journeyman_brezen




První jízda na novinkách od Ducati

Krásné motorkářské počasí doprovázelo první štaci letošní Ducati Tour, v rámci které máte i vy možnost otestovat největší novinky značky. Nechybí Scrambler 1100, Multistrada 1260 S a ani největší hvězda Panigale V4. Všechny jsme je samozřejmě vyzkoušeli, tady jsou první dojmy a video.

Kapitoly článku

Ducati Tour 2018, to je 7 zastávek, které vyvrcholí 20. června na Mosteckém okruhu v rámci tradičního okruhového Ducati dnu. Další nejbližší termín je už tento víkend v brněnském D Motu. Rezervace na jízdy už běží, tak v případě zájmu neváhejte, protože volná místa rychle mizí. Například Panigale V4 už má všechny časy zadané, ale nový čtyřválcový superbike bude možné vyzkoušet také na okruhu během Ducati dnu v Mostě! Zájemci o nového Scramblera ho můžou vyzkoušet v červnu v rámci akce Ducati Scrambler Land of Joy.

Multistrada 1260 S

Hlavní novinkou u Multice je motor Testastratta DVT o objemu 1262 ccm, výkonu 158 koní a krouťáku 129 Nm. Továrně šlo především o posílení spodku otáčkového pole a tvrdí, že už 85% točivého momentu je k dispozici od 3500 otáček. Zní to skvěle, ale člověk by nesměl mít porovnání s předchozí dvanáctistovkou. I když má nový motor DVT jet ve spodku víc, pocitově mi to tak nepřišlo. Možná za to mohl o něco hrubší chod motoru v nejnižších otáčkách, navíc se při otevření a zavření plynu objevuje cukanec. Nová Multice je tak na motoru o něco nervóznější a dychtivější, což je možná fajn pro sportovní ježdění, ale ne už tolik pro poklidné cestování. A tyhle projevy se moc nezměnily ani se změnou mapy na režim Touring.

Přepracování se pro letošek dočkal i podvozek. Prodloužená zadní kyvná vidlice má zajistit větší stabilitu při dálničních přesunech a upravená geometrie zároveň rychlé a přesné řízení při řádění v zatáčkách. Pro důkladnější prozkoumání by to chtělo víc času a ideálně přímé porovnání s předchůdcem, ale po těch několika kilometrech nemám největší „multisrandě“ na podvozku co vytknout. Testovaná varianta S vyjíždí na semiaktivním podvozku Skyhook, který nabízí dostatečný komfort na rozbitých dvojkách a zároveň se do něj může člověk opřít při svižnější jízdě. I přes dlouhé zdvihy tu člověk nenajde žádné houpání nebo potápění předku při brždění. To ale není nic nového, stejně jako až překvapivá agilnost tohohle cestovního „macka“.

Video s prvními dojmy...

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

 

Multistrada 1200 Enduro

To ona může za to, že nová 1260 nemá úplně valné hodnocení. Motor dvanáctistovky je prostě povedenější a shodli jsme se, že ideální Multistrada je pro nás 1260 s motorem 1200, takže v podstatě loňský silniční model. Dvanáctka má kultivovanější reakci na plyn a i spodní otáčky jsou takové příjemnější. Ve finále vás ani nebude trápit, že je o něco málo slabší, protože tady je pořád 152 koní a 128 Nm. Dost strašná čísla, když si uvědomíte, že jde o cestovní motorku s terénními ambicemi…

Enduro má oproti normální Multici vyšší podvozek, a to vám dojde už při prvním sednutí na motorku. Je fakt vysoká, i se svými 183 cm jsem to měl tak tak abych v pohodě dosáhl na zem. Nechtěl bych se pokoušet došlápnout na zem v hrbolatém terénu… Díky vyššímu podvozku a přednímu 19“ kolu je celá motorka rozvážnější a houpavější. Řízení není tak rychlé a přesné, podvozek se na brzdách citelně potopí, to vše výměnou za trošku komfortu navíc. Proto bych Enduro doporučil klidnějším, rozvážnějším cestovatelům, pak ale nechápu, proč potřebují takový výkon. Udělejte Enduro verzi menší 950 a bude to ideální. ;)

...video z Endura pro porovnání

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

 

Scrambler 1100 Special

Vzduchem chlazená jedenáctistovka se vrací na scénu! A kdo tenhle motor zná, tak by ho skoro nepoznal. A je to dobře, protože to odpovídá stylu motorky. Scrambler má být pohodová stylová motorka a tak taky jede. Nečekejte divokou odezvu na plyn a horlivost, místo toho je tady klid a příjemný tah z nejnižších otáček. Odpovídají tomu také parametry. 86 koní v 7 500 otáčkách a 88,4 Nm už v 4 750 je jiný kafe, než u posledního Monstera 1100 EVO. Ale jak už jsem psal, tyhle dvě jednotky a motorky nejde vůbec srovnávat, každá je určená k něčemu jinému a vlastně je fascinující, jak může být stejný motor ve dvou motorkách tak odlišný.

Na Scramblera sednete, chytnete širokánská řídítka, uvelebíte se do veeeelkého příjemného sedla a cvakáte tam v nízkých otáčkách jednu rychlost za druhou. Fakt nemá smysl motor honit do nějakých výšin, je lepší využívat jeho krouťák a užít si pohodu za řídítky. Tomuhle stylu odpovídá i příjemné ovládání podvozku, pomáhá tomu už zmíněný posez, a vy se cítíte rázem pánem pláže. Nevím, jak to dokázali, ale fakt na mě při řízení Scramblera dýchl duch Kalifornie a celé té surfařské kultury.

Jediné, co mě z tohohle snu probudilo, je tuhý podvozek. To bylo téma už při premiéře prvního osmistovkového Scramblera a je to tu zase. Vzhledem ke stylu a určení motorky je podle mě zbytečně tvrdý. Praštilo mě to do očí, tedy rukou, hlavně u přední vidlice Kayaba, která je na tomhle modelu Special. Zároveň je i celkem tupá a při rychlejším tempu se od ní moc informací nedozvíte. Celý podvozek je ale nastavitelný, takže ho půjde přizpůsobit jízdnímu stylu a zaměření jezdce. Scrambler navazuje na trend nastolený předchůdci a servíruje nám, na Ducati, pohodovou stylovou a zároveň zábavnou motorku.

Video z prvního svezení na Scrambleru 1100

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

 

Panigale V4

Malá krásná rudá věc, na kterou jsou všichni zvědaví. I já. Už po nastartování je jasné, že se pojede rychle. Ta věc vrčí zle a na volnoběh skutečně zvukem připomíná dvouválcovou Panigale. To se ale změní hned po prohrábnutí plynu, kdy rychle vyletí ručička na TFTčkovém panelu k dvouciferným číslům. No dobrá, beru si trošku odvahy sebou, mačkám prostřední režim Sport a jdu se s ní poprat. Teda vlastně vůbec ne! Ona je to docela příjemná motorka! Jasně, je maličká, podvozek se pode mnou ani nehne a posez je vyloženě závodně kompaktní, ale není to žádná příšera, která by mě hned na parkovišti chtěla shodit ze sedla. Panigale jede příjemně a kultivovaně od nejnižších otáček, takže bych s ní neměl problém ani ve městě. Sedím vůbec na Ducati?

Do nějakých šesti tisíc je to pohodička, vůbec bych neřekl, že pod sebou mám přes 200 koní. Motor necuká, není nervózní a v nízkých otáčkách neškube řetězem. Jenže to už se přede mnou otevřel nově postavený úsek dálnice u Příbrami. Nezbývá nic jiného, než naplno otevřít plyn… To už se Desmosedici Stradale projevuje ve své plné kráse. Od šesti tisíc už to jede hodně, ale střední pásmo vlastně ani nestačíte pořádně zaregistrovat a motor už se točí ve vršku, motorka letí kupředu a přístrojový panel na vás zuřivě bliká. Tak snadno se dere do otáček, až to bere dech. Pod plynem tam nasázím všechny zbylé rychlosti a směju se přilby. Neptejte se mě, jakých rychlostí za kolik sekund dosahuje. Na to nebyl čas.

Všechno, co se právě stalo, se ale stalo tak nějak úplně samozřejmě. Bez jakéhokoli nejistého pocitu, náznaku zloby a strachu. Nevím, na kolik procent v tom má prsty klikovka točící se na druhou stranu a na kolik pokročilá elektronika, ale to, jak motorka zrychluje a zároveň nemá nejmenší snahu vás shodit ze sedla, je neuvěřitelné. Podobně funguje motorka i na obyčejných okreskách. Během chvilky se na ní cítím jako doma a osvojuji si její chování. Do zatáček jde sama, nepotřebujete na ní nijak zběsile vysedávat nebo cvičit a vlastně to je celé zase tak nějak samozřejmé a na pohodu. Jenže je tady pořád ten motor, který na silnici bohatě stačí využívat ve středním pásmu, ale znáte to, zakázané ovoce chutná nejlépe.

I když jsem během krátkého seznámení zdaleka nevyužil všechno, co se v nové Panigale skrývá, můžu prozradit, že čím víc se na ní tlačí, tím lépe funguje. Ještě snadněji zatáčí a víc brzdí. Mimochodem, charakteristika nových třmenů Stylema mi dokonale sedla. Kdo má rád zabijácký prvotní zákus bude asi zklamaný, první kontakt s páčkou je mírumilovný, ale přitlačte na páčku trošku víc a ono to přijde. To se mi líbí a asi nemusím dodávat, že dávkovatelnost je příkladná. Abych to celé naše krátké rande shrnul, musím říct, že to jede strašně a nechápu, že se něco takového dá pořídit na normální silnice. Zároveň je neuvěřitelné, jak přívětivá dnešní superbiková Ducati je, a že dokáže nabídnout i relativně pohodové svezení na běžných silnicích. Její místo je ale jednoznačně na okruhu, takže se nám jí tam snad podaří dostat

VAROVÁNÍ: Po jízdě na Panigale V4 lidé začínají blbnout

Video z prvního svezení

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

 

SuperSport S

Bylo to krásné a návykové, ale dejte mi radši něco normálního, něco, co člověka nebude nutit jet jako psychopat. Asi nemohl přijít větší kontrast, než v sedle SuperSportu. Sice to není novinka, ale musel jsem vyzkoušet, proč se lidem ta motorka tak nelíbí. Sedí se na ní příjemně sportovně, ale ne radikálně, podvozek je příjemně tuhý, motor jede na silnici tak akorát, na brzdy je spoleh, ta motorka zkrátka dělá všechno dobře. A to je možná ta její chyba. Skvělé vlastnosti pro člověka, který nechtěl Ducati kvůli jejich radikálnosti, horší pro fanouška rudých mašin. Ta motorka se chová zkrátka tak trošku japonsky. Mají to chytře vymyšlené, SuperSport cílí na nové zákazníky a čísla dokazují, že to funguje. Zájemci o radikální sporťáky ale mají v nabídce také na výběr.

Monster 1200 S

Na závěr jsem si dal srdcovku. Miluju naháče a Monstery obzvlášť, takže jsem byl na tuhle dvanáctku zvědavý. Se starými Monstery už toho nemá moc společného, oproti nim je to uhlazený gentleman, ale díky dvanáctistovce se 147 koňmi dokáže dost pozlobit. Řízení je lehké a hbité, takže stále umí zavrtět řídítky na nerovnostech, podvozek je pevný a dává spoustu jistoty a motor má od šesti tisíc hodně páry. Navíc umí v pohodě jet od nejnižších otáček a jízdní pozice je příjemná i na delší přesuny a dovedu si jí představit i jako motorku na každodenní užívání.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 183 cm
Radoslav Holan - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 48 Kč od 16 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
drtenik přispěl 3 Kč
Czrapel přispěl 3 Kč
Tifone přispěl 3 Kč
masi přispěl 3 Kč
Aďoš přispěl 3 Kč
fsmoula přispěl 3 Kč
Bud přispěl 3 Kč
Richardsimek přispěl 3 Kč
Clint. přispěl 3 Kč
Capt.Orr přispěl 3 Kč
Sari_fuk přispěla 3 Kč
JíraFZS přispěl 3 Kč
Freddy_X přispěl 3 Kč
BlackBlade přispěl 3 Kč
DesmoHarry přispěl 3 Kč
Palma8 přispěl 3 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):



TOPlist