Vyzkoušeli jsme nové CFMoto 450MT, jaké jsou první dojmy?

Na úvod je třeba zdůraznit, že nešlo o finální prodejní motorky, takže jízdní dojmy, zejména stran chování motoru, podvozku a elektroniky, berte s rezervou. Ke vší úctě k lidem z CFMOTA nám přichystali motorky, které vytáhli bůhví kde a některé z nich svůj krátký život rozhodně neměly jednoduchý. Přesto tohle krátké svezení dokázalo o lecčem napovědět. Hodí se tenhle motor do cruiseru? Vejdu se na tu motorku? Došlápnu na zem? Není moc těžká?

CFMOTO 450NK

Začnu motorkou, která vlastně vůbec není nová. Svého středního naháče CFMOTO představilo v září a dnes už si pro něj můžete normálně dojít k dealerovi. Měli jsme ho už také v klasickém testu, který čeká na zveřejnění, nicméně ten jsem nedělal já a tak mě zajímalo, jaká tahle šmrncovní novinka bude. Její vzhled se mi líbí, jde hlavně o barevnou verzi s typicky tyrkysovou, kterou jsem okukoval v českém zastoupení během podzimního testu osmistovky. V Číně nám nachystali smutnou šedo-černou verzi, která u nás ani nebude k zakoupení a už od pohledu nešlo o žádnou tovární leštěnku. To se bohužel potvrdilo i při jízdě. Motorka měla už velmi unavenou spojku, zavírala se jí řídítka a táhla k jedné straně, takže jí od začátku někdo dával pořádně na zadek. A to neměla na budíku ani 1000 kilometrů.

Každopádně 165kilogramů vážící motorka byla příjemná do ruky, líbilo se mi, že nejde o žádného prcka, ze kterého cítíte malý objem. To někdy čtyřstovky umí a odpovídá to tomu, že motorka vychází ze supersportu 450SR. SR jsme měli ve srovnáváku s čtyřstovkovou Ninjou a právě její velikost a prostornost zejména Martin vyzdvihoval. Já to tedy potvrzuji i v případě naháče, který k tomu přidává klasickou sportovně-nahatou jízdní pozici s lehkým předklonem k příjemně širokým řídítkům. Jízdní pozice je zkrátka fajn, a to mám 183 centimetrů. Na druhou stranu se nemusíte děsit manipulace, sedlo je ve výšce 795 milimetrů a vpředu je dostatečně úzké. Úzká je motorka i v oblasti stupaček a rozšiřuje se směrem k nádrži, což mám rád. Motorka je za co chytit a zase to podporuje dojem dospělejší motorky.

Testovací polygon CFMOTA tvoří krátká rovinka, kde jsem se dostal s naháčem cca na 130 km/h, na jednom konci byl plácek pro otáčení na jedničku, na druhém dlouhý „kruhový“ objezd. Nic víc, navíc to celé bylo s čerstvým asfaltem, takže i kdyby byla motorka 100%, o moc víc bych tady nezjistil. Na tomhle plácku se ale ukázalo, že i přes všechny mínusy konkrétního kusu je motorka pořád dost hravá, v sedmdesátce jsem si s ní přehazoval z leva doprava naprosto snadno. Při jízdě jsem neregistroval žádné významné vibrace, byť něco do stupaček šlo a motor měl krásný zvuk. Je znát, že řadový dvouválec 449cm3 s výkonem 46,9 koní (34,5 kW) a 39,3 Nm svým zapalováním simuluje dvouválec vidlicový, protože má hezkou hutnou reakci na plyn (v rámci objemu) a hezké střední pásmo. Přitom má chuť se točit, dá se vytáčet až k maximu, byť kolem nějakých osmi už mi přišlo, že jeho chuť lehce vadne a není to úplně ten typ „lehkoběžného“ motoru. Mně se ale tahle charakteristika líbí, přijde mi to pěkně vybalancované mezi důrazem na krouťák a na výkon. Znovu ale připomínám, že to byla bůhvíjaká motorka, možná ani nemusela být Evropské specifikace. O to víc mě zajímá, jak to bude mít u nás prodávaná sériová verze s naladěním vstřikování, protože otevření a zavření plynu tady provázel nepříjemný cukanec.

Jsem zvědavý, jak bude v našem českém provozu fungovat, jak se tam projeví podvozek, brzdy a jak bude fungovat ABS, které tady bylo hrozně ukecané. No a na závěr taky, jak se popere s konkurencí.

CFMOTO 450CL-C

Ve stejný den, kdy CFMOTO představilo naháče, ukázalo také překvapení v podobě cruiseru. Také on vychází ze stejného základu, tedy z řadového dvouválce poprvé ukázaného v supersportu 450SR. Může fungovat sportovní dvouválec v cruiseru? Na tuhle otázku mohly částečně odpovědět už technické údaje, Číňani totiž evidentně jen nevzali motor a nešoupli ho do nízkého rámu tak, jak je. Trochu se v něm povrtali, protože v CL-C má nižší výkon a vyšší, níž položený krouťák. Vrchol výkonu 40,8 koní nastupuje proti sporťákům o 2 000 otáček níž v 8 000, 42 newtonmetrů přichází v 6 250, to je o 1500 otáček dřív než u naháče a kapoty. A je to znát i v reálu za řídítky. Motor má příjemný odšťuch už od nízkých otáček, takže je vstřícný k pohodovému cruiserování krajinou v nízkých otáčkách. Na druhou stranu to svezení pořád může být svižné, protože jeho točivý charakter zůstává, a když ho podržíte skrz střední otáčky, dostanete solidní dynamiku. Nijak nepříjemně přitom nevibruje, má hezký zvuk, tohle by mohl být příjemný pohodový cruiser. Jen teda zase doufám, že se povede odstranit cukanec při otevření plynu. Ten to trochu kazí.

Budík je barevné TFT, je moc fajn, jen otáčky se na něm loví trochu hůř,
to ale u cruisera není nijak zásadní

Příjemná je i jízdní pozice, já jsem se na něj poskládal hezky, na druhou stranu zatímco NK jsem hodnotil jako větší, CL-C musím zařadit spíš do škatulky menší. Je to hlavně tím, že je to cruiser a ty celkově chcete velké a macaté, na druhou stranu je to pořád jenom čtyřipade. A koukněte na Rebela, to taky není kdovíjaký obr. Velikost bude naopak vstřícná k menším jedincům a ke slečnám, s tím hraje i nízko položené těžiště. Byť je motorka těžší než naháč (181 kilogramů), díky nízko položenému sedlu (690 mm) by s ní neměl mít nikdo problém. Řídítka nejsou nijak extrémní ale ani úzká, stupačky jsou tak nějak uprostřed, nemusí se za nimi člověk nijak natahovat a ani nemá nohy pod sebou, i se svýma 183 centimetry jsem se během krátké jízdy cítil uvolněně a pohodlně.

Designově vsadili v CFMOTU na styl s širokými 16palcovými pneumatikami a to je v ovladatelnosti znát. Přes ten přední balón se motorka malinko převaluje, je to trochu specifické chování, ale pořád je řízení čitelné a snadné. Jen tedy by mohl být větší úhel náklonu, stupačky dřou o asfalt dost brzo. Brzdy vypadaly slušně s příjemným dávkováním a slušnou silou, jen je zase otázka, jak bude fungovat ABS. U NK bylo až přehnaně aktivní, tady zase hodně benevolentní, což teda mám radši. Uvidíme, jak to bude nakonec naladěné u sériovky.

CFMOTO 450MT

Tohle je žhavá novinka, kterou Číňané představili až na veletrhu EICMA a jejíž techniku jsme si představili podrobněji tady. Koho zaujala, má je určitě ještě v živé paměti, takže pojďme raději do sedla. To je na motorku s terénním apetitem překvapivě přívětivé. Už teď si nemůžu pomoct s přirovnáním, že mi ta motorka svou skladbou připomíná Yamahu Ténéré, ta ovšem tak přístupná není. Tady se svými 183 cm stojím oběma nohama na zemi, mám natažené nohy a sedlo je ještě několik centimetrů pod mým zadkem. Když na něj dosednu, mám nohy ještě dost pokrčené. Tahle motorka by zkrátka měla být přívětivá i pro nižší jezdce a jezdkyně. Svůj podíl na tom má i úzká stavba pod sedlem a mezi kotníky. Sedlo se přitom směrem k zadní části rozšiřuje, takže by mohlo být pohodlné i po delším čase.

Řídítka mi přijdou příjemně široká, nejsou to teda taková ta ultra širokánská, pro mě někdy až přehnaná řídítka alá GS nebo Multistrada, ale ani nijak nestrádám. Jsou v příjemné výšce i vzdálenosti a z pohádky o dokonalé jízdní pozici mě malinko vytrhnou jenom stupačky. Ty jsou o chlup víc vzadu než bych čekal, ale myslím si, že žít s nimi rozhodně půjde. Když to shrnu, zase platí, co u ostatních 450 – není to úplně malá motorka a já se v jejím sedle cítím pohodlně. Jak to bude po celém dni v sedle, ukáže až čas. Jenže tady se nebude jenom sedět, takže co pozice ve stoje? Zase bez výrazných připomínek. Celý předek je docela vysoko položený, takže se nemusím nijak hrbit, přitom byla řídítka v dost silničním nastavení. Motorka je mezi kotníky příjemně štíhlá a ani při pohybu ve stupačkách mi nic nevadilo. Žádné trčící nepřirozeně se rozšiřující plasty, nevadí tu ani trn stojanu a ty v sedě trochu víc vzadu posazené stupačky krásně hrají s jízdou ve stoje. Tady se s jízdou ve stupačkách evidentně počítalo.

Při mé výšce mi nepřekáželo ani plexi v nižší poloze, dokážu si ale představit, že lidi kolem cca 170 cm by si o něj občas brnknout mohli. Plexi je jednoduše nastavitelné otočným ovladačem, který jde ovládat dokonce jednou rukou, jde to z obou stran i za jízdy, každopádně u našeho testovacícho prototypu nebyl jeho chod ještě úplně přesvědčivý. Byly tam nějaké lehké vůle a pocit z nastavování nevzbuzoval extra kvalitu. Součástí plexi je také hrazdička na navigaci a jiné příslušenství, ale v tomhle stavu bych se o to ve vyšší poloze možná trochu bál. Vysunuté plexi nepůsobilo jako 100% opora. Na tomhle snad do prodejní verze ještě trochu zapracují, protože jinak funguje moc hezky. Dokonce bych řekl lépe než u 800MT. V rychlosti kolem 100 km/h tady nebyly žádné turbulence a aerodynamický hluk a docela slušně odvádělo i od ramen.

V téhle rychlosti byly na dobré úrovni i vibrace, které jsem paradoxně cítil na MT možná nejvíc z testovací trojice. Už kolem pěti, šesti tisíc byly cítit do stupaček i do řídítek a bohužel to byly takové ty nepříjemné vysokofrekventnční. Snad se jim povede je do série ještě maličko zkrotit a vlastně možná ani nebudou muset, protože si motor sám o sobě sedne. Testovaná motorka měla na budíku totiž jen 11 kilometrů. Motor je každopádně stejný jako ve zbytku, během testu jsem ale nevěděl, jestli je spíš v „cruiserovém“ naldění nebo „sportovním“, charakterem se ale ke kategorii adventure hodí. Jen je zase škoda škubance při otevření plynu.

Vzhledem k nájezdu vůbec nebudu hodnotit brzdy, u nich jen zmíním dobrou zprávu, kterou je ne úplně super estetické tlačítko na levém řídítku sloužící k vypnutí ABS na zadním kole. Na ovladatelnosti je znát přední 21“ kolo, ale to v takové míře společné motorkám z téhle kategorie. Jízdně jinak působí sice dospěle, ale lehce, což je fajn. Fajn je také přístrojová deska, má hezké základní rozložení, fajn jsou ovladače a intuitivně vypadá její ovládání, i když to se těžko hodnotí, když v něm bylo napsané vše „rozsypaným čajem“.

Na místě mě potěšila i výbava, kde nechybí důležité drobnosti jako velký kryt pod motorem, rozměrné zubaté stupačky s vyndavací gumou, sklopná řadička a pedál zadní brzdy, sice plastové, ale rozměrné bastry na řídítkách, USB zásuvky u přístrojovky, sklápěcí zrcátka s kloubem, šroubovaná podsedlovka nebo velká madla s nosičem. Prostě všechno, co si od adventure stroje přejete, jen v trochu menším, zato lehčím balení.

Dle všeho má tahle motorka potenciál na to, stát se dobře prodávaným strojem. Konkurence podobné stroje nabízí vždycky s nějakými kompromisy, jako třeba kola 19/17“, nemožnost vypínání ABS a tak dále. Proto jestli mě zajímá finální prodejní verze předchozích dvou strojů, pro nové MT to platí dvojnásob.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 183 cm
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE