Aprilia Shiver 900: Dvojí tvář

Shiver dostal novou techniku a navýšil i objem motoru. Víc než o výkon tu jde ale o nové jízdní vlastnosti, které si tak trochu musíte zasloužit.

Aprilia Shiver 900: Dvojí tvář

Kapitoly článku

Pokud postavíte tenhle nový model na parkoviště a žádná jiná motorka nebude nablízku, tak Shiver 900 dává velký smysl. Na rozdíl od Japonců jde o zajímavý design, jehož detaily objevujete postupně. Přes hranaté světlo se dostanete na stejně hranaté nové kryty nádrže až po zadní podsedlovku, která je ve stejném stylu. Jakmile ale poodstoupíte dozadu, zjistíte, že podsedlovka je macatější, než by mohla být. Umě to ale maskují koncovky výfuku, které na sebe strhávají svými zátkami daleko víc pozornosti. Kromě toho prakticky směřují výfukové plyny dolů, aby se nesnižoval komfort spolujezdce. Vyváženost tu ale rozhodně není na prvním místě a Shiver provokuje víc, než jsme zvyklí. To zjistíte ještě víc, jakmile bude vedle stát naháč od konkurence. Italský rukopis se nedá zfalšovat, a pokud máte rádi všechno italské nebo rádi provokujete a nechcete jít s davem, tak právě Shiver 900 by vás mohl zaujmout.

Červené kryty hlav motoru, červený rám ale i zadní tlumení, a to na černošedý motorce. Je potřeba mít pořádný koule, abyste tohle všechno pobrali a nebo přímo chtěli. Samotná kvalita zpracování je ale perfektní a plastové i kovové části jsou na omak velice příjemné, bytelné, respektive z kvalitního materiálu. Sem tam se sice setkáte s levněji vypadající samolepkou anebo vystrčeným chladičem, ale jako celek je Aprilia na živo daleko hezčí než na obrázku. Občas pak narazíte na zajímavosti, jako potah sedla pro spolujezdce, který je z drsnějšího materiálu, než má místo pro řidiče. Ono to nejenom dobře vypadá, ale i funguje. Řidič za jízdy může dobře měnit polohu pro případ vysedávání v zatáčkách a naopak spolujezdec necestuje po sedačce sem a tam.

U spolujezdce ještě zůstanu a rovnou řeknu, že se tady víc než u jiných motorek, se stejným zaměřením, přemýšlelo nad cestujícími. Když pominu výfuky vyvedené horem, které nejsou pro některé spolujezdce zrovna fajn, tak jízda ve dvou není utrpením. Málokterý ze sportovnějších naháčů umí tak dobře spojit spolujezdce a řidiče v jedno tělo. Sedlo je krásně tužší, neprosedí se a je i dobře tvarované. Místa tu není na rozdávání, ale je maximálně využito. Řidič není při vysedávání příliš omezován a nenaráží na zadní vykrojenou část. Přesto, jakmile podržíte na třetí a čtvrtej kvalt plnej plyn, tak se lehce o zadní část příjemně zapřete. Ve spojení s vhodně umístěnými - tedy lehce nahoru vyvedenými širšími řídítky, jde o každodenního parťáka.

Prostředí palubního přístroje je nové a najdete tu TFC displej, který kromě zobrazení všech informací také přizpůsobuje svoje podsvícení okolním světelným podmínkám. Displej s úhlopříčkou 4,3“ (stejný displej jako u modelů Aprilia RSV4 a Aprilia Tuono 1100 V4) zobrazuje otáčkoměr, rychloměr, zařazený převodový stupeň, teplotu chladicí kapaliny, teplotu vzduchu, zvolenou charakteristiku motoru a hodiny. Dále pak můžete pomocí tlačítka MODE na levé rukojeti ovládat menu a můžete nastavovat ukazatel ujetých kilometrů, nastavení protiprokluzového systému a ABS (pouze u stojícího motocyklu). Denní záznam pro ujeté kilometry má dvě části A a B obsahující: dobu jízdy, nejvyšší rychlost, průměrnou rychlost, průměrnou spotřebu paliva a nakonec okamžitou spotřebu paliva a dojezd. Přehlednost v menu chce čas a ne vždy platí, že čím víc barevnější, tím přehlednější. Pár hodin brouzdání v menu a všechno je v pořádku. Navíc zde najdete i možnost propojení s chytrým telefonem, kterou umožní sada AMP z nabídky příslušenství. Jako řidič pak můžete na displeji sledovat příchozí telefonní hovory nebo informace o přehrávaných zvukových souborech.

Zatím to vypadá na velice příjemné svezení a solidní výbavu. Původní myšlenky při představení nového modelu sice byly, že tohle devítikilo bude mazec, ale jakmile se poprvé rozjedete, je vše jinak. Sedíte o něco výš, než u běžné konkurence střední třídy. A tím je tenhle styl Shivera nejblíž Yamaze MT-09. Ta nám letos opět ukázala, že je pro spoustu lidí přesně to pravé. Žádné nesmysly, jako vaše hlava zabořená mezi budíky, ale krásnej přehled o dění v provozu. Jezdec se tu cítí od začátku jistěji a v těsnějším prostředí si víc dovolí. Motorka na první rozjetí, i díky tužšímu tlumení, působí robustně a je fortelně postavená. Přejezd nerovností nedoprovází ani sebemenší pazvuky, ať už od podvozku, nebo od jednotlivých součástí kapot a podobně. Po městě nemám výraznější problém, ale tak jak přejíždí MT-09 přes kanály a pohupuje se v bocích, tak Shiver nefunguje. Okamžitě mi po Praze dává připomenout, že v Itálii jsou přeci jen víc sportovněji zaměřený.

Letos jsem vlastně na podobné motorce z dané třídy nejel. MT-09 je měkčí a stejně tak Ducati Monster 797 i Kawasaki Z900. Je potřeba si ale říct, že tužší tlumení neznamená nepohodlný. Jen se přes nerovnost nezavlníte, ale krátce to ducne do sedla, nic víc. Čím dýl jsem na Shiveru jezdil, tím mi to přišlo lepší a dávalo smysl. K nátuře sportovního stroje se to jednoduše daleko víc hodí. Postupně jsem pak odhaloval další a další možnosti tohodle floutka, kterej vám neukáže karty hned na začátek. To, že se tu dobře sedí, koukáte na barevný displej a motor má větší objem, vůbec nic nemění na tom, že pokud budete chtít sportovní jízdu, budete muset makat.

A začneme hned motorem, protože ten si zaslouží víc prostoru. Objem 896 ccm se nově vytasil s prodlouženým zdvihem. Zvedl se i točivý moment, a to v oblasti středních otáček na 90 Nm v 6 500 ot/min. Výkon však zůstal nezměněn a i letos tak dostanete skromných 95 koní v 8 750 otáčkách. Je možné získat rovněž verzi s výkonem omezeným na 35 kW, kterou mohou řídit držitelé omezeného řidičského oprávnění. Víc změn se událo uvnitř tohoto kapalinou chlazeného motoru, který svírá úhel 90 stupňů a kde se kladl důraz na snížení tření pístů. Pístní čepy jsou lehčí a změny se dotkly i nové klikové hřídele, účinnějšího mazání a nasadily se nové vstřikovače. To všechno se má podepsat na vyšší životnosti motoru, ale i na menší spotřebě paliva a chlazení. Došlo i k výraznému zjednodušení elektrické soustavy. Dřív byly funkce řídicí jednotky motoru a ostatních řídicích systémů rozděleny mezi dvě samostatné elektronické řídící jednotky, nyní jsou integrovány do jedné. A nakonec byly přepracovány i komponenty spojky, což v praxi zjemnilo chod ovládání spojky. Výrobce udává o nějakých dvacet procent.

V provozu pak zaznamenáte i menší vibrace, ochotněji se vytáčející motor a právě dávkovatelnější spojku. Po městě se můžete s otáčkami dostat i na hodnoty okolo 2 000 / min. a motor se krásně rozmotá, aniž byste to pocítili v rukách nebo v sedle. Přesto tu máte stále zdravé vibrace charakterního motoru, jenž doutnají někde pod vámi, ale k vám se dostane jen minimum rušivých elementů. V tomhle jde Aprilia s dobou a zapomeňte na mlácení řetězu a cukání v nízkých otáčkách. Shiver 900 je tedy ve městě velmi ochotný, ale přidejte trochu víc plynu a dostaňte se do středního pásma. Tam je Shiver 900 nejsilnější. Tím, že se tu naladilo dolní spektrum a posilnil střed, tak se vám ani do vrchu už moc nechce a není se čemu divit. Tomuhle motoru chybí výraznější špička, a tak jak se ochotně šplhá do středního pásma, tak záhy působí, že už nahoře to moc nemá smysl. Pokud se budete držet tohoto návodu, uděláte dobře a jízda vás bude bavit. Zvouček z koncovek je libovej a i na udávané skromné stádo koní si pak stěžovat nakonec nebudete. Motor má ale dvojí tvář a párkrát jsem se přistihl, že sem ho podržel až do omezovače a celkově se motorka začala chovat ještě líp.

