Vyhřívané rukojeti: Chytni si teplý buřt!

Pokud se řadíte do kategorie motocyklistů zvaných „Letňáčci“ a jezdíte na motorce jen v nejhezčím a v naší kotlině nejkratším ročním období, asi si teď říkáte, že toto téma se vás netýká. Na to budu kontrovat tím, že i v létě po ránu může občas teploměr ukázat nehezké jednociferné číslo. A to nemluvím o letních bouřkách, kdy se nestihnete před vodní nadílkou schovat a na ruce vám pak čvachtá studená mokrá rukavice, fujtajxl!

Vyhřívané rukojeti osobně považuji za základní výbavu motocyklu a neobejde se bez nich nikdo, kdo to myslí s ježděním na motorce vážně. Kromě teplotního komfortu totiž nabízí při jízdě na motocyklu i bezpečnostní aspekt. Zabrat za páčku přední brzdy totálně zmrzlou rukou není tak snadné, jako když jedete v ideální venkovní teplotě, tlaku a rosném bodu. Když to vezmu do extrému, pak se vám v krizové situaci může stát, že vaše zkřehlé prsty brzdu dostatečně nezmáčknou. A pak místo toho, abyste namalovali brzdnou čáru na silnici, namalujete si hnědou čáru na spodním prádle.

Podle čeho vybírat

Předpokládejme, že jsme si právě vysvětlili, jak jsou „hotgripy“ megaskvělá věc a na motorce je prostě chceme. Při nákupu nového motocyklu jsme si je nakonfigurovali a jsme v suchu, tedy v teple. V ideálním případě bych mohl článek ukončit a bylo by hotovo. Jenže co když nekupuji nový stroj a první majitel se ulakomil a „vyhříváky“ nenakonfiguroval? Nevadí, od toho máme výrobce aftermarketových doplňků. Jenže jaké vybrat?

Při výběru je třeba si položit základní čtyři otázky:

1. Na jaký motocykl budu rukojeti instalovat?
2. Jak bude řešené ovládání?
3. Jaká je moje schopnost vyznat se v elektrice motocyklu?
4. Jaký je v motocyklu použit akumulátor?

Z hlediska designu bude rozdíl v tom, jestli budou gripy na sportovní motorce, cruiseru nebo cestovním enduru. Podle toho bude zvolené rýhování gripu. Když to řeknu blbě, jakou bude mít guma rukojeti podrážku. U sportovního stroje bude jemné rýhování po celé délce. U endura, kde se předpokládá, že na něj bude cákat bláto, to bude chtít hrubší vzorek.

S designem souvisí i otázka ovládání teploty rukojetí. Osobně kvituji s povděkem, když jsou věci nejen funkční (což předpokládám automaticky), ale designově vymazlené. Proto mému estetickému cítění nesedí, když je k řídítkům přidělané ovládání gripů, které připomíná mixážní pult diskžokeje na vesnické zábavě. Přidělat něco takového na motocyklový ekvivalent Škody Fabie, jakým jsou například skútry, by mi ani nevadilo. Ale na pěkném „kafíčku“ nebo něčem klasického střihu by to byla ohavnost.

Vyhřívání je třeba někam zapojit. Abyste si při prvním zapomenutém vynutí heftů nevybili baterii motocyklu do nuly, a tím ji případně neposlaly do olověného či lithiového nebe. Proto je potřeba zapojit je nejlépe tam, kde po vypnutí motorky klíčkem zhasnou i rukojeti, třeba na spínací skříň. S tím by mohl mít běžný laik problém. Navíc moderní lithiové baterie si s běžnými rukojetěmi kvůli napěťové úrovni úplně nerozumí. Utahat baterku za několik tisíc proto, že si chcete občas ohřát ruce, by nebyl ideální nápad.

Na všechny problémy znám jeden lék

Vzhledem k mé předchozí dobré zkušenosti s vyhřívanými hefty od Daytony jal jsem se hledat alternativu i pro můj nový přírůstek do rodiny, kterým je Moto Guzzi Breva 750. Moje první Daytony byly model 4, který mohu doporučit všem, kteří mají klasický vzhled motocyklu, jako jsou Royal Enfieldy, Kawasaki W650/800 nebo třeba Bonneville od Triumphu. Na takové motorce by „barevná hudba“ na řídítku nevypadala vůbec dobře. Model 4 má krásný přepínač z barevného kovu integrovaný do levé rukojeti a na klasicích vypadá, jak kdyby tam byl odjakživa. Nicméně na Brevě by to vypadalo až moc klasicky, takže jsem koukl, co má Daytona v repertoáru a našel jsem model 6, který přesně vyhovoval mé představě o funkčním designu. Do levé rukojeti integrované jen decentní tlačítko a vedle kontrolní barevná LED pro zobrazení zvoleného stupně vyhřívání. Prostě značka ideál!

Jenže ouha, v nabídce skladem ho v době mého hledání měli jen na eshopu ABMOTO. Zvedl jsem tedy telefon, abych si dostupnost ověřil a začala celkem dlouhá debata s panem Jeníkem o vyhřívaných rukojetích, za kterou dodatečně děkuji. Daytona model 6 mi byl nakonec rozmluven, načež mi byly doporučeny hefty Oxford HotGrips Pro ve verzi Touring. A musím říct, že jsem neudělal chybu. Pokud absolutně neřešíte vzhled, vyznáte se v elektrice a nemáte v motorce „lithiovku“, klidně si kupte za patnáct stovek ty nejlevnější Oxfordy a budete nejspíš spokojení. Ovšem letošní novinka je mezi hotgripy taková „vyšší dívčí“. Oproti Daytonám mají daleko příjemnější materiál. Jedná se o plně silikonové gripy, které by měly mít oproti materiálu na výrobu hokejových puků na „Déčkách“ delší životnost. Ovládání je pomocí malého integrovaného tlačítka, které je vystouplejší než u konkurence, proto se lépe ovládá i v zimních motorukavicích. Vedle něj je rovněž ukazatel zvoleného stupně ohřevu pomocí barevné LED, která se po zvolení stupně automaticky po 5 sekundách ztlumí na 50 % své svítivosti, aby vás zbytečně neoslňovala. A to není jediné inteligentní řešení. Mikroprocesor nepřetržitě snímá palubní napětí a teplotu rukojetí. Na základě teploty plynule reguluje výkon, aby byla teplota dle zvoleného stupně vyhřívání pokud možno konstantní. Pokud klesne napětí na heftech pod stanovenou mez (což znamená, že nejede alternátor), vyhřívání se automaticky vypne. Proto je můžete s klidem v duši připojit přímo na póly baterie, aniž byste se o ni museli strachovat.

Instalace hrou

Díky výše zmíněnému faktu se do instalace rukojetí můžete pustit, i kdyby vám slovo elektrika říkalo jen to, že vás dokáže za tři pětky vozit po Praze. Nemuset studovat elektrické schéma motocyklu a následně kuchat jeho elektroinstalaci je ohromná výhoda a usnadnění pro méně zdatné. Navíc hefty Oxford HotGrips Pro mají i režim pro LiFePO4 baterie, kde je stanovená hranice napětí pro vypnutí vyhřívání vyšší, než v případě olověných, proto nemůže dojít k podvybíjení akumulátoru.

Víme tedy, že vyhřívané gripy chceme, víme i jaké, ale jakým postupem je nasadíme? Sundáme gumu z těch starých. Než to ale uděláte, v každém případě si funkci vyhřívání těch nových nejprve vyzkoušejte na stole! Můžete si koupit ty nejspolehlivější hefty na světě, ale výrobní vada se může stát. Pak není nic smutnějšího, než mít nasazeny nefunkční vyhřívané rukojeti a ty původní nevyhřívané rozřezané na podlaze garáže. V tu chvíli jste v pasti, tudíž nejdřív vyzkoušet nové, až pak kuchat ty staré! Po odstranění gumy a lepidla zahladíme případné výstupky na plastu rukojeti pilníkem nebo „šmirglpapírem“. Vyzkoušíme „na sucho“ jestli půjdou nové gripy nasadit. Situace, kdy máte uvnitř rukojetí namatlané lepidlo a v půlce zjistíte, že dál je už nedostanete, by byla značně frustrující.

Když jdou gripy snadno nasadit, naneseme dovnitř lepidlo a nasadíme je „na ostro“. Je možné, že už to nepůjde tak snadno jako bez lepidla. V takovém případě si můžeme pro lepší úchop pomoci nějakým hadrem nebo ručníkem. Rozhodně gripy na řídítko nervěte hrubou silou, abyste je nepoškodili. Velkou výhodou heftů Oxford HotGrips Pro je fakt, že je na jejich koncích prostor pro případné zkrácení délky až o 10 mm, u verze Adventure dokonce o 15! To se může při dopasování na závažíčka sakra hodit. Obzvláště pak u plynové rukojeti, která se musí volně otáčet, čemuž by zbytečně dlouhá guma rukojeti bránila.

Nejhorší je za námi, teď už zbývá jen připojení ke zdroji napětí. Pokud jste si zvolili něco tak inteligentního, jako jsou vyhřívané rukojeti HotGrips Pro, stačí jen kabely rozumně natvarovat a přichytit tak, abyste za ně při otáčení řídítky netahali a zároveň aby nikde nepřekážely. A nakonec je připojit přímo na póly baterie. Jestli jste si pořídili něco hloupějšího, co se neumí samo při poklesu napětí na baterii vypnout, budete muset vymyslet, kam rukojeti připojíte, jestli třeba na spínačku nebo někam k regulátoru napětí. V každém případě, pokud se v takových činnostech necítíte dostatečně silní, svěřte to raději někomu zkušenějšímu.

Komfort, který chceš

Jak jsem se již zmínil, vyhřívané rukojeti osobně považuji za něco, bez čeho bych se na motocyklu dlouhodobě neobešel. Vždycky, když přebírám testovací motocykl a tento doplněk na něm není, malinko posmutním. Ale to už k té motožurnalistice patří, že redaktor si holt nevybírá a testuje, co dostane. Na svém motocyklu však absenci hotgripů neakceptuji, a tak jsem jich už pár nasadil a vyzkoušel. S klidným srdcem mohu prohlásit, že instalace Oxfordů HotGrips Pro byla pro mě zatím nejjednodušší a zvládne ji i průměrně zručný jedinec. Jejich používání je komfortní, vypadají fakt skvěle a nehyzdí kokpit žádnou přídavnou kalkulačkou. Jediné, co mi na nich nevoní, že u konektorů levé rukojeti není použita jako na zbytku instalace dvojitá izolace kabelu. Jelikož jsem vyučený elektrikář, tak jsem druhou izolaci v rámci zachování profesní cti doplnil. Ale dost možná, že to většina zákazníků nebude řešit, protože nemají moji profesionální deformaci a vyložený fail to není. Jinak jsem i přes vyšší cenu, která je na shopu ABMOTO kapitalistických 3985 Kč, maximálně spokojen a šel bych do nich klidně znovu. To jsem nakonec udělal i v případě Royal Enfield Super Meteor 650, což jistě pozornému čtenáři neuteklo...

Na závěr si dovolím ještě malý postřeh, který jsem si zprvu neuvědomil. Instalace aftermarketových vyhřívaných gripů sebou může nést dopad na finální průměr rukojetí motocyklu. Lidově řečeno pak budou macatější a to nemusí vyhovovat každému. Například u sportovních motorek tento efekt nebude žádoucí. Záleží na preferencích každého uživatele. Co se týče rukojetí, tak osobně razím teorii něžného pohlaví: „Nemusí bejt velkej, stačí když je dlouhej a tlustej“. Tudíž v ruce raději držím kabanos, než trampské cigárko. Proto před koupí samotnou a následné instalaci doporučuji návštěvu obchodu a hezky si tam ty vaše vyvolené vyhříváky osahejte. Mít ruce v teple je fajn, ale držet se při jízdě něčeho, co mi v ruce absolutně nevyhovuje, by ten benefit mohlo naprosto zhatit. V článku jsem popisoval pouze značku Daytona a Oxford, se kterými mám osobní zkušenost. Zcela určitě se najdou i jiní výrobci, kteří budou mít se svými modely spoustu spokojených zákazníků. Proto neberte tyto řádky jako jedinou možnou cestu, ale spíše jako takovou inspiraci.   

Informace o redaktorovi

Roman Bureš - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE