BMW R 1200 RS: Jako sedan pětkové řady

Někdy se můžete rozkrájet jak chcete a stejnak se nezavděčíte. Stejný je to i s timhle bavorem. Dělá všechno dobře, ale beztak každý jde a koupí raději něco jiného. Je na čase si říct, jestli by na tomhle univerzálu nebylo nakonec lepší svezení.

BMW R 1200 RS: Jako sedan pětkové řady

Kapitoly článku

Možná by Němci nebyli moc rádi, že začínám s informací, že tahle motorka se v záplavě jejich jiných modelů moc neprodává. A nebo by mě vytahali za uši za to, že neinformuji, že RS je v jejich hierarchii ihned za supersportovním S 1000RR. V každém případě jde o sportovně cestovní motocykl a nám se opět po necelých dvou letech dostává do ruky.

Je zvláštní jak na každého působí tahle motorka jinak. Nepamatuji si tolik rozličných názorů, tolik obšírných debat o komplikované přední části motocyklu, o nádherné boční siluetě a nevýrazné zadní části. Z pohledu redaktora mi tato různorodost názorů přijde fajn a jelikož mi pod rukou projde řada strojů, dovolím si říct svůj názor. Motorka se mi líbí a po dlouhé době je to jedna z těch, která je naživo o hodně hezčí než na fotografiích. Můžou za to detaily a linky kapotáží, které z mobilu nebo od monitoru počítače zkrátka nevyniknou.

Přední část je typicky bavorácká s upřenýma očima, kde levá a pravá čočka je rozdílná. I přes tuto menší asymetrii nemáte pocit, že motocykl šilhá. Společně s předním ručně stavitelným plexi jde pak o solidní ochranu před větrem. Postavy do 180 centimetrů se zde schovají obstojně, jen při rychlostech nad 150 km/h ve větším větru musíte lehce sklonit hlavu. Při nastavení plexi do dolní polohy, pomocí kolébkového mechanismu, je design vyváženější a ochrání posádku před větrem do nějakých 100 km/h. Manipulace s mechanismem nastavení vyžaduje grif, ale jakmile na to přijdete jakým směrem, respektive pod jakým úhlem zabrat, jde to i za jízdy jednou rukou.

Modré lakování podsedlových plastů není zezadu vidět a splývá s černou částí okolo malého koncového světlometu. Navíc na našem motocyklu byla přidaná plotna na kufr, která přes její kvalitní a detailní zpracování, rozhodně na čisté sportovní zadní části nepřidá. Modro-stříbrné lakování je však krásné při bočním pohledu. Jakoby tato barevná varianta připomínala barvy znaku vrtule bavorské značky. Jen škoda částečně skrytého zadního kola za koncovku výfuku. Ta tím pádem na sebe strhává až moc velkou pozornost, namísto toho aby parádu přenechala letmo uchycenému ráfku.

Sportovní a elegantní nádech motocyklu dotvářejí nejenom zbarvení, ale i přístrojový panel. Ztvárnění budíku je přehledné a kvalitně zpracované. Jsou to menší detaily, ale i zde při bližším zkoumání poznáte, že výrobce chtěl abyste neměli problém sem častěji mrknout. Dnes by to už ale chtělo jemnější grafiku čísel a písmen. Zejména u motocyklu, u kterého se počítá s delším časem za řídítky na jeden zátah. Nic důležitého vám tady však neunikne a pro potřebné údaje nemusíte dlouze listovat v menu. Stačí jen pár letmých pohledů, a do příště už víte kde co hledat. Máte tu možnost si vybrat ze dvou módů zobrazení menu. Sportovní Style 1 je zaměřen na otáčky motoru, turistický Style 2 zase na cestovní rychlost. Zajímavou funkcí je vybaven digitální otáčkoměr, která při studeném motoru posouvá červené (lépe řečeno černé) pole do nižších otáček a teprve po zahřátí dovolí vytáčet motor až k hranici osmi tisíc.


Když už mluvíme o menu a listování v něm, tak to se provádí pohodlně na levé rukojeti. Rozmístění ovladačů sice na pohled působí, že je vše na stísněném prostoru, ale palec levé ruky všude pohodlně dosáhne. A toto je potřeba podtrhnout, protože i dnes se setkávám často s motocykly, které nabídnou stejné věci, ale přeci jen vám pokaždé něco vadí. Ať už je to rozmístění informací na budíku, ovládání a listování v menu a nebo čitelnost palubního přístroje na sluníčku a podobně. R 1200RS dělá všechno dobře a proto si po jízdě na nic nestěžujete, nic co by stálo za zmínku. Tím RS dává najevo, že to s cestováním a tedy i ergonomií myslí vážně. Po usednutí je vše také v naprostém pořádku a sedlo se svojí výškou 790 mm je pro člověka mého vzrůstu akorát. Na výběr z příslušenství máte pak další tři sedla a to jak vyšší (840 mm a 820 mm), tak menší 760 mm.

Po rozjetí to však s RS není tak jasné jako s palubním přístrojem a pozicí řidiče. Přední kolo je na poprvé odtažité a na velmi malém prostoru, třeba při vymotání se z těsného parkoviště, nemáte z předku tolik informací. Závlek předního kola je totiž trochu větší a i délka rozvoru motocyklu je spíš na rychlé tempo než pro manipulaci na pětníku. Patrné je to o to víc pokud pro motocykl přijedete na Ducati Monsteru, který umí v podstatě jen řezat zatáčky. Takže dávám RS čas a po půl hodině už mi nepřijde na ovládání nic divného. Chytám tempo a nakonec mě podvozek začíná pořádně bavit..

Méně informací z předního kola je rázem pryč a RS nechává vyniknout podvozku jako takovému. Ustálíte-li na dálnici tempo na 140 km/h, přijde vám jízda dokonalá. Pohupování v tlumičích a stabilita to je to, co R 1200RS umí nejlíp. Jako byste rázem seděli na opravdovdém cesťáku, motorka jede rovně a nic ji nerozhází. Cítíte nízko těžiště a motorku příjemně usazenou k zemi. Volba tlumení pomocí systému Dynamic ESA je už klasicky známé nastavování pomocí jednoho stisknutí tlačítka. Na vás a na vaši peněžence už je jen zda si rozšíříte základní módy nastavení Rain a Road na další možnosti volby. Stejné je to pak s tempomatem a vyhřívanými rukojeti nebo navigací. Ta je mimochodem umístěná mimo zorné pole řidiče a musíte poněkud víc klopit zrak. Zde je tedy zas vidět, že tu nejde primárně o cestování a že RS by mělo zvládnout i sportovní jízdu. Roztáčím boxer do větších otáček..

Z tohoto motoru boxer už nejde vyždímat víc. Výrobce to ví a spíš se soustředí na naladění do jednotlivých modelů. U naháče R 1200R je křivka hodně podobná, ale tady mi motor přijde o něco vzdušnější a ochotnější se vytáčet. Jakoby najednou motorka měla o padesát kilo míň. Na naháči je fajn zapůsobit v dolním a středním spektru, ale pak cítíte, že už se mu nahoře moc nechce. Jakoby všechno přišlo hned a brzo to skončilo. Tady je snaha vás bavit déle, motor se nechá vytočit snadněji, šplhá nahoru s větší radostí. Zároveň však bez vibrací, které boxer sebou občas přináší. Nečekal jsem takovou hladkost a radost z vytáčení, i když motor vůbec nepotřebuje tolik otáček. Na okreskách umí už od 4 000 otáček držet velmi rychlé tempo a bavit vás kroutícím momentem.

Pod zátěží, když držíte tempo, se pak začíná hlásit o slovo i přední vidlice s informacemi o dění. Do té doby si jen tak plujete, ale jakmile vložíte do jízdy srdíčko a tlačíte na pilu, je RS rázem i solidní sporťák. Poloha řídítek, které jsou komfortně trochu výš, vás sice drží na uzdě a nedovolí tak bezprostředně střídat levou a pravou zatáčku, ale jinak je tu pro rychlou jízdu vše v pořádku. Menší zhoupnutí podvozku je v toleranci, v zatáčcce cítíte poddajnost a to v našich končinách není vůbec na škodu. Kdo by chtěl na našich silnicích podvozek tvrdej jak šutr. Posádka je chráněna před větrem a tak si držíte stále stejné tempo a po půl hodině stráveném střídáním zatáček nejste vůbec unaveni. A právě tady mi dochází použitelnost tohodle universálu. Jde mu o to abyste i při sportovním svezení nebo sedmihodinové jízdě po dálnici slezli z motocyklu čerství. Stejně tak při brzdění aby vás brzdy nepřelomily vejpůl a naopak abyste večer u sklenice piva nenadávali, že by to mohlo brzdit lépe.

R 1200RS obstojí v každodením životě a to co nabídne, dělá dobře. Je to ten typ motorky, se kterou můžete jet jen kousek a neotravuje hmotností a velkými rozměry. Když se pak druhej den rozhodnete vyrazit na dovolenou do Chorvatska, tak nasadíte kufry a jedete. Pokud dojde na sportovní vložku při cestě z práce, zvládne to stylem, čím víc dáte, tím víc dostane. Přirovnal bych to k elegantnímu a sportovně střiženému sedanu pětkové řady. Auto pro rodinu se schopností vás královsky pobavit kdykoli zatlačíte na pilu.

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka - Výška testovacího jezdce: 177 cm

Klady a zápory

+ Detaily designu, elegantní barevná kombinace
+ Ergonomie, vstřícnost k jezdci
+ Točivý boxer s nástupem od spodu


- Na poprvé odtažitost z předního kola
- Pro někoho nevyvážený design


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.30
Známkováno: 10x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist