CFMOTO 300CL-X Heritage: Malý klasik pro nenáročné

Malý Heritage balancuje někde na hraně klasického naháče a scrambleru a svým přímočarým a minimalistickým vzhledem má určitě co nabídnout. Podle mě je ale úplně fuk, kam se vzhledem i stavbou řadí, protože mnohem víc záleží na tom, jak si poradí s každodenním jezděním po městě a jestli nezkazí srandu na asfaltkách za městem. Zkrátka jestli je univerzálem, který bude bavit začínající motorkáře, drobné slečny, ale i borce, kteří se za řídítka motorky vrací po dlouhé době a chtějí něco jednoduchého za rozumné peníze.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

CFMoto 300CL-X Heritage je menším sourozencem sedmikila a zároveň vychází ze základu o něco sportovněji založeného tříkila 300NK, alespoň co se vzhledu týče. Největším rozdílem obou třístovkových céefek je pochopitelně design, ovšem daleko více je to ergonomie, kdy CL-X staví na pohodlnější vzpřímené pozici a výše položených řídítkách. Ano, dá se říct, že jde o klasika dorostence, který tak trošku koketuje s kategorií scrambler a z pohledu pozice jezdce je o poznání pohodlnější než sportovní enkáčko. Základ je pro CL-X i NK stejný, a tím mám na mysli jednoválcový kapalinou chlazený čtyřtakt se zdvihovým objemem 292 cm³, který umí vyprodukovat 20,5 kW, tedy cca 28 koní při 8750 ot./min. Na mysli mám také ocelový příhradový rám a sedmnácti palcová kola.

Pérování je pevně nastaveno z továrny a kromě úpravy předpětí zadního centrálu není prostor pro individuální ladění. Připravené vyrazit do ulic váží 300CL-X 155 kg, a to je váha i s plnou 14,5litrovou nádrží. Sedlo leží ve výšce 795 mm nad zemí, takže ani menší jezdci nemusí mít obavy, že by nedošlápli. Tříkilo je vybaveno antihoppingovou spojkou, ledkovými světly a blinkry a je zajímavé, že dostalo podsvícené ovladače na řídítkách. Jelikož jde o jednoduchý stroj za rozumné peníze, je vybaven relativně obyčejným kulatým LCD displejem, který ale zobrazuje vše nejnutnější a kdyby se mu dalo něco vytknout, tak absence ovládání skrz přepínač na řídítku. U malého CL-X najdeme i přepínač jízdních režimů, ale je otázka, jestli to má malorážky s třicetikoňovým motorem smysl a bude se dát vnímat nějaký kontrast. Na to odpoví svezení, tak pojďme za řídítka.

Kdepak, třístovkové CL-X není motorkou pro čahouny a řekl bych, že borci nad 185 cm se za jeho řídítky budou jen těžko skládat. Já mám o nějakých deset čísel méně a docela utažený trojúhelník řídítka, stupačky a sedlo je pro mou velikost tak akorát. Jsem si jist, že menší stavbou udělá radost také drobným holkám, kterým dost pravděpodobně sedne jedna radost. O tom se přesvědčuji při návštěvě u známých, kde se k třístovce sbíhá hned několik slečen v tu ránu se jedna po druhé vrhá za řídítka. Jelikož jim padá do ruky na první dobrou, pídí se po ceně a veselejší barevné kombinaci, co by je uchvátila víc než tahle černá. Mě to vlastně ani nepřekvapuje, protože céefko nemá vysoko položené sedlo a působí velice lehkým dojmem už při manévrování na místě.

První kilometry ve městě napovídají, že pohodlná vzpřímená jízdní pozice vyhovuje kličkované v ranní dopravní špičce skrz ucpanou metropoli a zásluhu na tom mají vyšší a širší řídítka, které mi zaručují slušnou páku, a tím pádem jednoduché manévrování a rychlou změnu směru. I přes to, že je nahaté tříkilo opravdu mrňavé, se svou výškou 173 cm nemám větší problém se na něj poskládat a vyloženě si na něco stěžovat. Oceňuji pocitově nízkou váhu a přiznávám, že přesně taková, jakou jsem od drobného tříkila očekával. Jak už jsem zmínil, jsem si jist, že bude argumentem pro začínající motorkáře i křehké slečny, co se nechtějí prát s daleko vyšší a těžší mašinou.

Pocitově nízká váha přichází vhod na silničkách za městem, kde mám možnost trošku vzít za plyn a sklouznout se ve svižnějším tempu. Pochopitelně to není žádný velký čardáš, ale když dám céefku napít, dokážu se celkem hezky povozit. Čtyřtaktní jednoválec mě mile překvapuje jen minimálními vibracemi, přiznávám, že jsem je čekal o poznání větší. Když vyloženě nic nehrotím a jen tak se v klidu vozím, necítím vůbec nic nepříjemného a vlastně vnímám jenom takové vibrace, co jsou zdravou záležitostí jednoválcové motorky. Citelnější vibrace se o slovo hlásí teprve ve chvíli, kdy motor dostává čočku a točím ho až k omezovači. Tam už se pochopitelně nějaké objevují a vnímám je ve stupačkách, řídítkách a lehce i sedlu.

Kdo se někdy svezl na mašině s menším jednoválcovým motorem, asi mi dá za pravdu, že je nutné jednohrnek točit a často řadit. Tak to prostě je a ani při lítání na třístovkovém CL-X tomu není jinak. Právě proto je dobře, že šestistupňová převodovka funguje hezky čistě a umí se obejít bez otravných nepřesností některých motorů Made in China. S rukou na srdci ji mohu pochválit a dát palec nahoru. Kroky mezi jednotlivými kvalty jsou krátké, a pokud se budeme bavit o zpřevodování, tak první kvalt je naladěn hodně do síly. Vlastně celá převodovka je krátká, a z toho pramení to neustálé řazení nahoru-dolů. O síle motoru ve spodku se vůbec nemůžeme bavit, ale o slušném středním pásmu a použitelném vršku určitě ano. Tříkilo je hezky točivé, a jakmile mu dávám za uši, dokáže na okreskách upalovat jedna radost. S průběhem výkonu i pružností jsem úplně v pohodě a pokud mi něco vadí, je to cuknutí při otevření plynu z nulové pozice. A ty dvě palivové mapy? Za mě naprostá zbytečnost a u motorek s takto nízkým výkonem mi nedávají vůbec žádný smysl. Žádný zásadní rozdíl při změně režimu nevnímám a myslím, že tu dva režimy jsou jenom pro pocit důležitosti.

Třístovkové CL-X rozhodně není cesťákem, na kterém bych chtěl jezdit dlouhé přejezdy po rychlých silnicích a drtit stovky kilometrů denně. Je tomu právě naopak. Baví mě hlavně při dojíždění za povinnostmi každodenního života po městě a je s ním zábava i na menších silnicích s nejrůznějším povrchem. Právě tady je ideální jezdit kolem 90 km/h, a to tříkilu sedí skvěle. Pérování je nastaveno na rozumný kompromis a dává s klidem i okresky nižší třídy s horším povrchem, ale i silnice s asfaltovým kobercem v topu. Tady bych neměnil vůbec nic. Dobrý podvozek a pocitově nízká váha se podílejí na hodně slušných jízdních vlastnostech a ovladatelnosti. Právě to je výhodou menších motorek, jako je tohle céefko, a proto dává větší smysl pro začátečníky a motorkáře vlastnící řidičák kategorie A2, než větší a těžší uškrcená motorka. Co mi ale není po chuti, to je charakteristika přední brzdy, a když to uvedu na pravou míru, tak hlavně její dávkování při intenzivnějším brzdění a nutnost vyvinout větší sílu. Jasně, když za brzdu vezmu, tak je účinek adekvátní a zabrzdím, jenže to dávkování a nutnost vynaložit větší tlak mi nesedí. Tohle by mělo být lepší, a i když by se náklady na výrobu o něco zvýšily, doporučil bych nasadit brzdu od některého z předních výrobců.

Ptal jsem se před svezením, jestli je CFMoto CL-X 300 Heritage univerzálem, který bude bavit začínající motorkáře, drobné slečny, ale i borce, kteří se za řídítka motorky vrací po delší době a chtějí něco jednoduchého za rozumné peníze? Pak mi tedy nezbývá než odpovědět, že ano. Jde o jednoduchý stroj splňující kritéria kategorie A2 za příznivou cenu, který zpracováním i jízdními vlastnostmi není na hony vzdálený od konkurence renomovaných značek. Nevypadá vůbec zle, jezdí hezky a až na tu přední brzdu jsem ho vyloženě nenachytal na švestkách. Jelikož jde o docela malý nahatý jednoválec, bude vyhovovat hlavně drobnějším a středním postavám než čahounům, kteří se za jeho řídítka budou jen těžko skládat. Barevné kombinace jsou k mání dvě, tedy tato černá a pak ještě bílá a prodávají se za cenu 99 990 korun, tedy cenu zhruba o dvacet tisíc nižší, než byla při uvedení na trh. CFMoto nabízí širokou škálu příslušenství a patří mezi něj sada kufrů, kterou měl testovací kousek. Pro představu se prodává s montážní sadou, tedy s držáky, za nějakých deset tisíc korun.