Kawasaki zveřejnila první informace k připravovanému hybridu, má zrychlovat jako superbike

Tohle není žádný „koncept na zjištění zájmu veřejnosti“, ani konstruktérské cvičení, nýbrž již kompletní motorka, jejíž příchod je hotová věc. V Česku by se měla novinka objevit na začátku sezóny, globálně Kawasaki udává leden 2024. Poprvé jsme se o hybridu doslechli v prosinci 2020 a brali jsme to spíš jako takovou zajímavost, protože se mluvilo o tom, že „Kawasaki zkoumá možnosti hybridů“. O rok později proběhly u Kawasaki velké změny ve struktuře společnosti a motocyklová divize se pořádně rozmáchla a hybrid už byl zmiňován jako jedna ze tří alternativních cest (vedle čisté elektromobility a vodíku). A loni už v Miláně na stánku stály nejen elektriky, nýbrž i prototyp hybridu nazvaný Ninja HEV, který se od právě představené téměř sériovky ani příliš nelišil. Kompletní specifikaci nám Kawa ještě neodtajnila, ale řekla toho dost na to, abychom byli hodně zvědaví, jak tohle bude fungovat.

Loni v Miláně to byl ještě prototyp...

Novinka se bude oficiálně jmenovat Ninja 7 Hybrid, přičemž je malým veřejným tajemstvím, že v Miláně Kawasaki představí i nahatou verzi Z. Techniku budou mít oba stejnou a Kawasaki ji označuje jako Strong Hybrid, což je výraz, jaký známe z automobilů Suzuki. Kawa nám zatím tak úplně neřekla, jak to bude v Ninje fungovat, tak si to zkusíme tipnout právě na základě technologie Suzuki. Co tedy víme s určitostí, že jako hlavní pohonná jednotka bude sloužit řadový dvouválec o objemu 451 cm³, který bude pohánět nového Eliminatora, a jí bude pomáhat trakční motor umístěný nad převodovkou. Ta je zatím velká neznámá, nicméně po důkladném porovnání všemožných motorů to na 99 % vypadá, že Ninja 7 Hybrid bude mít hardwarově normální šestistupňovou převodovku jako Eliminator, ovšem s robotizovaným řazením, tedy spojkou ovládanou tlakem oleje (vidíte to na spojkovém víku) a kvaltování za vás bude obstarávat elektromotor. Něco jako kdysi u Yamahy FJR1300 AS, akorát že tam jste si řadili výhradně sami, zatímco Ninja bude umět i automatický režim. A na výstup z převodovky je u Suzuki připojen elektromotor, u Kawasaki to ani z videa není moc zřetelné, nicméně vypadá to, že i zde to bude podobné řešení, akorát že napojení bude přímo na hnanou hřídel převodovky.

Nicméně to jsou jenom takové spekulace pro technické hračičky, běžného uživatele bude zajímat především to, jak bude Ninja 7 Hybrid jezdit. Pilot bude mít volbu tří režimů, Sport-Hybrid, Eco-Hybrid a EV, tedy čistě elektrický, jenž je určený pro rezidenční areály nebo garáže – bližší podrobnosti o dojezdu a rychlosti nemáme, ale asi to nebude, že byste bez problémů přejeli na elektriku Prahu po Magistrále. Ten elektromotor, dopovaný z 48V baterky pod sedlem, sice umí i samostatný pohon motocyklu, ale jeho hlavním úkolem bude pomáhat spalováku, aby hodně jel a málo žral. V konkrétních číslech to znamená, že dvouválec nabídne svých 43,5 kW, elektromotor má 9 kW a dohromady po spojení sil dosáhnou výkonu 51,1 kW, tedy téměř 70 koní, což je víc, než kolik má o třídu větší duo Ninja 650/Z650. Co akurátně vyjádřené nemáme, ale bude určitě tím největším lákadlem, že Kawasaki tvrdí, že Hybrid z místa dokáže akcelerovat stejně jako litrový superbike, ovšem jeho průměrná spotřeba má být na úrovni malé dvěstěpadesátky, k čemuž přispívá i start-stop systém. Pokud se bavíme o konzumaci oktanového paliva někde pod úrovní tří litrů na sto a zároveň zrychlení, které vám pěkně natáhne ruce, začíná nás tahle motorka zajímat.

Co se dalších věcí týče, už nám toho Kawa moc neřekla. Ninja 7 Hybrid bude tedy mít již zmiňovanou možnost automatického nebo manuálního (v tomto případě opravdu manuálního, tedy ručního) řazení čudlíky na levém řídítku a k tomu ještě, podobně jako Honda Gold Wing, nabídne „walk mode“, tedy jízdu vpřed a couvání rychlostí chůze pomocí elektromotoru. Pro pořádnou akceleraci bude využívat funkci e-Boost, k níž se dostaneme o fous dál.

Po stránce podvozku čekejte vlastně modely Ninja 400/Z400, akorát s trochu jiným rámem uzpůsobeným komponentům hybridního pohonu. Jinak je tady obyčejná jeklová kyvka i klasická přední vidle a dvojice předních kotoučů pouze s dvoupístkovými třmeny, nicméně jak jsme si letos již několikrát v testech ověřili, malé Kawy podvozkově fungují na jedničku s hvězdičkou. Zvenčí si Hybrida s ničím nespletete, zaprvé kvůli „ekologickému“ nezaměnitelnému lakování a zadruhé kvůli tvarům se dvěma náfuky v úrovní motoru po obou stranách – nalevo vede z nějakého důvodu k alternátoru a napravo najdete dlouhou trubku, která přivádí chladný vzduch k baterce pod sedlem, a ten ohřátý vystupuje skrz mřížky ven. Ten design je trochu nevyvážený, hlavně z boku, jako by se Kawa inspirovala u Bimoty KB4. Jestli to nebude tím, že Bimota téhle japonské značce z půlky patří… Moudřejší samozřejmě budeme až po osobním setkání a po představení všech detailů, což očekáváme na začátku listopadu v Miláně, teď víme akorát výše uvedené a že by Ninja 7 Hybrid měla stát podle prvních úplně hrubých nástřelů ne méně než čtvrt milionu korun.

Kromě hybridu bude mít Kawasaki i čistě elektrické stroje, a k těm už víme všechno, tedy kromě evropských cen. Nicméně podle těch amerických se dá soudit, že nová Ninja e-1 a Z e-1 budou stát někde kolem 180-200 tisíc korun. Což nebude zrovna málo, jelikož jde o motocykly kategorie A1 navíc s parametry, které nejsou, ehm, zrovna dechberoucí. Ale jde vlastně jenom (i když v tomhle případě by se to slovíčko „jenom“ mělo dát do hodně tučných uvozovek) o velikost baterky a s tím související dojezd, a vlastně tohle už jsme dopředu znali. Oba motocykly budou čerpat energii z dvou vyjímatelných 1,5kWh baterek, která každá váží 11,5 kila, a ty 3 kWh prostě nevystačí na kdovíjaký dojezd, i těch Kawou udávaných 72 km nám přijde přestřelených. Zejména když v dalším řádku sama zelená značka hlásí průměrnou spotřebu 49 Wh/km, což vychází na dojezd lehce přes 60 km. Tady ta matematika někomu moc nejde… A upřímně řečeno, ono ani ten nabíjecí čas 3,7 hodiny z nuly do plných není kdovíjak zázračný – on totiž platí jen pro jednu baterku, dohromady jsme na více než sedmi hodinách. Z 20 na 85 % jsme u jedné baterky za 1,6 hodiny. No, Kawo, asi jsme čekali víc.

Jinak věříme, že po stránce jízdních výkonů to budou fajn „stopětadvacítky“. Motor vypadá úplně stejný jako u hybridu, akorát že tady funguje s napětím 50,4 V, a disponuje nominálním výkonem 5,0 kW při 2800 otáčkách a maximálním 9,0 kW při 2600-4000 otáčkách, k tomu připočtěte ještě točivý moment 40,5 Nm od nuly do 1600 otáček. To nezní špatně, nedávno jsme testovali čínský skútrocykl Felo FW-06 s podobnými hodnotami a jelo to moc pěkně. Navíc i Kawa má své „turbo-tlačítko“, akorát tady to funguje trochu jinak než u Fela. Standardně máte u Ninji i Zeda na výběr mezi režimy Road a Eco s maximálkami omezenými na 88 a 64 km/h (85 a 62 km/h u nahatého Zeda), ovšem po zmáčknutí kouzelného tlačítka e-Boost se dostanete až na 75, resp. 72 km/h v Eco režimu a hodně pěkných 99 km/h v režimu Road. Zatímco u Fela jste měli ten vyšší výkon i rychlost k dispozici v okamžiku, kdy jste na levém řídítku drželi příslušný čudlík, u Kawy to je tak, že je tlačítko e-Boostu napravo, vy si ho zmáčknete a tím máte vlastně „rezervovaný“ nárůst výkonu v trvání 15 vteřin (kvůli nebezpečí přehřátí). Ovšem až když otevřete plynovou rukojeť přes určitou úroveň, teprve ten výkon začnete využívat a na známém 4,3“ TFT displeji s konektivitou se začne graficky odpočítávat oněch 15 vteřin. Po jejich vyčerpání musíte počkat, až je motorka zase připravená, a poté si zase zmáčknete tlačítko… Zajímavý systém. Mimochodem, stejně jako u hybridu, také tady máte „walk mode“ pro jízdu vpřed i vzad plus je zde regenerativní systém brzdění.

Kde by obě nové elektrické Kawy mohly zaujmout, je design, vlastně shodný s benzínovými modely, a vnější rozměry. Tohle by totiž nemusela být úplná prdítka, geometrie včetně rozvoru je totiž stejná jako na modelech Ninja 400/Z400, výška sedel také souhlasí, to samé platí i pro brzdy, akorát kola jsou tu ze stopětadvacítek s pneumatikami šíře 100 a 130 mm. Co hodně potěší, že hmotnostně jsou elektriky dokonce pod úrovní benzínových stopětadvacítkových sourozenců, Z e-1 na váze ukáže 135 kg a Ninja e-1 potom 140 kg, samozřejmě včetně baterií. Jenom škoda, že nemají aspoň dvojnásobnou kapacitu…

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE