Yamaha XSR125 Legacy vs. Brixton Crossfire 125 LC: Co dostanu navíc za svých 34 190,-?

Na začátek se rovnou podíváme na původ obou motorek. Brixton je značka rakouského koncernu KSR Group, který stojí za znovuzrozením italských značek Lambretta a Malaguti, k tomu dováží do německy mluvících zemí Royal Enfield, čtyřkolky CFMoto a elektrickou značku NIU k tomu distribuuje do Itálie, Francie a Belgie. Takový velikán má díky kontaktům poměrně jednoduchou možnost, jak rozjet vlastní značku a sympatické je, že to neudělal tím nejjednodušším způsobem, tedy že by objednal kontejner unifikovaných čínských motorek a nalepil na ně svou samolepku. V tomhle případě motorku kreslí a navrhují v Rakousku, v Číně ji potom vybraný partner vyrobí podle zadání. Proto se vám taky nestane, že na silnici potkáte stejnou motorku ale s jiným logem na nádrži. Vtipné je, že Yamaha vzniká vlastně podobně. Návrh a vývoj bude určitě zdlouhavější, Japonci jsou pečlivky, výroba ale neprobíhá v domovině Yamahy, ale v Evropě, přesněji řečeno ve francouzské továrně YMME, donedávna známé jako MBK. Máme tu tedy krásný paradox - evropská motorka se vyrábí v Asii, asijská v Evropě. Jak to ovlivní výsledek?

Vzhled, styl a zpracování

Chleba by se mohl začít lámat už v téhle oblasti. Ne teda úplně u samotného vzhledu, ale skoro čtyřicet tisíc navíc v téhle třídě by mělo být vidět už od pohledu. A je. Nedá se teda říct, že by Yamaha byla hezká a Brixton vyloženě ošklivý, obě motorky mají něco do sebe a každá na to jde trochu jinak. Vlastně jsou obě posunuté do trošku jiné kategorie, když XSR je naháč, možná lehce líznutý scramblerem, a Brixton je takový trochu kočkopes mezi caferacerem a scramblerem. Vršek je jasný kafáč, rovná horní linka, nízká řídítka, ale od pasu dolů překvapuje flattrackovým vzorkem na kolech, to přední má navíc ještě průměr 18 palců. Tohle úplně nechápu, ale budiž. Jako celek je ale Crossfire povedený. Určitě si nejde nevšimnout podobnosti s Husqvarnou Vitpilen, na druhou stranu, co jiného chcete v tomhle stylu vymyslet. Hodně se mi líbí použití typického X na nádrži, to je originální a díky tomu je Brixton jasně rozpoznatelný. Všechno tu hezky ladí a navazuje a Crossfire dává i díky svému matnému vzhledu najevo, že to není úplně maminčin mazánek, ale spíš parťák do každé městské rvačky.

XSR je proti němu načančaná elegantní manekýna, která působí mírumilovně. I její design je kompaktní, promyšlený, vlastně bych řekl, že je z celé řady XSR nejuhlazenější, i když ani tady si neodpustili designéři „krabičky“ ledabyle připlácnuté na rámu. Tahle verze Legacy je navíc vybavená specifickým barevným provedením, černá metalíza působí rozhodně hodnotněji než stříbrná matovka, škoda jen, že za tyhle peníze dostanete grafiku jen lepenou a to i na nádrži. Hodnotným dojmem ale působí i zbytek motorky, je vidět, že si s ní v Yamaze vyhráli, a když stojí vedle svého konkurenta, je poznat, za co dáte víc peněz. Detaily jako držák předního světla, předního blatníku, nerezové doplňky pod sedlem či samotné sedlo dávají dojem kvalitně odvedené práce. Proti základnímu XSR tu je navíc ještě stříbrný kryt výfuku a krásná zlatá drátěná kola, což je ve finále patnáctitisícový příplatek proti základu. Není to ale všechno pouze o dokonalosti. Naprosto absurdní jsou žárovkové blinkry. U motorky za necelých 130 000,- tyhle plácačky fakt nechceš, tím spíš, když elegantní ledkové kousky umí nasadit kdejaký Číňan. Asi potřebovali v Yamaze vymést sklady. Vyloženě na nervy mi taky lezl konektor u spojkové páčky s barevnými dráty, na ten často padne zrak, spojková páčka s velkou vůlí v uložení taky trochu kazila dojem a poslední škraloupek se skrývá u drátěného uložení budíku. Jsou to drobnosti, ale na premiantku musíme být přísní!

Brixton přitom nijak výrazně nezaostává. Je vidět, že tady nad tím sedí rakouské hlavy, které si jednak pohlídají výraznější přešlapy, potom ale také dokáží vymyslet hezká cingrlátka. Typický kompas a nápis Brixton na motoru, luxusní frézovaná zrcátka v koncích řídítek, vkusná kouřová nádobka brzdové kapaliny nebo nožní ovládací prvky, které nejsou jen obyčejná pásovina, tady je vidět, že nad motorkou přemýšlel někdo s citem. Malé stylové blinkry mu určitě vedle stojící Yamaha závidí a Crossfire se nenechá zahanbit ani ostatním osvětlením, protože přední LED reflektor kombinuje kompas s logem výrobce a nápis Brixton najdeme i v zadním pěkném světle. Celkovou „levnost“ člověk pozná hlavně na řídítkách, ovladače a gripy jsou z levnějších materiálů a působí dost obyčejně, a pak také na finální povrchové úpravě. Jedna věc je, že je motorka celá matná, jenže matná na motoru Yamahy je o něco hezčí, než matná Brixtonu. Ve finále to ale do drsného stylu zapadá, není tu žádná vyložená bota a musím říct, že si s ním určitě neuděláte ostudu. Rozdíly tu tedy jsou, ale ne úplně zásadní.

Technika a technologie

Vyspělá japonská značka by nováčka určitě měla překonat v použité technice a technologiích, takže co nám tu Yamaha naservírovala? Hlavním trumfem je motor, ale ani ne tak při pohledu do technických údajů. Obě motorky atakují legislativní maximum, XSR se ho v 10 000 otáčkách svými 11 kilowatty přímo dotýká, Crossfiru k němu v maximu chybí jeden kilowat, maximum ale přichází o 500 otáček dřív. Trumfová karta Yamahy má na sobě napsáno VVA, což je zkratka pro variabilní časování ventilů. Díky tomu by měl být japonský agregát pružnější a tahavější, ale technické údaje o tom zase moc nenapoví. Yamaha má 11,5 newtonmetru v 8 000 otáčkách, Brixton udává 11,4 newtonmetrů a zase o pět set otáček dřív. Papírově to je dost vyrovnané, teoreticky se nemusíte bát, že by rakouský Číňan měl být nějak vydechlý. Tím spíš, když motorky od sebe dělí jen několik kilogramů. Yamaha s náplněmi udává 140 kg, Brixton 149 kg, z toho něco málo případně na o litr větší 11litrovou nádrž.

Za podobnou hmotností stojí zbytek konstrukce, kde ani inženýři z Yamahy nevymýšleli nic převratného. Přeci jen jsou to pouze stopětadvacítky, kde se hledí i na cenu. Rám tedy sice vypadá jako hliníkový deltabox, je to ale obyčejný ocelák, Brixton to nijak nemaskuje a rámovinu má rovnou svařenou z trubek. Kyvku taky nemá vyloženě ošklivou, Yamaha jí má ale zase hezčí, protože vypadá jak ze supersportu. Mimochodem, když na kyvce Brixtonu vidím ten trubkový držák SPZ, asi vím, kde se většina z těch 9 kilogramů skrývá… Obě motorky potom mají pěkné obrácené vidlice, centrální tlumič, samozřejmě si tady nic moc nenastavíte, kotoučové brzdy na obou kolech, jediným větším rozdílem je radiální aplikace brzdového třmene u Brixtonu a už zmíněného průměru předního kola, Yamaha má standardní sedmnáctku.

Pod slovíčkem technologie se ještě můžou skrývat nějaké elektronické vychytávky, ale u základní dvácy toho moc nečekejte. Žádné jízdní režimy, nastavitelné asistenty, konektivitu a barevnou hudbu místo přístrojovky tady nenajdete. U obou jsou jednoduché kulaté budíky s inverzním zobrazením, Brixtonův je přitom opravdu úplně základní. Otáčky, rychlost, palivo, teplota, hodiny, celkové, kilometry, trip a nic víc. Yamaha to u svého budíku obohacuje o druhý trip, ukazatel spotřeby a hlavně zařazený kvalt. Oba přístroje navíc spojuje ještě jedna věc - blbě se čtou na slunci. Yamaha má sice nastavitelný jas, ale i na nejvyšší není tak kontrastní, jak by bylo potřeba, Brixtonův „šajní“ trochu víc, ale zase je hodně položený a snáz chytá odlesky.

Rozměry a ergonomie

Ještě než se vrhneme do sedel, krátce se porýpeme v technické tabulce. Z ní vyplývá, že je XSR skoro o 12 centimetrů kratší ale sedlo má výš o 5 milimetrů. Rozdíly to sice jsou, ale nejsou zase tak velké, abych se na jednu motorku nevlezl a na druhou v pohodě. Výsledek je ale celkem paradoxní. Yamaha totiž i přes vyšší sedlo víc sedne menším jedincům, protože lépe došlápnou. I tohle vypovídá o obrovských zkušenostech, které japonský výrobce s návrhem a výrobou motorek má. Dokáže je navíc zužitkovat, takže ve finále postaví motorku, na kterou si sednete a jste doma. Příjemná uvolněná jízdní pozice, uvolněné úhly v kolenou a kyčlích, vzpřímený vršek těla, jen ta řídítka by mohla být o fous širší i s ohledem na výhled v zrcátkách. Takhle si v nich vidím z poloviny ruce. Víc než šířka mě ale rozčilovalo, že byla v klemech pootočená lehce dopředu. Krom toho není Japonce z ergonomického hlediska co vytknout. Sedlo je pohodlné a stupačky spolujezdce překáží úplně stejně na obou, jsou to prostě drobné motorky.

Brixton je v ukotvení jezdce o dost specifičtější. A nemyslím tím teď nízká řídítka, protože zase tak nízká nejsou. S Brixtonem se i ve městě dá fungovat bez problémů, po jednom odpoledni nehrozí zánět karpálů, vrchní polovina je vlastně jen decentně sportovně předkloněná a tím, že je motorka hodně rovná a je tu dlouhé sedlo, dá se případně měnit jízdní pozice a poposednout trochu dopředu na nádrž. Ta může na první pohled vypadat nepohodlně, že budou její hrany protivné ale vůbec. Zase nad tím někdo přemýšlel, takže i mé dlouhé nohy vyšly do poloviny nádrže před vrchol kříže, kde jsou hrany menší a s motorkářskými kalhotami s chrániči tak nebyl vůbec žádný problém. Ten jsem neměl ani s úhly v kolenou, v pohodě jsem se na motorku poskládal, jen ten pocit ze sedla a došlápnutí není úplně vymazlený. Sedlo je samo o sobě tužší, což mi nevadí, protože se aspoň neprosedí, ale člověk na něm sedí jakoby nadvakrát. Poprvé svojí zadnicí, podruhé vnitřní spodní stranou stehen, kterou má položenou na část sedla směřující k nádrži. A protože je sedlo i v těchto místech pořád stejně široké jako vzadu, je došlápnutí navzdory jeho nižší výšce složitější, navíc se přímo pod ním pletou stupačky. Pro menší lidi je tak vhodnější Yamaha, pokud ale tohle neřešíte, sednou vám obě. Ještě musím zmínit zrcátka, ta jsou na konci řídítek, takže v nich ruce na rozdíl od konkurentky nevidím, mají ale docela malý průměr, takže to také není stoprocentní.

Motor a převodovka

Výkonově jsou obě motorky srovnatelné nejen na papíře, ale i v jízdní dynamice. Na obou bez zaváhání vystřelíte ze semaforu, na obou jsem neměl problém držet cestovní rychlost kolem devadesáti, poměrně zásadní rozdíl je ale v převodovkách respektive v celkovém zpřevodování. To, že na Yamaze zapadávají kvalty snadněji a s menším hlukem, není moc překvapivé. Nečekal jsem ale, že bude mít rychlosti tak a hlavně u těch prvních mi to přijde trochu na škodu. Zrovna od startu potřebuje člověk vypálit, nasázet to tam a frčet, jenže u Yamahy člověk vytáčí kvalty docela dlouho. Ve finále to pak vycházelo, že jsem s XSR všude jel o kvalt níž, než na Brixtonu. Ve městě jsem se klidně pohyboval čtyři, pět, na Brixtonu jsem byl skoro pořád na šestce. Ten má první tři kvalty typicky hodně krátké, takže po řadičce skáču o sto šest, jízda má ale švih a pocitově mi i díky tomu přijde rychlejší. Je to znát i na maximálce, když Brixton i na šestku do mírného kopce poměrně hravě zdolal stovku a dál zrychloval, zatímco XSR se se zařazenou pětkou už tolik nechtělo.
Je to ale něco za něco. Yamaha v tomhle ohledu využívá sílu variabilního časování ventilů, protože i když to na papíře nevypadá, tak má silnější střed otáček. Pořád jsou to motorky s objemem do 125 cm3, takže tu nečekejte obrovské rozdíly, ale Brixton do nějakých šesti a půl, spíš sedmi tisíc nic moc nepředvádí a až nad touhle hranicí se hezky rozeběhne. Yamaha má přísun síly vyrovnanější a i přes delší kvalty nemá ve finále člověk takovou potřeb ji neustále honit. XSR je pohodovější, klidnější, Crossfire zase sportovní.

Nakonec je tady ještě jeden faktor a tím je kultivovanost. Díky delším kvaltům, nižším otáčkám a jistě také samotnému vyvážení agregátu je jízda na Yamaze příjemnější. Už od nastartování přes první zařazení a puštění spojky až po vytočení do nejvyšších otáček cítíte větší vyladěnost. Vibrace tu nějaké jsou, ale o těch nemá vlastně cenu psát, protože je nijak řešit nebudete. Brixton je celkově hrubší, motor od Zongshenu produkuje víc vibrací a je to samozřejmě spojené i se zmiňovanými otáčkami. Člověk ho drží víc u huby a i při meziměstských přesunech ho na šestku v podstatě drží v těch samých otáčkách nad 7 000, zatímco u XSR je šestka uklidňující rychloběh. Čínský motor přitom své vibrace posílá hlavně do kovových stupaček, ale zase to není nic, co by člověk v sedmnácti nevydržel.

Podvozek a brzdy

S motorovou charakteristikou sedí i zbytek jízdních dojmů. Motor, který touží po otáčkách a kde neustále proháníte kolečka v převodovce, si říká o sportovní svezení a k tomu sedí tužší podvozek. Bingo! Brixton je tuhá sportovní motorka. To je neoddiskutovatelný fakt, a jestli někdo touží po pohodlné motorce na brouzdání městem, toho moc neosloví. Zato Yamaha by mu sednout měla. Je měkčí, pohodlnější, pořád ale nejde říct, že by byla měkká a nepříjemně uhoupaná. Je to hezky trefené k charakteru motorky, která je stylová a pohodová. I přes tuhost odpružení ale musím Crossfire pochválit, protože nepůsobí levným dojmem. I když jedu po hodně rozbité silnici, tak to sice drncá, ale mám z toho dobrý kvalitní pocit. Tlumiče stíhají, kopírují povrch, chodí vyrovnaně předek se zadkem, jo, tohle mě příjemně překvapilo.

Přitom nejde říct, že by nějak dominoval při sportovním svezení v zatáčkách. Tam i pohodlnější Yamaha dokáže dát o něco víc jistoty a hlavně snadnější ovládání. Na jistotě se určitě podílí i použité pneumatiky, XSR má Metzelery, Crossfire čínské Maxxisy, na ovladatelnosti se zase podepisují rotující hmoty a gyroskopický efekt. Když se totiž bavíme o městských rychlostech, není problém ani s jednou. Respektive on není problém ani jinde, ale při přímém porovnání je znát, že v meziměstských rychlostech už musím Crossfire do kličkování přemlouvat víc, než Yamahu. Ta je lehká jako pírko neustále.

Zmíněné pryže na ráfcích ovlivňují kromě jistoty v zatáčkách také finální brzdný účinek. Tady by se ze začátku mohlo zdát, že to budou body spíš pro Rakousko, protože Brixton má pěkný ostrý nástup a celkově dost síly, zatímco Yamaha je taková jemná, vlahá a pro pořádný účinek to chce za páčku pořádně vzít. Jenže když jde do tuhého, Maxxisy ztratí přilnavost a přehnaně aktivní ABS do brždění výrazně plivne, zatímco Metzelery na Yamaze začnou pohvizdovat, ale motorka přesvědčivě brzdí dál. Až bych si dokázal ty brzdy představit silnější. Staré rčení každopádně praví, že „co neubrzdíš, neukecáš“, takže na brzdy celkově vyhrává Yamaha.

Něco navíc

V rozmýšlení nad tím, co dostanu za pětatřiceti tisícový příplatek, nesmíme opomenout také věci, které nesouvisí přímo s jízdou, ale jsou spojené s vlastnictvím toho či onoho stroje. U japonského stroje z Francie si za peníze navíc kupujete také značku a s ní spojenou dealerskou a servisní síť spolu s určitou jistotou ohledně budoucnosti. Yamaha jen tak krám nezavře, zatímco nová značka nemusí prorazit a potom… KSR by mohlo vyprávět. V září přišla zpráva, že společnost musí projít řízenou restrukturalizací, což je v Rakousku pro společnosti, kterým hrozí krach nebo insolvence, povinné. Do problémů se skupina prodávající 60 000 vozidel ročně údajně dostala kvůli covidu, válce na ukrajině, ceně energií, inflaci a snížené kupní síle zákazníků. Těsně před vánoci pak přišla zpráva, že plán restrukturalizace schválila většina věřitelů, takže KSR prozatím jede dál. Uvidíme, každopádně i v tomhle ohledu to může být skok do neznáma. O samotné spolehlivosti konkrétního stroje se bavit nebudeme, tu ukáže už čas, každopádně Yamaha by i v tomhle ohledu měla být sázka na jistotu a v neposlední řadě je třeba také připomenout pravidlo o tom, že „draze koupím, draze prodám“.

Co z toho plyne?

Je to vždycky těžké rozhodování, zdali se vyplatí utratit víc peněz, nebo ne. V tomhle případě Brixton svými výkony příjemně překvapil a mít tohle v sedmnácti jako první motorku, jsem štěstím bez sebe. Funguje překvapivě dobře, dobře vypadá a na svou konkurentku ztrácí v podstatě jen v detailech. Jenže jsou to právě detaily, které dělají celek a právě v tom takzvaném fine tuningu, tedy drobném vyladění, mají Japonci stále navrch. Pokud ty peníze navíc máte a není vám líto je za stopětadvacítku dát, dostanete celkově lepší balíček. Pokud ne, nezoufejte. Existuje základní model XSR, bazar a jízdně nakonec neuděláte chybu ani s Brixtonem, který i díky svému nečistokrevnému původu patří mezi to nejlepší z čínské nabídky.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 183 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Který model byste si vybrali vy?

1. Brixton Crossfire 125 LC
   Hlasováno: 20x
2. Yamaha XSR125 Legacy
   Hlasováno: 65x

Hlasování

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE