První svezení se Zero DSR/X: Jak cestovní je elektrický cestovatel?

A začnu hned tím hlavním kamenem úrazu, tedy faktem, že jde o elektrickou motorku. Ano, mladé americké Zero, stejně jako třeba mladá americká Tesla, dělá všechny svoje stroje výhradně na baterky, což u motorek váže o dost víc kompromisů než u aut. Aby totiž motorka nevážila úplný nesmysl – a hmotnost je tu přece jenom jedním z nejpodstatnějších údajů – nemůže mít úplně přehnaně velkou baterku. A kompromisně velká baterka logicky znamená kompromisně vysokou hodnotu dojezdu.

Svět dojezdů a nabíjecích výkonů

V konkrétních číslech je to asi takhle: cestovní Zero DSR/X váží samo o sobě 247 kilogramů – což není úplně špatná hodnota. V útrobách trubkového rámu, tam kde bychom běžně čekali motor, se pak nachází velká „škatule“ akumulátoru, sestávající ze dvou samostatných modulů. Dohromady tak do Zera skrz konektor v místě hrdla nádrže nabijete maximálně 17,3 kWh. Hodnota dojezdu samozřejmě hodně závisí na použití. Zero uvádí, že ve městě motorka na nabití zvládne až 290 kilometrů, při ustálené devadesátce ale klesne dojezd na 172 kilometrů. Reálně se dá očekávat zhruba nějakých 200 kilometrů kombinovaných, tedy pokud netrpíte „hypermobilitou“ pravého zápěstí – to pak dojezd letí dolů.

Na velké rozumy kolem dojezdu ale bude čas někdy jindy, v rámci prvního setkání jsem motorku prohnal příliš krátce na vyvozování závěrů. Tak či tak je důležitá ještě hodnota nabíjení. Standardně se Zero umí dobíjet výkonem 6,6 kW – to je výkon integrované palubní střídavé nabíječky. U dobíjecího stojanu pro auta, který normálně disponuje maximálním výkonem alespoň 11 kW, tak Zero doplníte z 0 na 95 % baterie za nějaké dvě hodiny. Těch zbylých 5 % pak potrvá další půlhodinu, protože palubní elektronika výrazně sníží výkon a balancuje napětí článků v bateriích.
Pokud si navíc přikoupíte příplatkový Rapid Charger, který se umístí místo úložného prostoru v „nádrži“, dostanete nabíjecí výkon až 12,6 kW, a pak stačí na nabití baterií na 95 % dokonce i jedná hodina. Což už je celkem fofr.

Na druhou stranu většinu z vás bude zajímat spíše domácí nabíjení, a tady to taková sláva není. Pokud zapojíte Zero do obyčejné 230V zásuvky, připravte se na nabíjení do plna za nějakých 9 hodin – prostě přes noc.
Faktem je, že abyste elektrickou motorku využili, musí dobře zapadnout do režimu, v jakém jí hodláte používat. Ideální je nabíjení přes noc v garáži, a když chcete jet někam dál, musíte naplánovat cestu přes nabíjecí stanice.

Svět jízdy na baterky

Jakmile ale překlenete téma dojezdů a nabíjení, zbývá ta zábavná část – ježdění. Dostávám se opět k tomu, co říkám už roky. Pokud někdy dostanete příležitost svézt se na pořádné elektrické motorce (a nemyslím teď čínský městský skútr), určitě po ní skočte. Budete se totiž divit, jak jiný a zajímavý zážitek to je. Velmi rychle pochopíte, že elektrické motorky nemohou, a ani to není jejich cílem, stát proti těm spalovacím. Je to prostě separátní, „souběžně“ jdoucí kategorie.

Dáme si trochu těch veselejších čísel. 100 koní, které má pasivně chlazený elektrický motor umístěný v ose kyvné vidlice, v dnešní době nikoho nevytrhne, o dost zajímavěji zní ale hodnota točivého momentu 225 Nm. Ta je k dispozici naprosto kdykoliv, bez zaváhání, bez podřazování, bez řevu motoru – stačí prostě otočit heftem a celou tu obrovskou sílu máte na zadním kole kdykoliv si vzpomenete.

Místy je to vlastně až bizarní zážitek. Motorka jede jako z praku, při akceleraci do stovky a na výjezdech z pomalejších zatáček si nezadá se supersportem, přitom ale zprvu vůbec nechápete, kde se to v ní bere. Tak nějak ze zvyku bych za řídítky čekal, že motorka, která takhle jede, k tomu náležitě řve. Ale žádný řev tu není, jen tiché hvízdání, doprovázející tu ohromnou akceleraci. Stejně tak tu není ani páčka spojky a řadička, které hned po rozjezdu automaticky hledám, když chci ze zvyku řadit dvojku.

Pocitově totiž sedím na docela normální motorce. Zero je příjemně vyvážené a ovladatelné i v nízkých rychlostech, pozice je jako na jakémkoliv jiném cestovním enduru a dokonce i v zatáčkách se nechá vodit tak, jak jsem z cestovních endur zvyklý. Jen ta elektřina a způsob, jakým elektromotor s jedním stálým převodem dávkuje výkon, to posouvá na úplně jiný druh zážitku. Nejde ani zdaleka říci, jestli lepší nebo horší – je zkrátka jiný, ale strašně zajímavý a vážně zábavný.

Jestli něco vyžaduje zvykání? V první řadě to budou brzdy. Zdvojené radiální čtyřpísty J.Juan, navíc sdružené se zadní brzdou skrze jízdní elektroniku od Bosche, brzdí moc pěkně, stejně je ale drobný nezvyk, když motorka při svižné jízdě nezpomaluje před zatáčkou vytočeným motorem. Sotva se na to ale naučíte myslet, žádné nepříjemné překvapení vás nečeká.

No a pak je tu taky fakt, že až na tiché hvízdání jedete absolutně potichu. Což, jak už jsem naznačil, přispívá samotnému jízdnímu zážitku, ale je potřeba myslet na to, že kromě toho, že svojí motorku neslyšíte vy sami, neslyší jí ani nikdo okolo. Což se může v provozu poněkud vymstít.

Počítač na kolech

Zero se staví do role moderní motorky, a má tedy vedle supermoderního vzhledu i supermoderní výbavu. Už jsem zmínil jízdní elektroniku Bosch, zahrnující i „stabilizaci“ pro terénní jízdu. V cestovní kapotáži, které dominuje nastavitelné plexi, se pak samozřejmě ukrývá barevný displej se spoustou funkcí. Vedle jízdních režimů se v něm proklikáte třeba i na „parkovací režim“, kdy motorka jede krokem, abyste ji nemuseli tlačit, a to dopředu i dozadu. Nechybí spojení s mobilním telefonem, ovládání a kontrola motorky přes aplikaci, šipková navigace a další drobnosti. Ve světle toho všeho působí trochu zvláštně snad jen obyčejná spínačka na obyčejný a docela levně působící klíč. Čekal bych minimálně bezklíč. Nebo že mě motorka třeba pozná podle helmy… to by byla frajeřina!

S výjimkou onoho klíče je ale motorka hezky zpracovaná a vybavená, což je však očekávatelné vzhledem k její ceně. Česká cena je u DSR/X stanovena na částku 670 900 korun. Elektromobilita zkrátka je a nějakou dobu ještě bude drahá, stejně tak prostě není pro každého. Jak ale říkám – pokud dostanete možnost svézt se na pořádné, velké elektrické motorce, rozhodně to zkuste. Je to super zážitek, úplně jiný než jaký zažijete na spalovací motorce.

Informace o redaktorovi

Dominik Valášek - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE