Ducati Sport 1000

Text: Filip Tichý | Foto: Petr Szabó | Zveřejněno: 21.12.2006 | Zobrazeno: 36 077x

Kapitoly článku

Odpružení, jízda, brzdy

Rámu nelze vytknout vůbec nic - ani náznak po nějakém kroucení. Díky "závodní" jízdní poloze máte při řízení pocit, jako byste přední kolo drželi za osu přímo mezi rukama. Takovou odezvu od předního kola a cit s vozovkou opravdu u žádného naháče nedostanete. Ale má to i obrácenou stránku - jakékoli zachvění řidítek nebo odskočení předku, které byste u jiné motorky v pohodě ignorovali, vás u Sportky pořádně vyděsí, protože ho máte blíž a vnímáte mnohem intenzivněji.

Náklony v kvalitních zatáčkách jsou doslova požitek, neustále máte pocit, že si přece za chvíli musíte škrtnout zrcátkem o zem! Při odpojení pudu sebezáchovy a jízdě na krev má někdy řízení na nerovnostech tendenci k rozklepání. Být majitelem, asi bych investoval do tlumiče řízení, aby byl zážitek dokonalý.

Jak už jsem zmínil, u Ducati Sport 1000 platí rovnice víc rychlosti = víc zábavy. Zalehnutý jezdec má krásně na očích silnici a zároveň budíky, široká řidítka dodávají skvělý pocit kontroly nad celým světem, výfuk s pořádným duněním podmalovává ostrý zvuk rozvodů a vy jste rázem v roce 1970, kdy nebyly žádné hlukové a emisní limity, zpomalovací prahy, radary, vyhlášky...
Škoda, že jsem se nedostal na okruhové dny Ducati a nepoškádlil ji na okruhu. Všichni říkali, že na okruhu je skvělá a pro občasného návštěvníka okruhových dnů je to přesně to pravé náčiní.

Přední brzda je příjemná - dostatečně energická na ostrou jízdu, ale zase žádná jedovka ze supersportu. Jen se mi s ní trošku hůře než u jiných motorek dávkovalo takové to úplně slabé přibrzdění, abych se tak rychle neblížil ke kufru auta přede mnou... Zadní brzda, jako by tam ani nebyla. Napřed nic a jak přitlačíš, zadní kolo okamžitě stojí.
Neumím si to moc vysvětlit, ale úloha brzd se úplně obrátila, když jsem si musel dát asi 50 km v slabém dešti. Opatrně jsem se na mokru vracel domů a přední brzdy jsem se dost bát, naopak zadní brzda najednou s mokrým kotoučem dokázala opatrně přibrzďovat. Kupodivu ani jízda na mokru nebyla nijak nepříjemná, na supersportech to na mokru doslova nesnáším, taky se mi jelo úplně v pohodě. Pneumatiky Pirelli Phantom Sportscomp s moderní směsí i rozměry, ale s duší a s hadovitým "retro vzorkem", mi na Sportu ve všem vyhovovaly a docela se osvědčily i na mokru.

Závěr

Ducati Sport 1000 má spoustu nepraktických vlastností, ale všechno přebíjí tím, že je nádherná, vzbuzuje spoustu emocí a dokáže je poskytnout i při jízdě. Veškeré drobnosti, které jí lze vytknout, mi okamžitě po rozjezdu vítr vyhnal z hlavy. Pokud jde někomu pouze o pocity, ochutnejte tuhne Ducati, třeba už vás nepustí. A že je jednomístná? to už není tak docela pravda - od roku 2007 bude Sport 1000 k dispozici ve dvoumístném provedení. Navíc v nabídce přibude verze Sport 1000 S, která vychází z polokapotované verze Paul Smart, ale bude cenově dostupnější. Všechny modely řady Classic navíc prodělaly mírné změny v motoru, výfukových sestavách a barevných paletách.