Tuhost nového podvozku je jedna věc, ale on je nastaven tak, že ukáže svoje opravdové schopnosti právě na limitu. Nám sice při focení trochu pršelo a teploměr ukazoval 10 stupňů, takže fotky nic moc, ale jakmile je sucho, tak se nebojte do toho šlapat. Aprilia Shiver 900 používá novou nastavitelnou vidlici Kayaba, která je o půl kilogramu lehčí než vidlice původní verze a zadnímu kolu udává tempo zadní plně stavitelný tlumič značky Sachs uložený na pravé straně, který je uchycen přímo ke kyvné vidlici. Prospekt o novém modelu pak říká něco v tom smyslu, že výsledkem spojení trubkové konstrukce ocelového rámu, která je spojena s širokými bočními deskami rámu z hliníkové slitiny pomocí speciálních vysokopevnostních šroubů zajistila extrémně tuhý a lehký rám. A že jde o excelentní řešení pro „zkrocení všech koní“ nového motoru Aprilia V90. Já bych jen dodal, že spojení nepřekoňovaného motoru a sportovního podvozku pak ve spolupráci s jezdcem, který má koule, jde o velice charakterní jízdu, která nemá konkurenci. Samotné Pirelli Angel mně ale moc nesedly, tyto gumy první generace jsem vždy vychvaloval i za deště, ale poslední model GT na vlhku moc nefungoval.

V každém případě je to ale ve vyšších rychlostech obrovská zábava, velká přesnost vedení předního kola, žádný náznak kroucení a bezprostřední komunikace motoru s řidičem. To, že nemáte hafo koní, ale jen necelý kilo, zajistilo společně s vymazleným podvozkem, že do toho šlapete daleko víc a nebojíte se jít do extrému. Zkrátka jakmile překročíte pomyslnou hranici, že to jede dobře, ale nijak zvlášť, tak pak budete odměněni.

Škoda počasí, ale nevadí, mám aspoň možnost proklepnout nastavení palivových map. Nastavení Sport se charakterizuje okamžitou a agresivní reakci na přidání plynu. I přesto jej mám stále zvolenou, i když prší. Jemná reakce elektroniky bez cukání zajistí, že kolik plynu si dáte, tolik máte. Takže nemusím při prvních kapkách ihned přepínat na jemnější režim. Touring poskytuje plynulejší reakce, ale přesto tu máte plný výkon. Nástup výkonu je zkrátka pomalejší a charakteristika Rain snižuje dostupný výkon na cca 70 koní. Rád jsem si jej dal v dešti, ale když už jsem chtěl někoho předjet, chyběl mi občas plný výkon, takže Touring je úplně na pohodu i v lijáku. Charakteristiku motoru lze kdykoli změnit za jízdy stisknutím tlačítka pro spuštění motoru.

Co se týká brzd, tak ty vypadaly jako stará škola od Bremba, ale je na nich nápis Aprilia. Jejich zákus je asi jako na Monsteru S4R z roku 2003. To znamená, že na tehdejší dobu to byla špička, dnes už jsou citlivější brzdy. Nicméně, pro mě plně dostačující a plně korespondující se zbytkem motocyklu. Nástup je okamžitý, nepostrádá cit a pokud se dostanete do krizovky, zaberou pořádně. S agresivním stiskem už ale odchází cit. Ještě nesmíme zapomenout, že jsou nová i tří-paprsková kola, která jsou lehčí, konkrétně pak přední o necelé jedno kilo a zadní o 1,3 kg. Všechno se počítá a i tohle přispělo k tomu, že motorka se ovládá jedna báseň, jak po městě, tak na limitu.

Aprilia Shiver 900 je mi hodně sympatická za originální jízdu, ale zároveň se bojím, že její potenciál málokdo ocení. Je to jako mít možnost si vybrat bavoráka (auto) s benzínovým šestiválcem, anebo jít do lehkonohýho oturbenýho čtyřválce, kterej díky lehčímu motoru půjde líp do zatáček a na limitu bude mrštnější a zábavnější. Každej ale radši sáhne po šestiválci. Tohle devítikilo od Aprilie je zajímavý stroj, který se na první dojem ničím neodlišuje od průměru. Zkuste ho, až bude pěkný počasí a pak napište, zda jste do toho šli. Pokud vás pak někde potkám, tak dávám palec hore.

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka - Výška testovacího jezdce: 177 cm

Klady a zápory

+ Odlišný vzhled, kvalitní zpracování
+ Pohodlná jízdní pozice, mrštnost a přehled v provozu
+ Sportovní vlastnosti v maximálním tempu


- Musíte se dost snažit abyste její schopnosti probudili
- Z objemu 900 bych očekával větší zápal


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 8 Kč od 4 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.33
Známkováno: 9x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



faber_vespa_duben
Objednat reklamu
TOPlist