice vysokých 2000 otáček, ale pocitově si motor jenom tak dvouválcově bafá a fakt vás baví ho poslouchat. Také chod spojkové páčky připomíná Sportster, u třístovky bych čekal podstatně menší ovládací síly. Úplně odspodu V302 C vyloženě dopředu nevyrazí, tam prostě cítíte, že toho točivého momentu není tolik, a při častých rozjezdech ze semaforů je příjemnější UM. Ovšem když už se potom jede, tak Keeway samozřejmě těží ze svého točivého charakteru a je živější. Vůbec mu nevadí otáčky, někde mezi pěti až sedmi tisíci je šťastný jak kocour, který konečně shodil víko od krabice s chroustáky, a až někde za osmičkou cítíte, že se výkonová křivka začíná zplošťovat. Vibrace jsou podstatně menší než na Renegadu a až když Keewaye drtíte (samozřejmě po dálnici) dlouhodobě stodvacítkou, tak vám udělá mravence do rukou i nohou. Když se brouzdáte krajinou kolem kilíčka, jste v pohodě úplně. Navzdory delším převodům tady není problém frčet městské pade na šestku při méně než 3000 otáček a motor si jen tak přede a těší vás svou zvukovou kulisou. Jo, takhle má znít cruiser, i když maličký.

Jistota nebo komfort

Renegade působí jako velký motocykl nejen opticky a při nasednutí, ale také jízdně. U jiné kategorie bych za „cítíte ta kila“ tahal konstruktéry za uši, tady ale ne, u cruiseru mi to nevadí. Máte aspoň dospělejší pocit. Poznáte to užší a vyšší přední kolo než na Keewayi, je tady již zmíněná rozlehlejší jízdní pozice, a když vám pod koly ubíhá pěkný asfalt, je iluze jízdy na velkém cruiseru velmi živá. Pokud je potřeba zpomalit, obyčejné brzdy překvapí svým spolehlivým účinkem, což se hodí i při sportovní jízdě, která Renegadu není cizí. Dlouhý rozvor podporuje jistotu a stupačkou jste na asfaltu, než řeknete švec. Problém však nastane, pokud byste chtěli říct „tady jsou nějaké hrboly“, protože v tu chvíli pochopíte, že za tou jistotou podvozku na dobrém asfaltu stojí velmi tuhé naladění odpružení. Renegade si z šuplíku tlumičů vytáhl nějaký cenově výhodný set a výsledkem je, že ta motorka je prostě udrncaná, a jakmile se vám do cesty postaví kočičí hlavy nebo fakt mizerný povrch, začnete přemýšlet o otočce a změně trasy.

Keeway je úplný opak a já v jeho sedle zpočátku vůbec nechápal, proč se za mnou Dominik v jednom městečku tak loudá. Oukej, bylo to několik kilometrů kostek, ale vždyť na Bendě se mi jede tak parádně, a to je to bobber se zdvihem zadního kola děsivých 46 mm… Pak jsme si to prohodili a pochopil jsem hned. Klobouk dolů, kolik komfortu dokáže V302 C nabídnout po stránce podvozku, a když si k tomu přidáte ještě opravdu parádní ovladatelnost danou o dost kratším rozvorem a tím menším baculatým předním kolem, vyjde vám motorka, která je fajn na české silnice všech druhů i do města. Lehoučká, obratná a, ehm, ne zrovna jistá, pokud se bavíme o sportovních výkonech na dobrém povrchu. Ani tady nejsou žádné Öhlinsy a daň za to, že po každém přejezdu výmolu nemusíte na rehabku, je zkrátka to, že v zákrutách v plném náklonu nemáte především ze zadního kola tak úplně pocit plné kontroly. Více kontroly bych chtěl také od přední brzdy, která je konstrukčně o level výš než na UM, ovšem na testovaném kousku fungovala o dost vlažněji. Zkrátka u podvozků si při výběru stroje musíte říct, jestli chcete pohodlí, nebo jistotu.

Otázka preferencí

Oba jsou z Číny, oba v určitých ohledech připomínají slovutné Harleye, ale jinak jsou si velmi nepodobné nejen jízdními dojmy. Tentokrát bude závěrečné hodnocení možná až nepříjemně jednoznačné, ale pokud hledáte objektivně lepší motocykl, je to Keeway V302 C. Ten by klidně mohl stát i víc a v klidu by si svoji cenu obhájil. Je to velmi pěkný malý bobber s nadstandardně kvalitním designem (myslím tím nejen styling, ale i konstrukci), vybavený parádním vidlicovým dvouválcem s řemenovým pohonem, který přesně míří na komoru nejen mladých milovníků bublavého brouzdání se krajinou, ale i těch naopak starších, kteří si takový motocykl vždycky chtěli koupit, ale nikdy na něj neměli peníze, odvahu nebo obojí. Někoho může odradit, že to je opravdu prachsprostá kopírka Forty-Eight, nicméně myslím si, že cílové skupině tohle bude úplně jedno. UM Renegade Freedom v tomto duelu tahá za kratší konec provazu, jeho cenová výhoda je zanedbatelná a bodovat bude hlavně u těch, kteří se na Bendu prostě fyzicky nevejdou.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 174 cm
Dominik Valášek (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 184 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
David Jelínek - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

Který model byste si vybrali vy?

1. Keeway V302 C
   Hlasováno: 6x
2. UM Motorcycles Renegade Freedom
   Hlasováno: 0x

Hlasování

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE